


Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a její partner Juraj Rizman oznámili, že se po šesti letech rozešli. Párem byli oficiálně od května roku 2020. Ve společném prohlášení uvedli, že zůstávají přáteli a nestalo se mezi nimi nic špatného. Zároveň žádají veřejnost o respektování soukromí.

Informaci o rozchodu přinesl slovenský deník Plus JEDEN DEŇ v neděli večer. Dvojice mu rozchod potvrdila společným vyjádřením. Čaputová a Rizman spolu byli šest let a jejich vztah byl veřejný i díky tomu, že tvořili pár v době, kdy Čaputová zastávala funkci prezidentky, Rizman byl zpočátku jejím poradcem, poté funkci opustil.
„Ano, je to tak, i přes upřímnou snahu o řešení a po dlouhých rozhovorech jsme se, se vzájemnou úctou, rozhodli ukončit náš partnerský vztah. Mezi námi se nestalo nic špatného – nečekejte žádné skandály ani dramata,“ uvedli Čaputová a Rizman ve společném prohlášení pro deník Pluska.sk.
„Jsme nesmírně vděční za všechna společná léta, za vše, co jsme jeden druhého naučili, a za lásku, kterou jsme sdíleli. Naše životy zůstávají propojeny, ale odteď už ‚jen‘ jako přátelé. Chápeme, že to může vzbuzovat mnohé otázky, ale chtěli bychom vás upřímně poprosit o respektování našeho soukromí,“ dodali.
Ještě na začátku roku přitom nic nenasvědčovalo, že by se dvojice potýkala s problémy ve vztahu, před několika měsíci si dokonce pár pořídil společný pozemek na okraji Pezinku, který má více než 700 metrů čtverečních a jehož součástí je zahrada, vinice i orná půda. Podle slovenského deníku Pluska.sk, Rizman tehdy otevřeně mluvil o tom, že na pozemku by jednou mohli postavit i společný dům.
V červnu 2019 se Juraj Rizman účastnil inaugurace prezidentky Zuzany Čaputové a stal se jejím poradcem pro oblast životního prostředí a občanskou společnost. Na tomto postu působil do ledna 2020, v květnu téhož roku s prezidentkou oficiálně oznámili, že tvoří pár.
Rizman po boku Čaputové zaujal roli partnera hlavy státu a na společných akcích vystupoval jako její opora. Stál při ní i během několika náročných zkoušek, především, když v roli prezidentky čelila nenávistným útokům a politickému tlaku, ale i v době nemoci její dcery či rozhodnutí nekandidovat znovu v prezidentských volbách.



Zářijové parlamentní volby v Rusku nebudou svobodné, soutěživé ani spravedlivé a jejich oficiální výsledek vznikne na objednávku Kremlu. Přesto mohou být důležité, protože data získaná z hlasování mohou ukázat, zda režim ruského prezidenta Vladimira Putina ve společnosti výrazněji ztrácí podporu. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy to řekl v rozhovoru s ČTK.



Jednaosmdesátiletý muž se v úterý u soudu v Německu přiznal, že před více než 30 lety znásilnil a zavraždil americkou turistku. Informovala o tom agentura DPA. Případ vraždy Amy Lopezové se podařilo vyřešit pomocí analýzy DNA, podezřelého policie zadržela letos v únoru v domově důchodců.



„Prší, vážení, prší. Děkujeme Jezulátku. Minulý týden na Slapech, co jsem říkal? Že se budu modlit. Takže jsem se modlil, dobře. Prší a vypadá to na celý týden.“ Takhle se pochlubil euforický Andrej Babiš na jednom ze svých videovzkazů občanům. Mohl premiér nejvíce ateistické země v Evropě opravdu vymodlit déšť? A nedělá ze sebe „lžiproroka“?



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předložil parlamentu návrh jmenovat Jevhena Chmaru ministrem obrany. Hlasování se uskuteční již ve středu 19. srpna, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na opozičního poslance Jaroslava Železňaka. Hlasovat se podle něj má i o ministrovi zahraničí Andriji Sybihovi.



Předseda Akademie věd ČR (AV ČR) Radomír Pánek požádal ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO) o navýšení rozpočtu na příští rok o 900 milionů korun. Letos instituce hospodařila s 8,05 miliardy. Podle Pánka se na podobě rozpočtu nedohodli, jednání proto budou opakovat.