Sliby chyby? Složení Obamova týmu vzbuzuje rozpaky

Roman Gazdík
12. 1. 2009 9:55
Nad proklamovanou "změnou" americké politiky se vznášejí otazníky
Barack Obama v úřadu německé kancléřky. Za oknem je vidět budova Bundestagu.
Barack Obama v úřadu německé kancléřky. Za oknem je vidět budova Bundestagu. | Foto: Reuters

Washington - Nastupující americký prezident Barack Obama během své předvolební kampaně sliboval, že Americe přinese "změnu" a skoncuje s politikou George Bushe a vlivem lobbistů ve Washingtonu i s mizernou pověstí USA jako válečnické země ignorující lidská práva.

Někteří považovali tyto sliby za pouhou předvolební rétoriku, jiní upozorňovali, že jde o nereálný idealismus. Mnoho lidí jim však věřilo.

A je to právě tato posledně jmenovaná skupina, které musí v poslední době padat údivem čelist. Někteří z těch, kdo byli jmenováni do vysokých postů Obamovy administrativy, totiž naprosto přesně zosobňují ty neduhy, které dřívější demokratický kandidát s tak velkou oblibou kritizoval.

Clintonovská recyklace

Už v prosinci Obama "překvapil" zvýšenou recyklací jmen z bývalé administrativy Billa Clintona (Hillary Clintonová, John Podesta, Susane Riceová, Eric Holder, Bill Richardson, Gregory Craig, Lawrence Summers aj.) i svým velmi konzervativním ekonomickým týmem.

Ministrem financí se stane současný šéf newyorské pobočky Federálního rezervního systému (FED) Timothy Geithner, který byl po celý minulý rok jedním ze tří nejdůležitějších architektů vládního pokusu zastavit propady na amerických burzách

Lawrence Summers coby Clintonův ministr financí kladl důkaz na deregulaci a vyrovnaný rozpočet, zatímco třetí muž týmu Paul Volcker řídil FED v době úřadování prezidentů Jimmyho Cartera a Ronalda Reagana.

Dennis Blair
Dennis Blair | Foto: Reuters, Archiv amerického námořnictva

Je to ale především Obamův národněbezpečnostní tým, jenž může vzbuzovat rozpaky stoupenců nastavení nového kurzu, který Obama během kampaně tak ohnivě propagoval. Jména kandidátů na tři klíčové posty oznámená v posledních dnech shodně zvedají skeptikům obočí, i když každé z jiného důvodu.

Amatér a pro-suhartovský generál

Nejvíce pozornosti médií vzbudilo jmenování nového šéfa CIA. Má jím být Leon Panetta. Ten si sice vysloužil ostruhy jako - jak jinak - důležitý člen Clintonovy administrativy, kde zastával například místo šéfa prezidentovy kanceláře, nemá však žádnou zkušenost s prací v tajných službách.

Jeho jmenování tak kritizovali nejen republikánští, ale i demokratičtí experti.

Obama si údajně původně vybral svého poradce Johna Brennana, který dříve vedl Národní protiteroristické centrum (NCTC), nedostatečně však vystupoval proti kontroverzním vyslýchacím praktikám CIA během Bushovy administrativy.

Otázka lidských práv však zvoní v uších kritiků i u jiné osoby.

Společně s Panettou bylo oznámeno i jméno ředitele pro národní výzvědné služby (DNI) koordinujícího práci všech špionážních agentur. Stane se jím admirál Dennis Blair a ten má na hlavě více másla než Brennan.

Stahování z Iráku bude řídit... Gates
Stahování z Iráku bude řídit... Gates | Foto: Ondřej Besperát

Jako šéf velení ozbrojených sil USA v Tichomoří byl totiž podle investigativního novináře Allana Nairna klíčovým mužem při krvavém indonéském zásahu na Východním Timoru v devadesátých letech.

Podle tajných kabelogramů, které Nairn získal v roce 1999, tedy v době probíhajících masakrů východotimorských civilistů pro-indonéskými milicemi, Blair v té době - v rozporu s rozkazy svých vlastních nadřízených - ujišťoval indonéské generály o neutuchající podpoře USA.

Pro-timorští aktivisté už poslali Obamovi dopis se stovkami podpisů, kde na tato fakta upozorňují.

Lobbista a Bushův muž

Posledním ohlášeným jménem je William J. Lynn nejmladší, viceprezident společnosti Raytheon, která je největším světovým výrobcem naváděných raket s obratem za rok 2007 ve výši 21,3 miliardy dolarů. Až do července minulého roku byl Lynn u společnosti registrován i jako lobbista.

Obama si Lynna vybral coby prvního náměstka ministra obrany, a dal tak těžkou ránu svým slibům, že ve Washingtonu skoncuje s vlivem lobbistů a zájmových skupin, i vlastnímu pravidlu, že žádný jím jmenovaný člověk nebude pracovat po dva roky v oblastech, které se "přímo a podstatně týkají jejich předchozího zaměstnavatele".

Experti rovněž upozorňují, že staronový šéf Pentagonu Robert Gates nepatřil k příznivcům rychlého stažení z Iráku a že bude s takovým ministrem obrany velmi obtížné přesvědčit armádu, aby se přání prezidenta podřídila.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Boeing kvůli počasí opět odložil zkušební let letounu 777X

Americká strojírenská společnost Boeing v pátek stejně jako ve čtvrtek odložila zkušební let svého širokotrupého letounu 777X kvůli špatnému počasí. Oznámila to firma. Dodala, že se o let znovu pokusí v sobotu v 19:00 SEČ.

Zkušební let stroje 777X se měl původně uskutečnit již loni v létě, Boeing ho ale odložil a zdůvodnil to problémy s křídly, softwarem a dodávkami motorů firmy General Electric.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Kvůli silným bouřím a záplavám na Madagaskaru zemřelo 21 lidí

Silné bouře, které postihly severozápad Madagaskaru, si od neděle vyžádaly 21 mrtvých. Dalších 20 lidí se pohřešuje, uvedly dnes madagaskarské úřady. Prudký déšť, který na ostrově způsobil záplavy a sesuvy půdy, zasáhl téměř 90 000 lidí. Část země má narušenou infrastrukturu a hrozí nedostatek jídla, píše AFP.

Rozvodněná řeka například v městečku Mitsinjo smetla 24 lidí, z nich čtyři byli nalezeni mrtví, zbývajících 18 se pohřešuje. Ve 120 kilometrů vzdálené vesnici Tsaramandroso přišli o život rovněž čtyři lidé. Dalších devět lidí zemřelo ve městě Maevatanana, většina z nich v těžební oblasti.

Deště také poničily části dvou hlavních silnic, které spojují severozápad země se zbytkem ostrova, a odřízly tak několik vesnic. Voda na jednom místě odnesla zhruba 700 metrů dlouhý úsek silnice.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy