Slováci ocenili spisovatele Čvančaru. Za příběhy o parašutistech i dalších hrdinech válečného odboje

Jan Gazdík Jan Gazdík
10. 10. 2017 15:41
Asociace spisovatelů Slovenska letos udělila prestižní cenu Vojtěcha Zamarovského českému badateli a publicistovi Jaroslavu Čvančarovi. Dostal ji "za trvalý přínos pro literaturu faktu". Čvančara je na Slovensku oceňován jako jeden z předních odborníků na období protektorátu a protinacistického odboje. "Ceníme si jeho objektivních a vyvážených prací s množstvím unikátních snímků a objevných komentářů. Zejména pak trilogie 'Někomu život, někomu smrt' anebo 'Anthropoid'," prohlásil člen poroty a zakladatel Zamarovského ceny profesor Jozef Leikert.
Badatel Jaroslav Čvančara s dobovým dopisem parašutisty Jana Kubiše.
Badatel Jaroslav Čvančara s dobovým dopisem parašutisty Jana Kubiše. | Foto: Jakub Plíhal

Praha/Skalica (Slovensko) - Trilogií "Někomu život, někomu smrt", "Anthropoid", "Heydrich" a mnoha dalšími výjimečnými publikacemi se Jaroslav Čvančara zařadil k předním českým odborníkům na období protektorátu a získal velké renomé i v zahraničí.

"Jaroslav Čvančara přistupuje k dějinám druhé světové války - tedy i ve vztahu k Slovensku - neobyčejně korektně, otevřeně a přesvědčivě. To byl hlavní důvod, proč se porota jednomyslně rozhodla mu cenu Asociace spisovatelů Slovenska udělit," vysvětluje Jozef Leikert.

Oceňuje i to, že Čvančara - na rozdíl od mnoha historiků - nedělá například z parašutisty Slováka Josefa Gabčíka (i v rodném listu je křestní jméno velitele paraskupiny Anthropoid uvedeno jako Josef - pozn. red.) Čecha.

"On vždy připomínal, že Gabčík je Slovák. Nezakrýval slovenský podíl na jedné z nejvýznamnějších akcí protinacistického odboje - atentátu na Heydricha," dodává profesor.

Porota, která rozhodovala o udělení ceny, hlasovala pro Čvančaru jednomyslně.

Silné příběhy 

Unikátní snímky s vysvětlujícími popisky Čvančara ve svých publikacích povýšil podle Leikerta na silné lidské příběhy a poutavé dramatické osudy.

"Jde o velmi zvláštní a ojedinělý druh literatury faktu. Vlastně se podobá až detektivnímu sledování při sestavovaní textů a obrazu o lidech, kteří se uměli postavit zlu," říká Leikert.

A nic už na tom podle Leikerta nezmění ani fakt, že Čvančarovy knihy vykrádají dnes mnozí publicisté či historici, kteří neměli jako on vůli "vysedět" svá díla v archivech a ověřit si pak další fakta v terénu.

Čvančara patří i podle Vojtěcha Šusteka z Archivu hlavního města Prahy k badatelům, kteří své poznatky, cenné archiválie či jiné artefakty o akcích československých parašutistů vysazených do protektorátu shromažďovali už od šedesátých let minulého století.

"Dokonce bych řekl, že se do toho pustil jako jeden z prvních, takže se osobně poznal i s mnohými parašutistickými legendami anebo odbojáři, o nichž tehdejší komunistický režim seč mohl mlčel," říká Šustek.

Čvančarovy práce jsou proto podle archiváře v mnoha směrech průkopnické. Opírají se totiž o unikátní a neobyčejně rozsáhlý soubor fotografií či nenahraditelných dobových dokumentů.

"Znám jen málo lidí, kteří jsou v bádání o letech nacistické okupace tak vytrvalí a důslední," míní Šustek. Ohlas ze zahraničí musel prý v podobě ceny Vojtěcha Zamarovského (zakladatele žánru literatury faktu v Československu - pozn. red.) jednou přijít.

Je to zadostiučinění

Cena Asociace spisovatelů Slovenska je pro Jaroslava Čvančaru (kdysi písmomalíře, pedagoga a stále ještě šéfa country skupiny Taxmeni - pozn. red.) velkým zadostiučiněním.

"Stále mě ovšem mrzí jedna věc: o encyklopedii domácího a zahraničního odboje v letech nacistické okupace se tu stále jen žvaní," říká. 

"Ať už jde o parašutisty, partyzány, odbojáře, anebo československé jednotky na Západě či Východě. Pořád nic. Tohle není práce pro jednotlivce, ale kolektiv expertů," říká autor, jenž svým dílem vytvořil ke zmíněné encyklopedii solidní základ.

 

Právě se děje

Další zprávy