"Lidé si zvolili, jednoznačně si vybrali," prohlásil ruský prezident Vladimir Putin po provedení hlasování o připojení čtyř ukrajinských regionů k Rusku. Tato referenda však Západ ani Ukrajina neuznávají. Obyvatelům Chersonské, Záporožské, Luhanské a Doněcké oblasti Rusko slibovalo nejen zlepšení ekonomické situace, ale i zdravotnictví a vzdělávání.
"Je to, jako by nás vrátili o 35 let zpět," líčí však třicetiletá Toma, která se spojila s britskou stanicí BBC přes Messenger. Toma žije v Melitopolu, druhém největším městě Záporožské oblasti. Před zmíněnými 35 lety Ukrajina spadala pod Sovětský svaz.
Jako příklad Toma uvádí nedostatek lékařské péče pro svoji matku, která má srdeční vadu: čtyři z pěti typů léků, které její matka potřebuje, jsou nyní nedostupné. Ačkoliv fronty na léky už nejsou tak dlouhé jako na jaře, těsně po vypuknutí války, tak lékárny provozované ruskými okupačními úřady jsou plné pouze ruských léků. A ty podle výpovědí místních postrádají kvalitu.
Podobné je to i s potravinami, které z obchodů nejprve zmizely. Po provedení referenda a nelegálním anektování Záporožské oblasti k Rusku jsou zase k dispozici. Má to ale háček: supermarkety nabízejí jen drahé ruské zboží, které si lidé nemohou dovolit.
Ani pouliční trhy nepomáhají: ukrajinští zemědělci jsou kvůli válce odříznuti a mohou prodávat jen lokálně. V Melitopolu je tak zelenina na trzích levnější než ve velkých obchodech, ale maso, tvaroh nebo mléko stojí dvakrát víc než před válkou.
"Vzhledem k tomu, že lidé bojují o přežití, nemají práci a jsou nuceni prodávat svůj majetek, plakáty s citáty Vladimira Putina o budoucím životě v Rusku vypadají ještě urážlivěji," podotýká Toma.
Ruské jednotky okupují Melitopol od března. Ukrajinská agentura Unian již dříve napsala, že proruské úřady před zářijovým referendem přivezly dav z poloostrova Krym, aby s ním natočily propagandistické klipy o údajné podpoře připojení k Rusku mezi obyvateli Melitopolu. Podle informací agentury AFP úředníci proruské správy rovněž obcházeli místní u nich doma a nosili volební urny, aby je přinutili hlasovat v referendu.
Ukrajinský list The Kyiv Independent popsal také to, že někteří obyvatelé dostali výměnou za "hlas" jídlo a vodu. V některých okupovaných regionech zase mužům, kteří odmítli hlasovat, údajně vyhrožovali mobilizací.
Sliby o stabilitě a bezpečí
Ulice čtyř regionů se od začátku května plnily propagačními billboardy, hlásajícími "Sociální stabilita a bezpečí". Kreml pomocí reklam a plakátů postupně připravoval místní obyvatele na referendum.
Podobná situace byla i v médích. "Budeme hlasovat pro připojení k Rusku. S Ruskem bude život v Chersonské oblasti lepší než za kyjevského režimu," citoval ruský list Ivzestija obyvatele Chersonu.
Ruské úřady slibovaly i další výhody, například bezplatné studium na univerzitách, práci ve státní samosprávě nebo ruské důchody. Měly ale podmínky. Například k otevření bankovního účtu nebo práci ve státních podnicích je nutné mít ruské doklady. Přijetí ruského pasu přitom staví obyvatele do těžké situace: na Ukrajině hrozí za držení ruského pasu vězení.
Vzdělávací systém je také pod kontrolou Ruska. Ve školách jsou dovezené ruské učebnice, na dvoře vlaje ruská vlajka a na začátku každého dne hraje ruská státní hymna. Rodičům, kteří jsou ochotni poslat své děti do škol na okupovaných územích, úřady nabízí 10 tisíc rublů. V mnoha případech totiž Ukrajinci přestali posílat děti do škol a raději je učí doma.
Jiné město, stejný scénář
Situace je podobná i v dalších okupovaných městech na jihu Ukrajiny. "Z města zbyly ruiny a přeměnilo se ve velké tržiště, kde každý prodával, co mohl, aby si alespoň něco vydělal," říká studentka Darja, která z Mariupolu uprchla v srpnu, krátce před vyhlášením referenda. Ve městě podle ní tehdy chyběla elektřina a voda a nepohřbená těla ležela v troskách tisíců domů.
Zato na ulicích visely transparenty vítající v "osvobozeném Mariupolu". Propaganda podle dívky vedla k tomu, že nakonec mnozí obyvatelé podporovali okupanty, protože potřebovali peníze, aby neumřeli hlady.
Mariupol ruské jednotky na jaře téměř zničily, nyní přístav na jihu Ukrajiny připomíná spíš trosky. Redakce ruskojazyčného serveru Meduza poukázala na plán rozvoje, který slibuje do roku 2025 rozsáhlé renovace. Oslovený odborník na urbanismus k tomu ale řekl, že navrhovaný plán je životaschopný pouze ve krátkodobém horizontu. Hlavním cílem podle jeho názoru není rozvoj města, ale rychlé zakrytí stop války.
Represe a teror budou pokračovat
Ulice Chersonu, dalšího velkého jihoukrajinského města, které okupuje Rusko, byly den po výsledcích referenda prázdné. Čtyřiapadesátiletý Pavlo říká, že raději týden nevycházel z domu, protože se bál, že venku narazí na ruské vojáky.
Byt opustil jenom dvakrát - kvůli nákupu zeleniny, chleba a krmiva pro kočky. Aby se vyhnul přímému setkání s ruskými vojáky, šel prázdnějšími ulicemi s menším počtem lidí.
"Měl jsem dojem, že město zamrzlo, všichni se schovávali. Lidé se snažili nezůstávat dlouho venku, spěchali domů. Od začátku března, kdy Rusové Cherson obsadili, jsou lidé méně veselí a uzavřeli se do sebe," dodává Pavlo. Dává si také velký pozor na to, co říká na veřejnosti. Zejména během samotného "referenda", které označuje za "cirkus" k pobavení ruské veřejnosti.
"Represe a teror vůči civilnímu obyvatelstvu budou (ve městě) pokračovat," míní Pavlo.
