Sliby chyby? Složení Obamova týmu vzbuzuje rozpaky

Roman Gazdík
12. 1. 2009 9:55
Nad proklamovanou "změnou" americké politiky se vznášejí otazníky
Barack Obama v úřadu německé kancléřky. Za oknem je vidět budova Bundestagu.
Barack Obama v úřadu německé kancléřky. Za oknem je vidět budova Bundestagu. | Foto: Reuters

Washington - Nastupující americký prezident Barack Obama během své předvolební kampaně sliboval, že Americe přinese "změnu" a skoncuje s politikou George Bushe a vlivem lobbistů ve Washingtonu i s mizernou pověstí USA jako válečnické země ignorující lidská práva.

Někteří považovali tyto sliby za pouhou předvolební rétoriku, jiní upozorňovali, že jde o nereálný idealismus. Mnoho lidí jim však věřilo.

A je to právě tato posledně jmenovaná skupina, které musí v poslední době padat údivem čelist. Někteří z těch, kdo byli jmenováni do vysokých postů Obamovy administrativy, totiž naprosto přesně zosobňují ty neduhy, které dřívější demokratický kandidát s tak velkou oblibou kritizoval.

Clintonovská recyklace

Už v prosinci Obama "překvapil" zvýšenou recyklací jmen z bývalé administrativy Billa Clintona (Hillary Clintonová, John Podesta, Susane Riceová, Eric Holder, Bill Richardson, Gregory Craig, Lawrence Summers aj.) i svým velmi konzervativním ekonomickým týmem.

Ministrem financí se stane současný šéf newyorské pobočky Federálního rezervního systému (FED) Timothy Geithner, který byl po celý minulý rok jedním ze tří nejdůležitějších architektů vládního pokusu zastavit propady na amerických burzách

Lawrence Summers coby Clintonův ministr financí kladl důkaz na deregulaci a vyrovnaný rozpočet, zatímco třetí muž týmu Paul Volcker řídil FED v době úřadování prezidentů Jimmyho Cartera a Ronalda Reagana.

Dennis Blair
Dennis Blair | Foto: Reuters, Archiv amerického námořnictva

Je to ale především Obamův národněbezpečnostní tým, jenž může vzbuzovat rozpaky stoupenců nastavení nového kurzu, který Obama během kampaně tak ohnivě propagoval. Jména kandidátů na tři klíčové posty oznámená v posledních dnech shodně zvedají skeptikům obočí, i když každé z jiného důvodu.

Amatér a pro-suhartovský generál

Nejvíce pozornosti médií vzbudilo jmenování nového šéfa CIA. Má jím být Leon Panetta. Ten si sice vysloužil ostruhy jako - jak jinak - důležitý člen Clintonovy administrativy, kde zastával například místo šéfa prezidentovy kanceláře, nemá však žádnou zkušenost s prací v tajných službách.

Jeho jmenování tak kritizovali nejen republikánští, ale i demokratičtí experti.

Obama si údajně původně vybral svého poradce Johna Brennana, který dříve vedl Národní protiteroristické centrum (NCTC), nedostatečně však vystupoval proti kontroverzním vyslýchacím praktikám CIA během Bushovy administrativy.

Otázka lidských práv však zvoní v uších kritiků i u jiné osoby.

Společně s Panettou bylo oznámeno i jméno ředitele pro národní výzvědné služby (DNI) koordinujícího práci všech špionážních agentur. Stane se jím admirál Dennis Blair a ten má na hlavě více másla než Brennan.

Stahování z Iráku bude řídit... Gates
Stahování z Iráku bude řídit... Gates | Foto: Ondřej Besperát

Jako šéf velení ozbrojených sil USA v Tichomoří byl totiž podle investigativního novináře Allana Nairna klíčovým mužem při krvavém indonéském zásahu na Východním Timoru v devadesátých letech.

Podle tajných kabelogramů, které Nairn získal v roce 1999, tedy v době probíhajících masakrů východotimorských civilistů pro-indonéskými milicemi, Blair v té době - v rozporu s rozkazy svých vlastních nadřízených - ujišťoval indonéské generály o neutuchající podpoře USA.

Pro-timorští aktivisté už poslali Obamovi dopis se stovkami podpisů, kde na tato fakta upozorňují.

Lobbista a Bushův muž

Posledním ohlášeným jménem je William J. Lynn nejmladší, viceprezident společnosti Raytheon, která je největším světovým výrobcem naváděných raket s obratem za rok 2007 ve výši 21,3 miliardy dolarů. Až do července minulého roku byl Lynn u společnosti registrován i jako lobbista.

Obama si Lynna vybral coby prvního náměstka ministra obrany, a dal tak těžkou ránu svým slibům, že ve Washingtonu skoncuje s vlivem lobbistů a zájmových skupin, i vlastnímu pravidlu, že žádný jím jmenovaný člověk nebude pracovat po dva roky v oblastech, které se "přímo a podstatně týkají jejich předchozího zaměstnavatele".

Experti rovněž upozorňují, že staronový šéf Pentagonu Robert Gates nepatřil k příznivcům rychlého stažení z Iráku a že bude s takovým ministrem obrany velmi obtížné přesvědčit armádu, aby se přání prezidenta podřídila.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 33 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy