


Britský premiér Keir Starmer se ve čtvrtek omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce 70. let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.

Mezi roky 1949 až 1976 vytvořil britský stát ve spolupráci s křesťanskými církvemi systém, v němž byly mladé ženy, které měly děti mimo manželství, vystavovány hanbě a nuceny vzdát se potomků, aby vyhověly tehdejším společenským normám, uvedla agentura Reuters. Odhaduje se, že v tomto období bylo v Anglii a Walesu adoptováno 185 000 dětí svobodných matek.
Premiér uvedl, že ženy byly "nuceny, zastrašovány nebo uváděny v omyl, aby měly pocit, že nemají jinou možnost, než se svých dětí vzdát". Děti podle premiéra pak vyrůstaly v přesvědčení, že jsou nechtěné, zatímco matkám bylo namluveno, že se bez nich bude jejich dětem dařit lépe.
„Všem dotčeným osobám vyjadřujeme hlubokou a upřímnou lítost,“ řekl končící premiér. Spolu s omluvou oznámil pomoc dotčeným matkám a dětem včetně lepšího přístupu k záznamům o adopcích a podpory v oblasti duševního zdraví. O uznání skutečnosti, že ženy byly pod tlakem, klamány a zastrašovány, už léta bojují aktivisté, připomíná agentura AP. Ve čtvrtek se se Starmerem setkali a přihlíželi také jeho omluvě v parlamentu.
Bývalá labouristická poslankyně Ann Keenová, jíž bylo dítě odebráno k adopci v roce 1966, když jí bylo 17 let, uvedla, že omluva je součástí „osvobození od pocitu hanby“. „Tuto omluvu potřebujeme, protože nám vždy vyčítali, že jsme se vzdaly našich dětí. Ale my jsme se jich nevzdaly,“ řekla Keenová stanici BBC. „Nyní máme příležitost tuto křivdu skutečně napravit,“ doplnila.
Společný parlamentní výbor pro lidská práva v roce 2022 uvedl, že britský stát by se měl omluvit za „bolest a utrpení způsobené veřejnými institucemi a státními zaměstnanci, kteří donutili matky k nechtěným adopcím“. Poloautonomní vlády ve Skotsku a Walesu se omluvily v následujícím roce, ale tehdejší konzervativní britská vláda se odmítla připojit, protože podle ní stát tyto praktiky aktivně nepodporoval.
Podle Starmera však byly nucené adopce výsledkem postupů zakořeněných v místní samosprávě, náboženských institucích a systémech zdravotní a sociální péče. „Stát nese odpovědnost za systémy, které financoval a legitimizoval a které umožňovaly, aby se takové praktiky odehrávaly,“ doplnil premiér.
Za svou roli v nucených adopcích se před dvěma týdny omluvila také Anglikánská církev. „Hluboce litujeme bolesti, traumatu a stigmatu, které mnoho lidí zažilo, a stále s sebou nese, kvůli historickým postupům při adopcích v ústavech spojených s Anglikánskou církví,“ uvedla arcibiskupka z Canterbury Sarah Mullallyová. Podobné omluvy dříve vydaly také Irsko a Austrálie.



Dva tankery emirátské státní ropné společnosti ADNOC se v pátek staly cílem útoku, když proplouvaly Hormuzským průlivem. Podle emirátské agentury WAM to firma uvedla s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn a situace je nyní pod kontrolou. Ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů v prohlášení zveřejněném na síti X z útoku obvinilo Írán.



V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP.



Plavec Miroslav Knedla se stal v Paříži mistrem Evropy v závodě na 50 metrů znak a slaví životní úspěch. Časem 24,11 vylepšil o osm setin svůj český rekord z rozplaveb a napodobil Barboru Seemanovou, která ve čtvrtek ovládla kraulařskou dvoustovku.



Karsten Warholm získal v Birminghamu čtvrtý evropský titul v řadě na 400 metrů překážek a časem 46,63 překonal rekord šampionátu. Nadia Battoclettiová obhájila zlato na 10 000 metrů a jako první žena podruhé za sebou ovládla na ME obě vytrvalecké tratě.



Když ukrajinská zpravodajská služba nedávno rozebrala nejnovější ruskou střelu S-71M, našla uvnitř čip od americké firmy Nvidia. Součástka, která v Americe pohání civilní roboty a drony, nyní pomáhá ruským zbraním vyhledávat a ničit ukrajinské cíle.