Skončí krize, začne bitva. Trump stavem nouze zariskoval, kvůli zdi padnou žaloby

Daniel Anýž Daniel Anýž
15. 2. 2019 10:23
Americký prezident Donald Trump v pátek ve Washigtonu ukončí jednu politickou krizi. Ale okamžitě vyvolá novou legislativní a politickou bitvu. Podepíše zákon s penězi pro federální vládu a odvrátí tím další hrozící shutdown. Zároveň prezident vyhlásí stav ohrožení, aby mohl bez souhlasu Kongresu financovat výstavbu zdi na hranici s Mexikem.
Americký prezident Donald Trump.
Americký prezident Donald Trump. | Foto: Reuters

Kongres ve čtvrtek schválil peníze pro vládu, finanční balíček ovšem obsahuje jen necelou třetinu sumy, kterou Donald Trump požadoval na zeď na hranici s Mexikem. Potvrdilo se, že ani republikáni v Kongresu, ani sám prezident už nechtějí riskovat, že federální vláda USA by od páteční půlnoci, kdy by jí došly peníze, zůstala znovu zavřená.

Předchozí shutdown, který trval 35 dní a skončil před dvěma týdny, americká veřejnost většinově dává za vinu právě prezidentovi a republikánům.

Trump tak nyní ustoupil, když místo požadovaných 5,7 miliardy dolarů na zeď od demokratů dostal jen 1,4 miliardy. Ale pod tlakem své voličské základny a konzervativních komentátorů, kteří od něho očekávají naplnění předvolebních slibů, prezident nemůže zcela kapitulovat.

"Prezident Trump zákon podepíše a také přijme výkonná rozhodnutí - včetně stavu ohrožení -, aby ukončil národní bezpečnostní a humanitární krizi na hranici," potvrdila ve čtvrtek mluvčí Bílého domu Sarah Huckabee Sandersová, že Trump schválí finance pro vládu a souběžně s tím vyhlásí stav ohrožení. To mu umožní, aby uvolnil finance na výstavbu zdi bez souhlasu Kongresu.

"Prezident opět naplňuje své sliby, že postaví zeď, ochrání hranici a zabezpečí naši úžasnou zem," doplnila Trumpova mluvčí.

Překročení pravomocí?

Odpověď demokratické opozice v Kongresu a také řady organizací, které se zabývají dodržováním ústavy a zákonů, ale byla okamžitě jednohlasně odmítavá. Prezident podle nich překračuje své pravomoci, porušuje ústavu a jeho odpůrci jsou odhodláni ho zastavit.

"Toto není stav ohrožení a ani prezidentovo vyvolávání strachu to nezmění, Kongres bude bránit své ústavní pravomoci," uvedli ve společném prohlášení demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a Charles Schumer, vůdce demokratů v Senátu.

Jaké konkrétní kroky přijmou, se Pelosiová rozhodne, jak uvedla, až uvidí konkrétní znění Trumpova vyhlášení stavu ohrožení. Demokraté prezidentův výnos pravděpodobně napadnou legislativně přímo v Kongresu a také podají žalobu u amerických soudů.

Demokratický předseda legislativního výboru Sněmovny reprezentantů Jerrold Nadler už oznámil, že předloží návrh zákona ke zrušení Trumpova výnosu, který by podle něj představoval "obrovské zneužití moci, jež nemůže být tolerováno".

Podle amerických médií by Nadlerův návrh mohl v Kongresu v prvním kole uspět, neboť i mnozí republikáni nesouhlasí s Trumpovým záměrem vyhlásit stav ohrožení.

Trump by pak zákon sice následně vetoval, ale tím by jen potvrdil hlavní námitku těch republikánů, kteří jsou proti vyhlášení stavu ohrožení. Obávají se totiž, že Trump by zde vytvořil precedent, který by některý příští demokratický prezident mohl využít.

A demokratka Nancy Pelosiová včera naznačila, že tato republikánská obava je velmi oprávněná. "Pokud chcete mluvit o národním ohrožení, tak o něm mluvme právě dnes," prohlásila Pelosiová v jasném odkazu na to, že na čtvrtek spadalo první výročí masového vraždění na střední škole v Parklandu na Floridě.

Pelosiová tím Trumpovi vzkázala, že tak, jak on považuje za stav ohrožení situaci na hranici, může budoucí demokratický prezident považovat za alarmující situaci okolo zbraní nebo třeba také dopady klimatických změn.

Bezprecedentní

Ze republikány pak svůj odpor vůči vyhlášení stavu ohrožení formuloval například senátor Marco Rubio. "Nemyslím, že to je dobrý nápad. Nevěřím, že to je způsob, jak bychom měli postupovat. Ve skutečnosti si myslím, že je to ústavně problematické," upozornil.

Jiní vlivní republikáni ovšem prezidenta podporují. "Tohle je politický boj, který stojí za to vést. Jestliže máme definovat stranické pozice a rozdíly, se kterými půjdeme do (voleb) 2020, tak tohle je dobré téma," prohlásil republikánský senátor Lindsey Graham.

Federální zákony prezidentovi dávají pravomoc vyhlásit stav ohrožení, není však přesně definováno, za jakých podmínek to může udělat. Zmíněné zákony platí od roku 1976 a prezidenti od té doby vyhlásili stav ohrožení více než padesátkrát.

Trump ovšem vytvořil zcela novou situaci, pro kterou neexistuje žádný předchozí příklad. A může teď očekávat tvrdý odpor na mnoha frontách.

Nejen od demokratů v Kongresu, ale také od řady organizací, které hlídají dodržování zákonů v politice a jež už ve čtvrtek okamžitě oznámily, že Trumpův výnos zažalují.

"Jde o urážlivé zneužití moci ze strany nestabilního a stále více autokratického prezidenta," uvedla jedna z těchto skupin, organizace Public Citizen z Washingtonu.

Podle listu Wall Street Journal lze očekávat, že Trumpův výnos soudně napadnou i majitelé pozemků, především v Texasu, kde by měla na hranici s Mexikem vzniknout zeď. Žalobu proti prezidentovi lze očekávat také od státu Kalifornie, jehož demokratické vedení Trumpovu pohraniční a imigrační politiku dlouhodobě kritizuje.

Podle amerických médií je možné, že celá věc skončí u Nejvyššího soudu USA, který Trump v uplynulých dvou letech doplnil o dva nové, konzervativně smýšlející členy. Podle deníku New York Times z toho ale nelze vyvozovat, že soud by rozhodl v Trumpův prospěch, neboť právě konzervativní soudci bývají citliví na to, aby si stát přisvojoval federální pravomoci.

Nemůže se vzdát svého slibu

Podle některých komentátorů ale prezidentovi ani nezbývalo nic jiného než vyhlásit stav ohrožení. Demokraté mu peníze na zeď odmítali dát, ale další případný shutdown by prezidenta podle průzkumů ještě více poškodil.

Svého slibu, že postaví zeď, se ovšem zase Trump nemůže vzdát s ohledem na konzervativní část republikánů a komentátorů. "Nulová šance, že byste to interpretovali jako vítězství republikánů. Je to naprostá kapitulace," komentoval republikánský kongresman Mark Meadows, který ve sněmovně vede skupinu konzervativních zákonodárců "Freedom Caucus", výsledek vyjednávání o rozpočtu, kdy Trump dostal jen třetinu požadované částky na zeď.

"Totální podvod," ozvala se pak ve čtvrtek na Twitteru proti Trumpovu záměru podepsat tento zákon novinářka a pravicová komentátorka televize Fox News Laura Ingrahamová.

Prezidentův ohlášený záměr vyhlásit stav ohrožení kritiku z konzervativních řad otupí. Ale Trumpa a Bílý dům čeká tvrdý boj s demokraty v Kongresu a před americkými soudy, kam v příštích dnech začnou směřovat žaloby proti prezidentovu rozhodnutí.

Podle Trumpovy mluvčí Sarah Huckabee Sandersové je prezident na tento boj připraven. "Jsme naprosto připraveni. Ale neměl by být žádný (zákonný) odpor. Prezident jen dělá svoji práci," řekla mluvčí.

Video: Trumpova zeď rozdělila USA, říká Igor Lukeš

Jsou to republikáni, kdo tlačí prezidenta k tomu, aby vládu podruhé bez peněz nenechával, říká historik Igor Lukeš působící na univerzitě v Bostonu. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 23 minutami

"Zlej Kája" se kvalifikoval na mistrovství světa

Český profesionální šipkař Karel Sedláček, přezdívaný "Zlej Kája", si v prosinci zahraje na mistrovství světa.

V posledním kvalifikačním turnaji vyřadil postupně tři soupeře a na elitním dostaveníčku si zahází podruhé v kariéře. Rowbyho-Johna Rodrigueze smetl výsledkem 6:0, Nizozemce Benita van de Pase 6:2 a Nizozemce Jana Dekkera 7:2. 

Mistrovství světa se koná od 15. prosince v londýnském Alexandra Palace. 

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy