Terorizoval celé Peru. Šílený maoista nařizoval zabíjení, sám mrtvolu nikdy neviděl

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
14. 9. 2021 19:06
Psal se rok 1980, když se z městečka Ayacucho uprostřed peruánských And poprvé vypravila na cestu skupina lidí ozbrojených mačetami, brokovnicemi a dynamitem. Přepadali a vraždili policisty, vládní úředníky i obyčejné vesničany, které se jim nepodařilo obrátit na víru v krvavou rolnickou revoluci. Vedl je zapálený maoista, profesor filozofie místní univerzity, Abimael Guzmán.
Abimael Guzmán byl krátce po svém zatčení v roce 1992 vystaven v kleci před televizními kamerami. Peru si mohlo oddychnout, nejhledanější muž byl lapen.
Abimael Guzmán byl krátce po svém zatčení v roce 1992 vystaven v kleci před televizními kamerami. Peru si mohlo oddychnout, nejhledanější muž byl lapen. | Foto: Reuters

Jeho snem bylo vést ozbrojený boj indiánských rolníků, který by porazil peruánskou vládu. Guzmánovi stoupenci ho nazývali "Čtvrtým mečem marxismu" po Karlu Marxovi, Leninovi a Mao Ce-tungovi. On sám tvrdil, že revoluce musí být krvavá, Castrův režim na Kubě i Čína po Mao Ce-tungovi pro něj byly příliš mírné. Za vzor dával Pol-Potovu Kambodžu. Zakázat chtěl peníze a v Peru plánoval vybudovat hospodářství založené na směnném obchodu mezi zemědělci a řemeslníky. 

Abimael Guzmán, který v sobotu ve věku 86 let zemřel, se stal nejobávanějším peruánským teroristou. Na konci 60. let založil a vedl maoistickou guerillu Světlá stezka (Sendero Luminoso), jež v zemi vedla více než desetiletý ozbrojený konflikt, ve kterém zemřelo bezmála 70 tisíc lidí.

Jeho prvními stoupenci byli studenti a doktorandi na univerzitě v Ayacuchu, malém koloniálním městečku obklopeném vrcholky And, obývaném většinou zchudlým indiánským obyvatelstvem.

Na tehdy nově otevřené vysoké škole v poměrně odlehlém regionu přednášel a šířil progresivní a revoluční ideologie ovlivněné svou návštěvou Číny. Guzmána tehdy oslnila tamní kulturní revoluce, a když se peruánská komunistická strana ideologicky rozštěpila, stanul v čele radikálního maoistického křídla. Opustil univerzitu, stáhl se do ústraní a po dlouhých přípravách v roce 1980 vyhlásil "lidovou válku".

Boj proti kapitalismu a bojkot voleb

Už o rok později se s Guzmánovou Světlou stezkou poprvé seznámili i obyvatelé hlavního města Limy. Den po Vánocích pověsili teroristé na desítky lamp veřejného osvětlení mrtvé psy, kteří měli v tlamách nacpaný dynamit a na těle připnuté letáky s nápisem "Psi kapitalismu".

Maoisté útočili na infrastrukturu, snažili se oslabit peruánský stát. Na Silvestra v roce 1982 se jim podařilo způsobit výpadek proudu v Limě a celá metropole se ponořila do tmy. To samé se stalo i o tři roky později během návštěvy papeže Jana Pavla II.

Peru se právě po desítkách let převratů a vojenských vlád vrátilo k demokracii, prožívalo ale obrovskou ekonomickou krizi a chronickou inflaci. V 80. letech vládě vyhlásilo válku několik levicových povstaleckých skupin bojujících proti ekonomické elitě. Světlá stezka byla ze všech nejbrutálnější. Peníze a zbraně získávala vykrádáním bank, policejních stanic, ale i okrádáním drogových kartelů.

Teror v Andách

Guzmánovi bojovníci podnikali bombové útoky v restauracích nebo divadlech v lepších čtvrtích Limy, masakrovali rovněž venkovské obyvatelstvo. Bojovali proti všem, kdo se k nim nepřidal. Světlá stezka vraždila úředníky, státní zaměstnance, konkurenční levicové guerilly i samotné rolníky a dělníky, kteří odmítli stávkovat nebo se jen účastnili prvních demokratických voleb.

V horských oblastech, které skupina ovládla, maoisté zavedli vlastní systém spravedlnosti. Prováděli exemplární tresty, veřejné popravy, zavedli prohibici i stanné právo. Protože největší sílu měli v andské oblasti, nejvíce trpělo indiánské obyvatelstvo. Rolníci se bránili a utvářeli vlastní hlídky.

Světlá stezka na jejich útoky odpovídala bezcitnými masakry. Během jednoho z nejhorších, ve městě Lucanamarca v roce 1983, zavraždili mačetami a sekyrami 69 neozbrojených vesničanů, mezi nimiž byli starci, těhotné ženy a děti včetně šestiměsíčního nemluvněte.

"Peru bylo překvapené a netušilo, co se děje. Tahle vzpoura byla naprosto odlišná od toho, co se dělo v ostatních zemích Latinské Ameriky," vysvětlil pro televizi al-Džazíra peruánský novinář a autor knihy o Světlé stezce Gustavo Gorriti. "Mnoho lidí zabíjeli, aniž by věděli proč, a mnoho lidí umíralo, aniž by věděli proč."

V dobách největší síly měla Světlá stezka několik tisíc bojovníků, převážně chudých indiánů. Přestože mělo jít o rolnickou revoluci, nejvíce obětí teroristů bylo paradoxně zase mezi indiánským obyvatelstvem.

Strůjce teroru žil v ústraní

Abimael Guzmán se bojů nikdy neúčastnil. Sám pocházel z bohaté rodiny, dostalo se mu vzdělání na soukromé katolické střední škole a později na univerzitě v Arequipě. Jeho kolegové později popisovali, že byl jen strůjcem a manažerem revolučního řádění Světlé stezky, ale sám nikdy nespatřil mrtvolu.

Abimael Guzmán, vůdce Světlé stezky v Peru.
Abimael Guzmán, vůdce Světlé stezky v Peru. | Foto: Reuters

Většinu času se ukrýval - jak se později ukázalo - v bohaté čtvrti uprostřed Limy daleko od peruánských And, kde probíhal krvavý konflikt. V bytě nad baletní školou ho policie zadržela v roce 1992 během operace podporované americkou tajnou službou CIA. Tehdejší prezident Alberto Fujimori to označil za dopadení století a Guzmána nechal navléknout do vězeňského pruhovaného mundúru a vystavil ho v kleci před televizními kamerami.

Během soudního procesu k překvapení svých následovníků odvolal revoluci, začal spolupracovat s vyšetřovateli a slíbil, že jeho skupina ukončí činnost. Guzmán nakonec dostal doživotí. Jedenáctého září, den před výročím svého zatčení, v 86 letech zemřel.

Světlá stezka se bez svého vůdce prakticky zhroutila, dnes má zřejmě jen zlomek členů. K poslednímu útoku, který má patrně na svědomí, došlo letos v květnu před prezidentskými volbami, ve kterých už poněkolikáté kandidovala Keiko Fujimoriová, dcera bývalého prezidenta, za jehož vlády byl Abimael Guzmán dopaden.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Skupina útočníků na východě Iráku zabila 11 lidí a dalších 15 zranila. Útočníci byli vyzbrojeni poloautomatickými zbraněmi

před 3 hodinami

Veselý se blýskl 24 body, ale Fenerbahce podlehlo v Eurolize Barceloně

Basketbalista Jan Veselý odehrál nejlepší zápas v této sezoně Evropské ligy, ale těsné porážce Fenerbahce Istanbul s Barcelonou 74:76 nezabránil. Český reprezentant nasbíral 24 bodů a byl nejlepším střelcem zápasu. K tomu přidal osm doskoků.

Do poslední minuty šlo Fenerbahce s pětibodovým mankem, ale díky Veselému vykřesalo naději na zvrat. Český hráč byl 43 sekund před koncem faulován, proměnil jeden trestný hod, po druhém nepřesném si doskočil míč a snížil na 72:74. V koncovce se domácí opět snažili dostat míč k Veselému, ale neúspěšně. Dostal se k němu však Devin Booker a nekompromisní smečí vyrovnal. Hostům vyšla poslední akce - v poslední sekundě rozhodl v obtížné střelecké pozici Nikola Mirotič, který do té doby nijak nezářil. Minul všech šest trojek a zápas zakončil s osmi body.

Turecký tým prohrál čtvrtý z šesti zápasů, zatímco Barcelona si udržela stoprocentní bilanci a je v čele soutěže.

Evropská liga basketbalistů - 6. kolo: Fenerbahce Istanbul - FC Barcelona 74:76 (za domácí Veselý 24 bodů, 8 doskoků, 2 asistence), Monako - Crvena zvezda Bělehrad 70:62, Olympiakos Pireus - Alba Berlín 87:83, Maccabi Tel Aviv - Žalgiris Kaunas 76:62, Bayern Mnichov - Milán 83:77.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Súdánská armáda nechala odejít domů premiéra Abdalláha Hamduka i jeho ženu

Vojáci je zadrželi spolu s dalšími vládními představiteli při pondělním převratu.

Jeho vůdce generál Abdal Fattáh Burhán na dnešní tiskové konferenci oznámil, že je premiér v jeho domě z bezpečnostních důvodů.

Večer agentura AFP s odvoláním na jiný armádní zdroj oznámila, že se mohl premiér i jeho žena vrátit domů. "Doprovodili jsme premiéra Abdalláha Hamduka k němu domů, kolem jeho bydliště byla zavedena bezpečnostní opatření," sdělil tento zdroj. Odmítl ale podle AFP říci, zda je premiér v domácím vězení.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

V litvínovské chemičce hořela trafostanice, škoda je 25 milionů

V areálu litvínovské petrochemické společnosti Orlen Unipetrol RPA v úterý hořela trafostanice. Požár, jehož příčinou byla technická závada, způsobil podle odhadů škodu 25 milionů korun, uvedli na twitteru ústečtí krajští hasiči.

Trafostanice v litvínovské chemičce vzplanula dnes odpoledne. Uhasila ji podniková jednotka profesionálních hasičů. Na místo přijel také hasičský vyšetřovatel. "Škoda způsobená požárem byla předběžně odhadnuta na 25 milionů Kč," uvedli krajští hasiči.

Společnost Unipetrol RPA vyrábí v rafineriích Litvínově a Kralupech petrochemické, rafinérské a agrochemické výrobky. Na trh dodává především motorová paliva, topné oleje, asfalty, zkapalněné ropné produkty či polyetylen. V rafinerii v Litvínově-Záluží firma ročně zpracuje kolem 5,4 milionu tun ropy.

Další zprávy