reklama
 
 

Slováci si znovu posvítí na únos syna exprezidenta Kováče. Chtějí zrušit amnestie udělené Mečiarem

21. 3. 2017
Slovenský parlament bude příští týden řešit, jakým způsobem by bylo možné zrušit amnestie, které v roce 1998 tehdejší premiér Vladimír Mečiar v roli úřadujícího prezidenta udělil bez bližšího vysvětlení lidem stojícím podle všeho za tři roky starým únosem syna někdejší hlavy státu Michala Kováče. Výsledek není zdaleka tak jasný a jistý, jak by se mohlo zdát. Parlament projednávání kauzy posunul na příští úterý.
Doporučujeme

O co se v kauze jedná?

Skupina mužů v roce 1995 unesla, zbila a opila do němoty syna tehdejšího prezidenta Michala Kováče, který se postavil proti rostoucí autoritářské moci premiéra Vladimíra Mečiara. Kováč mladší, který je dnes slovenským diplomatem na Tchaj-wanu, byl později nalezen na základě anonymního telefonátu v Rakousku. Od počátku byla z únosu podezřelá slovenská tajná služba SIS, kterou vedl Ivan Lexa.

Co se vyšetřilo?

V trezoru bratislavského soudu leží kompletní spis, který hovoří o třinácti obžalovaných. Včetně Lexy a pěti agentů SIS. Kromě činů souvisejících z únosem a následným zametáním stop jde v kauze také o to, kdo u podsvětí objednal vraždu Roberta Remiáše. Muže, který byl kamarádem hlavního svědka Oskara Fegyverese skrývajícího se v zahraničí.

Vražda Remiáše v roce 1996 měla být nejspíš varováním pro něj a pro všechny ostatní, kteří by chtěli v případu vypovídat.

Amnestie udělené Mečiarem se plošně vztahovaly na všechny činy jakkoliv spojené se zmíněným únosem.

Může se začít tam, kde soud v roce 1998 musel kvůli Mečiarově amnestii kauzu odložit?

Na to mezi slovenskými právníky neexistuje jednoznačný názor. Případ byl ale vyšetřen a skončil obžalobami, takže důkazy by měly existovat. Není ale vůbec jisté, zda i v případě zrušení amnestií bude moci být právě tento případ znovu otevřen.

Proč?

Protože vládní koalice chce prosadit schválení nového ústavního zákona, který by měl obecně umožnit rušit prezidentské amnestie. Stačil by k tomu souhlas třípětinové většiny poslanců. Jejich rozhodnutí by ale následně musel automaticky přezkoumat i Ústavní soud.

Právě u něho by se ale Mečiarovy amnestie mohly zadrhnout. Ústavní soudci jsou totiž blízcí právě straně HZDS bývalého premiéra. Soud navíc není kompletní, chybí v něm tři soudci do plného stavu. "Mečiarovci" tudíž mohou snadno blokovat či přinejmenším zdržovat projednávání případu.

Přijetí nového ústavního zákona přitom podporují nejen vládní strany, ale i neonacistická strana Mariana Kotleby, jejíž hlasy dávají vládní koalici potřebnou třípětinovou většinu.

Je nějaká jiná cesta, jak amnestie zrušit?

Ano. Jinou variantu upřednostňují největší opoziční strany SaS a OľaNO. Ty navrhují, aby se přijal ústavní zákon týkající se jen a pouze amnestií souvisejících s únosem Michala Kováče mladšího. Bez možnosti, aby takové rozhodnutí přezkoumal Ústavní soud. Opozice nechce, aby se amnestie rušily v parlamentu ve zrychleném řízení, protože jde o změnu ústavy, která je příliš závažná.

Kdy padne rozhodnutí?

I prezident Andrej Kiska podporuje názor, že by se rušení amnestií (nynější pokus je od roku 1998 už devátý) nemělo uspěchat. Situaci by podle něj měli nejprve prodiskutovat právní experti.

Vládní koalice zatím dává najevo, že je ochotna opozici naslouchat. Postoje jednotlivých stran v parlamentu se budou upřesňovat ještě během úterního a středečního zasedání. Při hlasování mohou hrát roli i postoje jednotlivých poslanců.

V tuto chvíli je o něco pravděpodobnější, že projde vládní návrh a tím pádem se Mečiarovy amnestie v konečném důsledku spíš nezruší, protože se rozhodnutí zadrhne na Ústavním soudu.

autor: Martin Ehl

reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama