Terorizoval celé Peru. Šílený maoista nařizoval zabíjení, sám mrtvolu nikdy neviděl

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
14. 9. 2021 19:06
Psal se rok 1980, když se z městečka Ayacucho uprostřed peruánských And poprvé vypravila na cestu skupina lidí ozbrojených mačetami, brokovnicemi a dynamitem. Přepadali a vraždili policisty, vládní úředníky i obyčejné vesničany, které se jim nepodařilo obrátit na víru v krvavou rolnickou revoluci. Vedl je zapálený maoista, profesor filozofie místní univerzity, Abimael Guzmán.
Abimael Guzmán byl krátce po svém zatčení v roce 1992 vystaven v kleci před televizními kamerami. Peru si mohlo oddychnout, nejhledanější muž byl lapen.
Abimael Guzmán byl krátce po svém zatčení v roce 1992 vystaven v kleci před televizními kamerami. Peru si mohlo oddychnout, nejhledanější muž byl lapen. | Foto: Reuters

Jeho snem bylo vést ozbrojený boj indiánských rolníků, který by porazil peruánskou vládu. Guzmánovi stoupenci ho nazývali "Čtvrtým mečem marxismu" po Karlu Marxovi, Leninovi a Mao Ce-tungovi. On sám tvrdil, že revoluce musí být krvavá, Castrův režim na Kubě i Čína po Mao Ce-tungovi pro něj byly příliš mírné. Za vzor dával Pol-Potovu Kambodžu. Zakázat chtěl peníze a v Peru plánoval vybudovat hospodářství založené na směnném obchodu mezi zemědělci a řemeslníky. 

Abimael Guzmán, který v sobotu ve věku 86 let zemřel, se stal nejobávanějším peruánským teroristou. Na konci 60. let založil a vedl maoistickou guerillu Světlá stezka (Sendero Luminoso), jež v zemi vedla více než desetiletý ozbrojený konflikt, ve kterém zemřelo bezmála 70 tisíc lidí.

Jeho prvními stoupenci byli studenti a doktorandi na univerzitě v Ayacuchu, malém koloniálním městečku obklopeném vrcholky And, obývaném většinou zchudlým indiánským obyvatelstvem.

Na tehdy nově otevřené vysoké škole v poměrně odlehlém regionu přednášel a šířil progresivní a revoluční ideologie ovlivněné svou návštěvou Číny. Guzmána tehdy oslnila tamní kulturní revoluce, a když se peruánská komunistická strana ideologicky rozštěpila, stanul v čele radikálního maoistického křídla. Opustil univerzitu, stáhl se do ústraní a po dlouhých přípravách v roce 1980 vyhlásil "lidovou válku".

Boj proti kapitalismu a bojkot voleb

Už o rok později se s Guzmánovou Světlou stezkou poprvé seznámili i obyvatelé hlavního města Limy. Den po Vánocích pověsili teroristé na desítky lamp veřejného osvětlení mrtvé psy, kteří měli v tlamách nacpaný dynamit a na těle připnuté letáky s nápisem "Psi kapitalismu".

Maoisté útočili na infrastrukturu, snažili se oslabit peruánský stát. Na Silvestra v roce 1982 se jim podařilo způsobit výpadek proudu v Limě a celá metropole se ponořila do tmy. To samé se stalo i o tři roky později během návštěvy papeže Jana Pavla II.

Peru se právě po desítkách let převratů a vojenských vlád vrátilo k demokracii, prožívalo ale obrovskou ekonomickou krizi a chronickou inflaci. V 80. letech vládě vyhlásilo válku několik levicových povstaleckých skupin bojujících proti ekonomické elitě. Světlá stezka byla ze všech nejbrutálnější. Peníze a zbraně získávala vykrádáním bank, policejních stanic, ale i okrádáním drogových kartelů.

Teror v Andách

Guzmánovi bojovníci podnikali bombové útoky v restauracích nebo divadlech v lepších čtvrtích Limy, masakrovali rovněž venkovské obyvatelstvo. Bojovali proti všem, kdo se k nim nepřidal. Světlá stezka vraždila úředníky, státní zaměstnance, konkurenční levicové guerilly i samotné rolníky a dělníky, kteří odmítli stávkovat nebo se jen účastnili prvních demokratických voleb.

V horských oblastech, které skupina ovládla, maoisté zavedli vlastní systém spravedlnosti. Prováděli exemplární tresty, veřejné popravy, zavedli prohibici i stanné právo. Protože největší sílu měli v andské oblasti, nejvíce trpělo indiánské obyvatelstvo. Rolníci se bránili a utvářeli vlastní hlídky.

Světlá stezka na jejich útoky odpovídala bezcitnými masakry. Během jednoho z nejhorších, ve městě Lucanamarca v roce 1983, zavraždili mačetami a sekyrami 69 neozbrojených vesničanů, mezi nimiž byli starci, těhotné ženy a děti včetně šestiměsíčního nemluvněte.

"Peru bylo překvapené a netušilo, co se děje. Tahle vzpoura byla naprosto odlišná od toho, co se dělo v ostatních zemích Latinské Ameriky," vysvětlil pro televizi al-Džazíra peruánský novinář a autor knihy o Světlé stezce Gustavo Gorriti. "Mnoho lidí zabíjeli, aniž by věděli proč, a mnoho lidí umíralo, aniž by věděli proč."

V dobách největší síly měla Světlá stezka několik tisíc bojovníků, převážně chudých indiánů. Přestože mělo jít o rolnickou revoluci, nejvíce obětí teroristů bylo paradoxně zase mezi indiánským obyvatelstvem.

Strůjce teroru žil v ústraní

Abimael Guzmán se bojů nikdy neúčastnil. Sám pocházel z bohaté rodiny, dostalo se mu vzdělání na soukromé katolické střední škole a později na univerzitě v Arequipě. Jeho kolegové později popisovali, že byl jen strůjcem a manažerem revolučního řádění Světlé stezky, ale sám nikdy nespatřil mrtvolu.

Abimael Guzmán, vůdce Světlé stezky v Peru.
Abimael Guzmán, vůdce Světlé stezky v Peru. | Foto: Reuters

Většinu času se ukrýval - jak se později ukázalo - v bohaté čtvrti uprostřed Limy daleko od peruánských And, kde probíhal krvavý konflikt. V bytě nad baletní školou ho policie zadržela v roce 1992 během operace podporované americkou tajnou službou CIA. Tehdejší prezident Alberto Fujimori to označil za dopadení století a Guzmána nechal navléknout do vězeňského pruhovaného mundúru a vystavil ho v kleci před televizními kamerami.

Během soudního procesu k překvapení svých následovníků odvolal revoluci, začal spolupracovat s vyšetřovateli a slíbil, že jeho skupina ukončí činnost. Guzmán nakonec dostal doživotí. Jedenáctého září, den před výročím svého zatčení, v 86 letech zemřel.

Světlá stezka se bez svého vůdce prakticky zhroutila, dnes má zřejmě jen zlomek členů. K poslednímu útoku, který má patrně na svědomí, došlo letos v květnu před prezidentskými volbami, ve kterých už poněkolikáté kandidovala Keiko Fujimoriová, dcera bývalého prezidenta, za jehož vlády byl Abimael Guzmán dopaden.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy