Uspořádáme nové referendum o nezávislosti, hrozí skotská premiérka Londýnu. Jako pomstu za Brexit

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
12. 2. 2017 13:37
Hlas skotských nacionalistů od loňského červnového referenda o tzv. Brexitu sílí. První skotská ministryně Nicola Sturgeonová si stěžuje, že Londýn nebere při procesu vystoupení Velké Británie z EU vážně skotské námitky. Sturgeonová proto hrozí uspořádáním nového referenda o nezávislosti Skotska na Velké Británii. To minulé proběhlo v roce 2014 a zastánci setrvání ve Spojeném království v něm vyhráli o zhruba deset procent. Aktuální veřejné průzkumy naznačují, že podpora Skotů pro nezávislost se od té doby nezměnila.
Referendum o nezávislosti Skotska se uskutečnilo v září 2014.
Referendum o nezávislosti Skotska se uskutečnilo v září 2014. | Foto: Reuters

Edinburgh – V září 2014 si Londýn oddychl. Skotové vyslyšeli jeho prosby a v referendu o nezávislosti odhlasovali, že se od zbytku Spojeného království neodpojí.

Tehdejší skotský první ministr Alex Salmond to vzal jako osobní prohru a o měsíc později rezignoval. Právě on byl tváří a jedním z nejhlasitějších zastánců osamostatnění Skotska.

Salmondova nástupkyně a nynější šéfka skotského kabinetu Nicola Sturgeonová ještě před svým nástupem do čela regionální vlády oznámila, že o odtržení regionu od Londýna bude usilovat dál. A po úspěchu loňského referenda o vystoupení Velké Británie z Evropské unie je její hlas slyšet čím dál silněji. 

Zatímco všelidové hlasování skončilo celkově na britských ostrovech ve prospěch tzv. Brexitu (odchodu z EU), Skoti a obyvatelé Severního Irska chtěli v evropské osmadvacítce zůstat. Na rozdíl od Angličanů a Velšanů.

Berte nás vážně

Londýn to musí brát vážně, myslí si nejen skotská premiérka Sturgeonová. Podle ní by měl dát Skotům víc – už v minulosti přislíbených – pravomocí a dovolit jim zachovat některé vazby na EU. V opačném případě chce první ministryně vyhlásit nové referendum o nezávislosti Edinburghu.

Skotský parlament navíc tento týden demonstrativně odmítl plán britské premiérky Theresy Mayové spustit vyjednávání o Brexitu už příští měsíc. Mayová podle něj nechává příliš mnoho otázek týkajících se budoucnosti nezodpovězených.

Hlasování v regionální instituci ale nemá možnost postup Downing Street zastavit. Premiérka Mayová souhlas skotských zákonodárců nepotřebuje. K jejich zlosti to v lednu potvrdil i britský Nejvyšší soud. Britští poslanci naopak ve středu ve třetím a závěrečném čtení návrh zákona předložený Mayovou schválili.

Konečné hlasování britského parlamentu, jehož souhlas premiérka Mayová jako jediný skutečně potřebuje, se očekává 7. března. Formálně aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy, který spustí dvouletá vyjednávání s Bruselem, by Mayová chtěla už na konci března.

Referendum bude

Podle některých hlasů ze Skotska je nové referendum o nezávislosti na Spojeném království už téměř hotovou věcí – zvlášť v případě takto rychlého spuštění Brexitu.

To, zda a kdy se bude konat, se má rozhodnout během jara.

"Jsem si nejméně z 85 či 90 procent jistý, že směřujeme k dalšímu referendu,“ řekl agentuře Reuters Ross Greer, 22letý skotský zákonodárce za skotské zelené. "Buďto můžeme být součástí tvrdého Brexitu, který se kloní k Trumpově Americe, nebo můžeme být – coby nezávislý stát – členem evropské rodiny," uvedl dlouhodobý zastánce skotské nezávislosti.

Nové referendum by se podle něj mohlo konat zhruba do dvou let. Tedy během období, během kterého budou Londýn s Bruselem dojednávat podmínky britského odpojování od EU.

Referendum je pravděpodobné i podle bývalého skotského prvního ministra Alexe Salmonda. "Pokud britská vláda odmítne kompromisní plán Nicoly Strurgeonové, myslím, že k referendu o nezávislosti velice pravděpodobně dojde,“ řekl Salmond.

Chceme zůstat součástí EU 

Skotská premiérka Sturgeonová hlasitě odmítá takzvaný "tvrdý Brexit", který začala britská vláda prosazovat. Tento plán by Spojené království stáhl i z jednotného unijního trhu.

Londýn podle Sturgeonové táhne Skotsko pryč z EU a zároveň mu nenechává manévrovací prostor, aby si vyjednalo zvláštní podmínky, které by odpovídaly jeho ekonomickým i jiným specifikům. 

Sturgeonová chce s EU zachovat volný pohyb osob a zůstat na jednotném unijním trhu, i kdyby ho zbytek Spojeného království opustil. Tyto body označila za zásadní už loni v prosinci.

Zároveň varovala, že pokud Londýn nevyjde Skotsku vstříc, nechá vyhlásit nové referendum o nezávislosti. Slova britské vlády, že Skotsko bude ve vyjednávání s Bruselem rovnocenným partnerem, označila za "prázdnou rétoriku".

"Je stále jasnější, že hlas Skotska není v rámci Spojeného království brán vážně. Vzniká tím základní otázka, která sahá i mimo členství v EU," uvedla Sturgeonová.

Nejistota ohledně samostatnosti 

Suverénní britský parlament ale může nové všelidové hlasování zablokovat.

Takový krok by ale vyvolal ve Spojeném království ústavní krizi a Skoty utvrdit v přesvědčení, že je Londýn přehlíží. 

Mayová ale už několikrát uvedla, že důvod k vyhlášení nového skotského referenda nevidí. Podobně to vnímá i její londýnský kabinet. "Ne, zapomeňte na to," odvětil na otázku, zda by britská vláda případně podpořila nové skotské referendum, britský ministr obrany Michael Fallon.

Sturgeonová podle něj "musí respektovat rozhodnutí Skotska setrvat ve Spojeném království z roku 2014 a rozhodnutí Spojeného království o odchodu z EU z roku 2016".

Průzkumy veřejného mínění mezitím naznačují, že zastánci i odpůrci nezávislosti mají mezi Skoty téměř vyrovnané zastoupení. Jeden z nejčastěji zmiňovaných průzkumů naznačuje, že Skotům se odchod z EU nelíbí. Pro odtržení od Velké Británii by ale nakonec hlasovalo jen 45 procent z nich. Stejně jako v referendu v roce 2014.

Vyrovnané průzkumy

Skotský list Herald Scotland naopak tento týden napsal, že ručička vah se pomalu vyrovnává. V průzkumu společnosti BMG se pro samostatnost Skotska vyslovilo 49 procent dotázaných.

Premiérce Sturgeonové to ale pořád nestačí a do nového referenda za těchto podmínek pravděpodobně nepůjde. Dokud nebude přesvědčená, že v plebiscitu tentokrát zvítězí.

Otazníky navíc vyvolává i případná nezávislost Skotska. Není totiž jisté, jaké postavení vůči EU by nová země měla, jakou měnu by používala nebo jak by na tom byla ekonomicky. Dvě třetiny skotského obchodu totiž souvisí s britským trhem. 

Potvrdilo to suverenitu parlamentu, bude mít o Brexitu poslední slovo, bude o tom finálně rozhodovat, nikoliv vláda. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 48 minutami

O brexitové dohodě se dnes jednat nebude, rozhodl předseda britské Dolní sněmovny

Předseda dolní komory britského parlamentu John Bercow zablokoval nový pokus vlády předložit poslancům ke schválení dohodu o brexitu. Vláda podle něj navrhovala v zásadě stejné usnesení jako v sobotu, přičemž se nezměnily vnější okolnosti, nové projednávání této otázky by tudíž porušovalo procedurální pravidla.

Při mimořádném sobotním zasedání parlamentu nakonec nedošlo na jasný verdikt o návrhu brexitové dohody jako takovém. Dolní sněmovna však odhlasovala, že dohodu neschválí, dokud nebude její obsah převeden do britského práva.

Zdroj: ČTK
Další zprávy