Řeči od rádoby diktátora. Skandál v Rakousku tvrdě udeří na evropské fanoušky Putina

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
20. 5. 2019 16:47
Roky byla Svobodná strana Rakouska (FPÖ) jednou z nejúspěšnějších krajně pravicových antiimigračních partají v Evropě. Od prosince 2017 zasedli dokonce ve vládě s lidovci (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze. Od pátečního zveřejnění videonahrávky, na které si jejich stranický šéf Heinz-Christian Strache domlouval na Ibize s domnělou rodinou ruského oligarchy podporu výměnou za zajištění státních zakázek, stačilo 24 hodin, aby hvězdná chvíle strany skončila.
Heinz-Christian Strache, nyní již bývalý předseda Svobodné strany Rakouska (FPÖ).
Heinz-Christian Strache, nyní již bývalý předseda Svobodné strany Rakouska (FPÖ). | Foto: Reuters

Strache rezignoval na post předsedy strany i vicekancléře, Kurz ukončil vládní koalici a Rakousko v září čekají předčasné volby.

Kromě toho ale skandál v Rakousku může před evropskými volbami oslabit i krajní pravici v Evropě, píše například agentura Bloomberg. Podle ní kauza dokazuje, že pravicoví populisté mají sklony ke špinavému obchodování.

Strache ve videu mluvil o tom, že by údajná neteř ruského oligarchy mohla koupit podíl v bulvárním listu Kronen Zeitung, nejčtenějším rakouském deníku, a jeho prostřednictvím podporovat FPÖ.

Devětačtyřicetiletý Heinz-Christian Strache měl být součástí hnutí sdružující evropské pravicové populisty, které před volbami do evropského parlamentu dával dohromady italský ministr vnitra a lídr Ligy Matteo Salvini. Na mítink do Milána, kde se o víkendu sešli Marine Le Penová z francouzského Národního sdružení, zástupci německé AfD, Strany Finů, Dánské lidové strany nebo i Tomio Okamura za SPD, už ale neodjel.

Nikdo ze zúčastněných se ho ani jeho strany v Miláně nezastal, nikdo o skandálu nemluvil, všiml si americký deník New York Times. Mnozí z nich jsou přitom známí svými přátelskými postoji k Rusku.

Kdo je Heinz-Christian Strache
Autor fotografie: Reuters

Kdo je Heinz-Christian Strache

Rakouským vicekancléřem byl od roku 2017, kdy se stal členem vlády lidovce Sebastiana Kurze. Stranu FPÖ vedl už od roku 2005.

Do té doby jí předsedal kontroverzní Jörg Haider, který nechvalně proslul sympatiemi k extrémní pravici. V 90. letech například pochválil třetí říši Adolfa Hitlera za údajně "zdravou zaměstnaneckou politiku".

Strache se proto snažil zlepšit obraz FPÖ jako umírněné strany. Je zastáncem nulové migrace a chce zakázat "politický islám v Rakousku". Podle kritiků je FPÖ nadále extremistickou stranou, ve snaze dostat se k moci ale navenek mírní své názory.

Matteo Salvini jednou na jednání Evropského parlamentu přišel dokonce v tričku s podobiznou Vladimira Putina. Fanynkou ruského prezidenta je i Marine Le Penová, jejíž strana v minulosti několikrát dostala půjčku od ruské státní banky. Vazby na Rusko udržuje také německá AfD, podle místních bezpečnostních služeb hlavně na sociálních sítích, kde - jak napsal německý týdeník Spiegel - šíří své názory nejspíš i s pomocí ruských falešných účtů.

Dobré úmysly populistů?

Agentura Bloomberg v souvislosti s tím upozornila, že tyto nekalé praktiky dokazují, že nacionalistickým stranám ve skutečnosti vůbec nejde o veřejné blaho, jak tvrdí. Strache byl ve videu ochotný koupit si od ruského oligarchy podporu nejčtenějších novin v zemi za státní zakázky.

"Tohle by mělo povzbudit všechny ty, kdo zpochybňují dobré úmysly populistů a volají po větší transparentnosti v tom, jak jsou tyto strany financovány a jaké mají vazby na Rusko," citují New York Times Agatu Gostynskou-Jakubowskou.  výzkumnou pracovnici britského think-tanku Centrum pro evropskou reformu.

Kreml podle expertů z podpory evropských krajně pravicových stran může mít například ekonomické zakázky oligarchů nebo politický vliv. Zájmy ruských trollů nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětlil politolog a odborník na dezinformace Miloš Gregor z Masarykovy univerzity. "Podporují radikální hnutí a politické subjekty, které se staví proti systému, protože chtějí trochu rozhádat společnost. V zájmu mezinárodní obchodní politiky Ruska je obchodovat s malými státy, vůči kterým může uplatňovat svoji dominantní roli. Pro Rusko je to snazší než vyjednávat s EU, která je silným hráčem," popsal Gregor.

Obchod, který ve videu Strache domlouvá, kritici přirovnávají k praktikám maďarského prezidenta Viktora Orbána a jeho ovládnutí tamních médií. Loni v prosinci vznikla v Maďarsku Středoevropská tisková a mediální nadace (CEPMF), která sdružuje kabelové televize, zpravodajské servery, bulvární a sportovní noviny, rozhlasové stanice, časopisy a veškerá regionální maďarská periodika. Většina z nich patří spojencům Orbána.

"Tohle není ve stylu 'orbánismu' jako v Maďarsku. Z mediálního hlediska to zní spíš jako od nějakého rádoby diktátora," okomentoval záběry bulvární list Kronen Zeitung, o kterém je ve zmíněném videu řeč.

Kamarádit se s krajní pravicí se nevyplácí

Rakousko se během víkendu propadlo do hluboké politické krize. Skandál podle celostátního deníku Österreich třetí nejsilnější stranu FPÖ úplně zničil. Podle rakouského deníku Kurier teď hrozí, že si jejich zklamané voliče rozdělí lidovci a sociální demokraté a z Rakouska se stane stát dvou velkých stran. Země teď podle deníku potřebuje projít "úplnou katarzí a novým začátkem".

Rozpad koalice pak podle některých pozorovatelů ukázal, že přátelit se s krajně pravicovými stranami se nevyplácí. "Už dlouho se ví, že pravicoví populisté destabilizují naši svobodu tisku a demokracii. Sebastian Kurz a ÖVP si s nimi vydláždili cestu do vlády a je smutné, že až tohle video upozornilo konzervativce na následky," napsala na Twitter například německá ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová.

Video: Rakouská pravicová vláda mění zemi víc, než se zdá

Kabinet kancléře Sebastiana Kurze s podporou populistické pravice reformuje sociální i daňový systém země bez ohledu na dřívější sociální dohody. | Video: Martin Ehl
 

Právě se děje

Další zprávy