Slováci touží po změně. Šefčovič jde do předem prohraného souboje, píše tisk

ČTK ČTK
18. 3. 2019 9:25
Výsledky sobotního prvního kola slovenských prezidentských voleb ukázaly, že lidé touží po změně. Část voličů si pod tím představuje konec současné vládní moci, další si přejí změnu systému, napsal slovenský tisk v reakci na přesvědčivé vítězství právničky Zuzany Čaputové, která do rozhodujícího kola přímé volby postoupila s místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem. Listy si všímají také volebního zisku dvou protievropských kandidátů Štefana Harabina a Mariana Kotleby, kteří dohromady získali čtvrtinu hlasů.
Zuzana Čaputová a Maroš Šefčovič v televizní debatě.
Zuzana Čaputová a Maroš Šefčovič v televizní debatě. | Foto: ČTK

"Z outsidera suverénní vítěz prvního kola. Právnička Zuzana Čaputová byla navzdory svým úspěch v environmentální oblasti širší veřejnosti donedávna jen málo známá," píše nejčtenější slovenský list Nový Čas. Dodal, že kandidátce s liberálními názory pomohlo mimo jiné odstoupení původního spolufavorita voleb Roberta Mistríka v její prospěch a podpora od odvolaného arcibiskupa a oblíbeného duchovního Róberta Bezáka.

Čaputová, která nemá zkušenosti z vysoké politiky a která se v kampani vymezila proti nejsilnější vládní straně Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, získala v prvním kole 40,57 procenta hlasů. Šefčoviče, za kterým stojí Směr-SD, podpořilo 18,66 procenta voličů.

Podle listu Pravda před druhým kolem je Šefčovič na rozdíl od své soupeřky v mimořádně složité situaci, byť po sobotním hlasování tvrdil, že všechno začíná od nuly.

"Opoziční kandidátce stačí potvrzovat a opakovat klíčový status, že je reprezentantkou změny. Nic více, nic méně. Prezidentské volby jsou po krajských a komunálních třetí v pořadí, které jednoznačně ukazují tento trend," uvedla Pravda. Dodala, že je to signálem pro parlamentní volby v příštím roce zejména pro Směr-SD, který i v posledních regionálních volbách ztratil.

Deník Sme napsal, že vítězství Čaputové v prvním kole odráží změnu ve společnosti, kterou Směr-SD nepochopil; Šefčovičovi zase chyběl příběh. Podle listu eurokomisař s proevropskou minulostí bude mít před druhým kolem problém získat na svou stranu výraznější část voličů protievropských a protisystémových kandidátů.

List Denník N uvedl, že Šefčovič vstupuje před rozhodujícím kolem voleb hlavy státu do předem prohraného souboje.

Deníky také upozornily na volební zisky dvou protievropských a protisystémových kandidátů Harabina a Kotleby, kteří v prvním kole skončili na třetím a čtvrtém místě. "Zatímco v minulosti právě snaha dohnat ostatní země V4 (visegrádské čtyřky - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a vidina naší integrace do euroatlantických struktur přinesla porážku antisystému, nyní se z EU a z NATO stává ´červený hadr´, kterým Harabin, Kotleba a jim podobní mávají ve snaze přilákat frustrované voliče," uvedla Pravda.

List Sme zase volební výsledek Harabina a Kotleby, kteří podle deníku v kampani vsadili na otevřené rusofilství či protiimigrační emoce, označil za alarmující.

Video: Zuzana Čaputová reaguje na výsledky prvního kola prezidentských voleb

Video: agentura AP
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Polský prezident Duda řekl, že navrhne mírnější znění protipotratového zákona

Polský prezident Andrzej Duda navrhne parlamentu mírnější znění nového návrhu protipotratového zákona, který se má zpřísnit po verdiktu ústavního soudu. Ten rozhodl, že přerušení těhotenství v případě poškození plodu odporuje ústavě, podle Dudy by ale měly mít na interrupci právo ženy, jejichž nenarozené dítě má závažné vývojové vady.

Duda se snahou o mírnější postup v případě interrupcí odchýlil od stanoviska konzervativního vedení katolické země. Prezident chce prosadit, aby ženy mohly podstoupit potrat v případě, kdy lékařská vyšetření ukážou tak závažné poškození plodu, že by se dítě narodí mrtvé nebo zemře krátce po porodu. "Doufám, že v této věci nastane politický konsensus," uvedl Duda.

Minulý týden ústavní soud, složený převážně ze soudců nominovaných vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS), shledal, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Na tyto případy podle statistik připadalo 98 procent legálních potratů v minulých letech. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy