Válka už v roce 2017 a plán na globální úder. Mezi Ruskem a NATO hrubnou slova

Martin Novák Martin Novák
9. 6. 2016 6:41
V Polsku začalo velké vojenské cvičení NATO s názvem Anakonda-16. Jde o největší manévry, které se v zemi konají od roku 1989. "Neprospívá to ovzduší bezpečnosti a důvěry na kontinentu," řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Rusko začalo budovat velkou armádní základnu v Klincy, padesát kilometrů od ukrajinské hranice.
Americký letoun F-15 Eagle po startu ze základny v lotyšském Lielvarde.
Americký letoun F-15 Eagle po startu ze základny v lotyšském Lielvarde. | Foto: Reuters

Praha – Válka s Ruskem začne v roce 2017 a Vladimira Putina suďme podle jeho činů, ne podle slov. Zaútočil na Gruzii, na Ukrajinu a v čase vyhrocených emocí je představitelný i útok na Pobaltí.

Tato slova nevyřkl žádný pseudoanalytik serveru zabývajícího se konspiračními teoriemi, ale bývalý náměstek vrchního velitele ozbrojených sil NATO v Evropě generál Richard Shirreff.

Napsal knihu s názvem 2017: War with Russia. Vyzývá Severoatlantickou alianci, aby v Pobaltí posílila obranu, dokud je čas.

V pondělí spustil podobný alarm na druhé straně Franc Klincevič. Poslanec Rady federace, horní komory ruského parlamentu a místopředseda jejího výboru pro obranu.

"NATO chystá plán na globální úder proti Rusku," prohlásil pro agenturu Interfax. Podle něj je jasné, že Aliance má "velké plány".

Rétorika se vyostřuje v době, kdy NATO spouští hned dvě vojenská cvičení u ruských sousedů. Cvičení Anakonda-16 v Polsku se účastní třicet tisíc vojáků Aliance.

V neděli odstartovalo rovněž námořní cvičení Baltops 16 v Baltském moři, které se ovšem letos poprvé koná v - neutrálním - Finsku. K velké nelibosti Moskvy. Ta na začátku týdne začala budovat novou velkou armádní základnu v Klincy, padesát kilometrů od ukrajinské hranice.

"Neskrýváme náš odmítavý názor na postup vojenské infrastruktury NATO k našim hranicím a zahrnování nových zemí do vojenských aktivit bloku. Uplatníme právo Ruska zajistit si bezpečnost přiměřenými kroky a věřím, že naši finští přátelé a sousedé tomu rozumí," řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Ruští představitelé opakovaně dávají najevo, že za současné situace by možný vstup Finska a Švédska do NATO Rusko vnímalo jako ohrožení, na které by muselo reagovat. Cvičení Anakonda-16 v Polsku se účastní i švédští, finští, ukrajinští a gruzínští vojáci.

Podle oficiálního sdělení Aliance je cvičení reakcí na ruskou anexi Krymu a podporu separatistů na východní Ukrajině. Což se Moskvě samozřejmě nelíbí.

Stejně tak jako fakt, že novým poradcem ukrajinského prezidenta Petra Porošenka se stal bývalý generální tajemník NATO Anders-Fogh Rasmussen.

Dán v ruských vládních kruzích oblíbený rozhodně není. "Je nepříjemné, že Kyjevu bude radit tak protiruský člověk, jako je Rasmussen," uvedl šéf zahraničního výboru Konstantin Kosačov.

K novému kolu výhrůžek a varování přispěl nedávný incident, při kterém dva ruské bitevníky Su-24 přeletěly těsně nad americkým torpédoborcem USS Donald Cook v Baltském moři. Rusko rovněž popudilo rozhodnutí USA přece jen postavit systém protiraketové obrany na území Polska a Rumunska.

Armáda přesunuje k západním hranicím vojáky. "Polsko a Rumunsko jsou nyní oblasti nebezpečné pro Rusko," uvedl Klincevič.

Krok či spíše půlkrok směrem ke konfrontaci s Ruskem učinilo i Německo. Ministerstvo obrany v nové strategické koncepci zvažovalo zařadit Rusko mezi hrozby. Nikoliv partnery jako dosud. Podle posledních zpráv ale nakonec tato pasáž ve schválené verzi nebude.

Vše, co je v tomto textu popsáno, může doznat výrazných změn od ledna příštího roku. Pokud se americkým prezidentem stane Donald Trump.

Ten považuje NATO za přežitou organizaci, jejíž většině členů se nechce dávat peníze do vojenských rozpočtů, a nevadilo by mu zrušení Aliance. Rovněž tvrdí, že je schopen se s Vladimirem Putinem dohodnout takzvaně po dobrém.

Rusko ve své bezpečnostní strategii označilo kroky NATO za potenciální hrozbu už před půl rokem, ten proces je vzájemný, říká Jiří Schneider. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Morata zařídil Juventusu vítězný obrat proti Laziu

Fotbalisté Juventusu Turín otočili domácí zápas 26. kola italské ligy s Laziem Řím a vyhráli 3:1. Dvěma góly a asistencí obrat zařídil útočník Álvaro Morata. Juventus nastoupil v základní sestavě bez Cristiana Ronalda, přesto se přiblížil na jediný bod druhému AC Milán. "Rossoneri" mohou znovu odskočit v neděli, kdy je čeká duel na hřišti Hellasu Verona, pak bude mít ale Juventus znovu zápas k dobru.

První gól dali Římané, poté co se ve 14. minutě prosadil Joaquín Correa. Ještě do koncem první půle ale Morata posunul míč Adrienu Rabiotovi do pokutového území a francouzský záložník vystřelil pod břevno. Po změně stran už to byl sám Morata, kdo zakončoval útoky Juventusu. Nejprve se v 57. minutě prosadil z rychlého protiútoku a po chvíli potvrdil výhru proměněnou penaltou.

Moratu pak na závěrečných 20 minut vystřídal Ronaldo, hvězdný Portugalec ale sérii tří zápasů, ve kterých pokaždé skóroval a celkem dal čtyři branky, nestihl prodloužit.

Juventus v lize zvítězil dvakrát po sobě poprvé od přelomu ledna a února. Lazio v poslední době ztrácí, tři z posledních čtyř ligových duelů prohrálo a patří mu sedmé místo.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Futsalisté v kvalifikaci ME hráli 3:3 s obhájci zlata Portugalci

Čeští futsaloví reprezentanti ve třetím utkání kvalifikace mistrovství Evropy remizovali 3:3 s úřadujícími šampiony z Portugalska. Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna udrželi první místo v tabulce osmé skupiny o dva body před dnešním soupeřem, kterého v polské Lodži podruhé vyzvou v úterý.

Češi během úvodní desetiminutovky dvakrát vedli, ale na trefy Michala Seidlera a Matěje Slováčka dokázali bleskově odpovědět Miguel Angelo s Panym Varelou. Ve 28. minutě favorizované Portugalce poslal do vedení Fábio Cecílio, ale brankář Vítor Hugo si chvíli nato vstřelil vlastní gól.

Na evropský šampionát 2022 v Nizozemsku přímo postoupí vítězové osmi skupin a šest nejlepších celků na druhých místech. Dva nejhorší týmy na druhých pozicích čeká baráž.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Při sebevražedném útoku na jihu Afghánistánu zemřel prokurátor a jeho bodyguard

Při sebevražedném útoku na jihu Afghánistánu v sobotu přišel o život prokurátor a jeho bodyguard. Dalších osm lidí, včetně dvou civilistů, utrpělo zranění. K atentátu, který se stal ve městě Laškargáh, se zatím nikdo nepřihlásil, obvykle ale stojí za těmito činy islamistické radikální hnutí Tálibán. Za některými útoky bývá odnož teroristické organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura AP.

Sajíd Mahmúd Agha byl na cestě do úřadu v jihoafghánském Laškargáhu v provincii Hílmand, když do jeho konvoje vjel vůz plný výbušnin.

Tálibán pokračuje v násilí, ačkoli jeho zástupci jednají v Kataru o míru se zástupci afghánské vlády. Stagnující rozhovory se snaží oživit zvláštní americký vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad, který tento týden jednal s vysokými afghánskými představiteli v Kábulu a pak opět zamířil do Kataru. Khalilza hledá způsoby, jak mírový proces urychlit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy