Bod zlomu na Slovensku: Suverén Fico je v ohrožení, volby slibují nevídané drama

Martin Novák Denis Chripák Martin Novák, Denis Chripák
27. 2. 2020 13:15
Slovenská politická scéna je před blížícími se volbami roztříštěná. Do Národní rady neboli slovenského parlamentu se může dostat osm stran, přitom žádná zřejmě nezíská více než dvacet procent hlasů. O jaké strany jde, co mají v programu a kdo je volí? V posledním průzkumu navíc poprvé zvítězilo opoziční hnutí OLaNO a odsunulo na druhé místo Směr Roberta Fica. Slováci jdou volit 29. února.

Kdo má šanci uspět

Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti

Hnutí založil podnikatel a poslanec Igor Matovič, který společně s několika dalšími kolegy v roce 2010 opustil stranu Svoboda a solidarita (SaS). OĽaNO je v opozici vůči Směru a prezentuje se jako pravicová strana. Matovič se snaží oslovovat voliče jednoduchými, krátkými hesly. Patří mezi ně boj proti korupci, zavedení hmotné odpovědnosti politiků nebo návrh, aby onkologicky nemocní pacienti měli možnost jít na operaci do 14 dnů od stanovení diagnózy.

Matovičovy vztahy s Robertem Ficem a dalšími politiky vládní koalice jsou nepřátelské – označují ho za klauna a poloblázna. On sám se však hádá i s představiteli opozice a novináři. Například na adresu bývalého prezidenta Andreje Kisky prohlásil, že je jím „zhnusen“.

Podpora a voliči

Spektrum potenciálních voličů OĽaNO je široké. Zahrnuje lidi, kteří odmítají vládu Směru, ale i ty, kteří paušálně označují tradiční politické strany za zkorumpované a nereformovatelné. Jsou to lidé, kteří odmítají takzvaný establishment, ale zároveň jsou pro ně nepřijatelné a extrémní například názory Mariána Kotleby.

Směr – sociální demokracie

Levicová strana, která se profiluje i v názvu jako sociálnědemokratická. Zároveň má ale takzvaně národně orientovaný program – v minulosti se Směr vymezoval proti politickým stranám, které reprezentují maďarskou menšinu. Předseda Směru Robert Fico současně zastává názor, že migrace a islám jsou hrozbou pro Evropu, čímž se dost liší od jiných sociálnědemokratických politiků v Evropě.

Podpora a voliči

Velkou část voličů Směru představují důchodci, kteří v něm vidí sociální jistoty, stabilitu a výhody – zvyšování penzí nebo možnost cestovat vlaky zdarma. Tradičně vysokou podporu má Směr na nejzazším východě Slovenska (Prešovský kraj), ale také v Trenčínském kraji a na severozápadě v okresech Čadca a Žilina.

Kotlebovci – Lidová strana Naše Slovensko

Extrémně pravicová strana, která chce vystoupení Slovenska z NATO nebo referendum o vystoupení z Evropské unie a hrozbu spatřuje v lidech jiné rasy nebo původu. Předseda Marian Kotleba hovoří o „zavedení pořádku“ v romských osadách. Dříve se Kotleba ostentativně hlásil ke Slovenskému státu z dob druhé světové války, nyní už o tomto tématu on ani další členové strany příliš nemluví. Podle politologa Grigorije Mesežnikova oslavování Jozefa Tisa a jeho režimu na lidi nefungovalo a strana tím voliče nezískávala.

Podpora a voliči

Voliči LSNS jsou hlavně frustrovaní lidé s nižšími příjmy. Patří mezi ně také ti, kteří se více než ostatní obávají migrace a muslimů. Kotleba byl v letech 2013 až 2017 županem Banskobystrického kraje, kde má LSNS nadprůměrnou podporu. Svůj post ale šéf strany neobhájil. Loni v listopadu průzkum agentury Focus tvrdil, že z lidí ve věku mezi 18 a 29 lety by Kotlebovu stranu volilo 18,9 procenta dotázaných voličů.

Progresivní Slovensko / Spolu

Hnutí Progresivní Slovensko vzniklo teprve nedávno, v roce 2017. Hlásí se k liberální demokracii, členství v Evropské unii a v ekologické oblasti k teorii udržitelného rozvoje. Předsedou a také největším finančním dárcem hnutí je podnikatel Michal Truban.

Druhou částí koaliční kandidátky je strana Spolu – Občanská demokracie, založená v roce 2018. Jde o středopravicovou a proevropskou stranu podporující práva LGBT menšiny. Jejím předsedou je Miroslav Beblavý, který je nezařazeným poslancem v Národní radě.

Podpora a voliči

Progresivnímu Slovensku se loni podařil majstrštyk, když jeho kandidátka Zuzana Čaputová vyhrála prezidentské volby. Průzkumy však zatím naznačují, že tento velký úspěch strana nepřetaví ve vítězství v parlamentních volbách. Její koalice se Spolu usiluje o typově podobné voliče jako strana Za lidi bývalého prezidenta Andreje Kisky.

Jsme rodina

Předseda Boris Kollár označuje program hnutí za snahu „ochránit rodiny na Slovensku před hrozbou zvenčí i zevnitř“. Jsme rodina vystupuje ostře proti LGBT komunitě a možnosti sňatků homosexuálů. Odmítá také jakékoliv přijímání imigrantů a žadatelů o azyl, zejména muslimů.

Podpora a voliči

Voličská základna hnutí Jsme rodina se částečně překrývá s Křesťanskodemokratickým hnutím (KDH), ale také s Kotlebovci i Slovenskou národní stranou (SNS). Pozoruhodné je, že ve volbách v roce 2016 mělo hnutí Jsme rodina výrazně nadprůměrný výsledek – přes 10 procent hlasů – v okrese Malacky u hranice s Rakouskem.

Svoboda a solidarita

Strana s liberálním ekonomickým programem propaguje malou roli státu v ekonomice. Vymezuje se proti vládní straně Směr, nicméně předseda a zakladatel SaS Richard Sulík není zastáncem těsnější evropské integrace. Odmítá také vstřícnou migrační politiku, vdebatě v německé televizi například kritizoval kancléřku Angelu Merkelovou – Sulík několik let žil a pracoval v Německu.

Podpora a voliči

V roce 2016 volilo SaS 12 procent voličů. Většinou lidé, kteří podporují tržní ekonomiku a soukromé podnikání. Strana ale voliče postupně ztrácí.

Za lidi

Stranu založil v roce 2019 po svém odchodu z funkce prezidenta Andrej Kiska. Ten ji označuje jako středovou a proevropskou, zaměřující se na reformy školství a zdravotnictví a na zlepšení životního prostředí. „Potřebujeme dostat do politiky schopné lidi. Potřebujeme vrátit Slovensko zpět lidem,“ řekl Kiska při představení strany v Banské Bystrici loni v červnu.

Podpora a voliči

Podle průzkumů se zatím nepotvrzují očekávání některých politologů a novinářů, že Kiskovo hnutí parlamentní volby vyhraje. V průzkumech agentury Focus bylo nejvýše v lednu – na 10,8 procenta. Pak jeho podpora klesla. Podobně jako Progresivní Slovensko / Spolu může strana počítat s vyšší podporou ve velkých městech, jako jsou Bratislava, Košice nebo Kiskův rodný Poprad.

Křesťanskodemokratické hnutí

Konzervativní strana, která se hlásí k tradici politického katolicismu. Kořeny má v 90. letech minulého století, kdy k jejím představitelům patřili bývalý politický vězeň Ján Čarnogurský nebo předseda slovenské Národní rady František Mikloško. Poslední volby v roce 2016 dopadly pro KDH katastrofálně: strana nepřekročila pětiprocentní hranici a poprvé od roku 1990 neměla žádného poslance. Jejím současným předsedou je Alojz Hlina.

Podpora a voliči

Pokud se tentokrát KDH do Národní rady dostane, bude to velmi těsné. Stranu volí převážně konzervativní katolíci, na tyto voliče ale míří svým programem také hnutí Jsme rodina Borise Kollára.

Zdroj: Průzkum agentur AKO a Focus pro sdružení 50dni.sk z 26.2.2020

Vývoj preferencí podle agentury Focus

Dlouhodobě je na špici vládní Směr. Prudce stoupá OĽaNO

Poznámka: Od poloviny února platí na Slovensku moratorium na zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů, byť samotné zjišťování dat je možné.

Zdroj: průzkum agentury Focus

Nejvýraznější tváře slovenských voleb

Robert Fico

Zakladatel strany Směr, se kterou čtyřikrát vyhrál volby. Nejvýrazněji v roce 2012 se ziskem 44 procent hlasů. Z premiérské funkce odstoupil po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky v roce 2018. Jeho prvním neúspěchem byla porážka v prezidentských volbách v roce 2014. Původní profesí právník se narodil v roce 1964 v Topolčanech.

Igor Matovič

Byznysmen, který podnikal v oboru médií. V roce 2002 založil vydavatelství RegionPress, které v současnosti vydává na Slovensku 36 regionálních časopisů. Matovič je poslancem parlamentu už od roku 2010. Původně kandidoval za stranu Svoboda a solidarita, pak založil svoji formaci OĽaNO. Šestačtyřicetiletý rodák z Trnavy proslul konfrontačním stylem, pohádal se s mnoha politiky vládních i opoziční stran.

Peter Pellegrini

Pětačtyřicetiletý rodák z Banské Bystrice vystudoval ekonomii, členem strany Směr je od roku 2000. Byl postupně ministrem školství, předsedou Národní rady a místopředsedou vlády pro investice a informatiku. Po odstoupení Roberta Fica kvůli vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky se stal premiérem.

Marian Kotleba

Před vstupem do politiky pracoval jako učitel na gymnáziu v Banské Bystrici, vystudoval ekonomii. Hlásil se k Jozefu Tisovi a odkazu Slovenského státu z let 1939 až 1945, letos v předvolební kampani ale toto téma opustil. Dvaačtyřicetiletý politik prakticky nekomunikuje s novináři, ale na druhé straně ani většina slovenských novinářů s ním. V roce 2013 šokoval vítězstvím ve volbách župana Banskobystrického kraje, když se ostatní strany nedokázaly shodnout na podpoře jednoho protikandidáta. Kotleba svůj post ve volbách o čtyři roky později neobhájil.

Michal Truban

Investor, podnikatel a zakladatel několika start-upů. Jeden z nejúspěšnějších slovenských podnikatelů v IT sektoru. V roce 2015 nahlásil policii, že jeho firmě WebSupport někdo ze státní správy nabízí za úplatu vítězství v tendru na státní zakázky. Stál u zrodu strany Progresivní Slovensko, jejímž je předsedou a zároveň hlavním sponzorem. Narodil se v roce 1983 v Kysuckém Lieskovci nedaleko Žiliny.

Andrej Kiska

Studoval elektrotechniku v Bratislavě. V roce 1990 odešel pracovat do Spojených států. Po návratu založil na Slovensku několik splátkových společností. Stal se jedním z nejbohatších lidí v zemi, založil charitativní organizaci Dobrý Anděl na pomoc dětem v těžkých životních situacích. V roce 2014 porazil v prezidentských volbách Roberta Fica. Stranu Za lidi založil po odchodu z funkce. Narodil se v roce 1963 v Popradu.

Boris Kollár

Podnikatel, který po roce 1989 vlastnil na Slovensku několik horských hotelů a lyžařských vleků. Stranu Jsme rodina založil v roce 2011. Na Kollára v minulosti veřejně útočil Marian Kočner, nyní obžalovaný z vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Kočner obviňoval Kollára z podvodů. Bulvární média často zmiňují Kollárův barvitý osobní život. Je otcem deseti dětí, které má s devíti ženami. Narodil se v roce 1965 v Bratislavě.

Kdo nyní Slovensku vládne

V současnosti je u moci vláda Petera Pellegriniho, kterou tvoří Směr, SNS a Most-Híd.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Zeman i Babiš tento týden vystoupí s projevy v ČT

Prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš (ANO) tento týden vystoupí s projevy v České televizi. Televize o tom informovala v rámci změn ve svém programu. Babiš by měl promluvit ve čtvrtek ve 20:05, Zeman pak v neděli v poledne. Prezident vystoupil s projevem naposledy 19. března v televizi Prima. 

Další zprávy