Skotové chtějí odejít z Británie, ukazují poslední průzkumy. Johnson vsadí na rybáře

Martin Novák Martin Novák
5. 2. 2020 18:04
Když v noci z pátku na sobotu Británie oficiálně opustila Evropskou unii, vlálo ve skotských městech na oslavu brexitu mnohem méně vlajek než v Anglii. A nejen kvůli tomu, že Skotů je méně než Angličanů.
Skotská metropole Edinburgh v den brexitu. Kombinace vlajek Skotska a Evropské unie.
Skotská metropole Edinburgh v den brexitu. Kombinace vlajek Skotska a Evropské unie. | Foto: Reuters

Celkem 62 procent Skotů v referendu před třemi lety hlasovalo pro setrvání v Evropské unii. Zato v Anglii bylo pro jen 46,6 procenta lidí. Nejnovější průzkumy ukazují, že poté co EU přišla o Velkou Británii, není vyloučeno, že Velká Británie přijde o Skotsko.

Agentura YouGov v úterý zveřejnila své šetření, podle kterého by si přálo nezávislost Skotska 51 procent jeho obyvatel. Je to poprvé za pět let, co v průzkumu YouGov převážili stoupenci nezávislosti nad těmi, kteří chtějí zůstat součástí Británie.

Současně zveřejnil svůj průzkum také prestižní deník National. Z něho vyplývá, že samostatnost chce dokonce 52 procent Skotů. A jejich premiérka Nicole Sturgeonová v pátek, v den brexitu, pronesla svůj dosud nejrazantnější projev. Řekla, že Skotové cítí smutek a hněv, ale brzy se do srdce Evropy zase vrátí.

Sturgeonová a její Skotská národní strana (SNP) prosazují nové referendum o nezávislosti Skotska. V tom prvním před pěti lety nakonec 55 procent hlasujících rozhodlo o setrvání ve Spojeném království. Jenže teď skotští politici argumentují tím, že brexitem se situace změnila. Skotsko se ocitlo nedobrovolně mimo Evropskou unii, a proto je nutné nové hlasování.

Jenže aby proběhlo podle zákona, musí s ním souhlasit britský parlament a vláda. Zatím tomu tak není, premiér Boris Johnson referendum o nezávislosti odmítá.

"O Skotsku se teď v Anglii mlčí, ale myslím, že podpora nezávislosti poroste. Rozhodně to nezmizí. Je to další velký problém v brexitem rozdělené britské společnosti," řekla Aktuálně.cz politoložka Madura Rasaratnamová z Londýnské univerzity.

Katalánci jako vzor?

Sturgeonová prohlašuje, že přezkoumá, zda by se nemohlo konat i referendum bez právní závaznosti, které by mohlo vést k vyhlášení samostatnosti. Takové hlasování by nemusel posvětit Londýn. Nové referendum by premiérka chtěla uspořádat do pěti let.

Zároveň lídři Skotské národní strany tvrdí, že nechtějí jít cestou Katalánců. Katalánská vláda vyhlásila v roce 2017 referendum a pak i nezávislost bez souhlasu Madridu. Tento krok ale v Evropě nikdo neuznal.

Bývalý předseda Evropské rady Donald Tusk řekl tento týden v rozhovoru pro britskou televizi BBC, že Brusel by samostatné Skotsko uvítal s otevřenou náručí, i kdyby nezískalo členství automaticky. Muselo by o něj oficiálně požádat a vést vstupní rozhovory.

Tím rozhněval britského ministra zahraničí Dominica Raaba. "Je to zcela nezodpovědné a neevropské," reagoval ministr.

Johnson sází na rybolov

Skotsko je s Anglií hospodářsky velmi provázané a případné zavedení cel nebo nějakého hraničního režimu by poškodilo skotskou ekonomiku. V případném referendu se tak Skotové budou do značné míry rozhodovat o tom, zda je pro ně důležitější zachovat spojení s Anglií, nebo být součástí jednotného evropského trhu v EU.

Boris Johnson se snaží získat podporu ve Skotsku tím, že nechce rybářům ze zemí Evropské unie povolit volný lov ryb v britských vodách. Značná část úlovku pochází ze skotských pobřežních vod a skotští rybáři si stěžují, že na tom tratí.

Na druhé straně dvě třetiny ryb, které vyloví britští rybáři, směřují na export do Evropské unie.

Video: Borise Johnsona ve Skotsku vypískali

Video: Reuters
 

Právě se děje

před 16 minutami

Podle Kaczyńského budou volby polského prezidenta nejpozději 28. června

Prezidentské volby se budou v Polsku konat nejpozději 28. června navzdory veškerým snahám je překazit, prohlásil dnes rezolutně předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Dal přitom najevo, že k tomu využije "všechny prostředky, jež má stát k dispozici".

V Polsku pokračují ostré politické spory o termín už odložených voleb - opozice chce delší odklad, PiS konání co nejdříve. Původně byly volby hlavy státu vypsané na 10. května, ale kvůli šíření koronaviru se nekonaly. Vláda přes odpor opozice neuspěla se svou snahou prosadit zákon o výhradně korespondenčním hlasování. Volby nyní nestihne uspořádat ani do konce května.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Hongkong kvůli vměšování Číny nezasluhuje zvláštní status, řekl americký ministr zahraničí

Hongkong v současné chvíli nemá dostatečnou autonomii vůči Pekingu na to, aby bylo pro Spojené státy nadále opodstatněné udržovat s ním zvláštní vztahy oproti zbytku pevninské Číny. V reakci na současné snahy Pekingu o prosazení nové bezpečnostní legislativy v poloautonomní provincii to ve středu v Kongresu uvedl americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Rozhodnutí o změně zvláštního statusu, který USA Hongkongu přiznávají, nyní náleží prezidentovi Donaldu Trumpovi, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Sněmovna nevydala poslankyni SPD Maříkovou k stíhání za výroky o migrantech

Policie nyní nebude moci obvinit poslankyni SPD Karlu Maříkovou za její výroky o migrantech, které v minulosti napsala na sociální síti. Sněmovna ji ve středu k trestnímu stíhání zhruba po tříhodinové debatě nevydala, jak už dřív doporučil mandátový a imunitní výbor.

Pro vydání poslankyně hlasovalo pět ze 165 přítomných poslanců. Proti jich bylo 138.

Maříková loni v lednu na svém profilu na Facebooku přirovnala migranty k invazivním druhům rostlin a zvířat, jimž by měl být zakázán vstup do Evropské unie. Jejími výroky se později začala zabývat policie pro podezření z přečinu podněcování k nenávisti a hanobení národa, rasy nebo etnika.

Verdikt sněmovny neznamená, že případ úplně končí. Policisté by mohli Maříkovou obvinit potom, co přestane být političkou chráněnou imunitou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy