


Rekordní odměnu v Rusku za zverbování cizince do války proti Ukrajině teď nabízejí úřady v Irkutské oblasti na Sibiři. Tamní gubernátor Igor Kobzev podepsal dekret, podle něhož úřady vyplatí 1,5 milionu rublů (asi 370 tisíc korun) tomu, kdo pomůže, aby cizí občan či osoba bez občanství podepsala kontrakt s ministerstvem obrany. Informoval o tom server Vjorstka, který zveřejnil příslušný dokument.

Oblastní úřady stejným výnosem zdvojnásobily odměnu za zverbování Rusů z jiných regionů. A to ze 400 tisíc na 800 tisíc rublů (z 99 tisíc na 199 tisíc korun).
Irkutská oblast vyplácí odměny za pomoc se získáním nových vojáků do války přinejmenším od dubna. Až dosud nejvyšší odměna pro verbíře činila 400 tisíc rublů. Nově tato prémie vzrostla skoro na čtyřnásobek, alespoň v případě zverbování cizince.
Mezitím odměny pro verbíře za získání nových rekrutů zvýšily i další regiony. Kupříkladu ve Smolenské oblasti úřady zvýšily prémii za přilákání nového vojáka k uzavření kontraktu ze 115 tisíc na milion rublů (z 28 600 na 250 tisíc korun) , a to bez ohledu na občanství, poznamenal portál. Připomněl, že v Rjazaňské oblasti se odměna zvýšila z 575 tisíc na 805 tisíc rublů (ze 143 tisíc na téměř 200 tisíc korun).
Cizince začaly ruské úřady intenzivněji verbovat od začátku loňského roku, kdy výrazně zeslábl příliv ruských dobrovolníků, připomněla Vjorstka. Do války dostávají cizince nejen odměnami, ale i násilím a hrozbami vyhoštění, dodala.
Odměny pro verbíře zavedlo k srpnu přinejmenším 56 ruských regionů, zatímco o rok dříve jich bylo 31, poznamenal server The Moscow Times. Sergej Krivenko, který vede nevládní sdružení na ochranu lidských práv Občan.Armáda.Právo, tvrdí, že gubernátoři vyvíjejí nátlak na podniky a podnikatele, aby se na příspěvky pro verbíře skládali, protože žádná rozpočtová kapitola s výdaji na tento účel nepočítá.
Krivenko také varoval, že jestli verbování nových vojáků selže, zemi čeká nová mobilizace. V současnosti nábor nových vojáků klesl na nejnižší úroveň za tři roky, dodal portál.
Celkové ruské ztráty ve válce proti Ukrajině, která pokračuje pátým rokem, už překročily 1,5 milionu zabitých a zraněných vojáků, tvrdí ve středečním příspěvku na sociální síti ukrajinský generální štáb. Podle něj jde o největší ztráty, jaké ruská armáda utrpěla od druhé světové války.
„Je to stokrát více, než činily ztráty Sovětského svazu v Afghánistánu za deset let. Je to 125krát více než oficiálně přiznané ztráty agresora v první a druhé čečenské válce,“ dodal generální štáb.
Ruská armáda denně registruje 1200 až 1400, někdy i 1500 zabitých či vážně zraněných vojáků, nicméně Rusku stačí zdroje na to, aby válku proti Ukrajině vedlo ještě další dva roky, řekl už dříve agentuře Ukrinform šéf ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Oleh Ivaščenko. Tvrzení stran konfliktu ale nelze v podmínkách války nezávisle ověřit.
Kvůli vysokým ztrátám se spekuluje, že by Kreml mohl po volbách do Státní dumy, dolní komory parlamentu, které se uskuteční tento měsíc, vyhlásit mobilizaci. To ruský prezident Vladimir Putin v poslední době opakovaně popřel. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před časem také varoval, že do války by se mohly zapojit desítky tisíc severokorejských vojáků.
Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské invazi od února 2022. Moskva vlastní vojenské ztráty prakticky nezveřejňuje, Kyjev tak činí zřídka. Prezident Zelenskyj začátkem února řekl, že od vpádu ruských vojsk do jeho země v únoru 2022 padlo kolem 55 tisíc ukrajinských vojáků, velký počet bojovníků je podle něj také nezvěstný.



Spojené státy omezily v minulých dnech Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu. Napsala to v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajinští představitelé si tento týden stěžovali na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle nich jeho činnost zlepšila.



Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Von der Leyenová to uvedla na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu.



Úvodní den hlasování v letošním finále senátních voleb v pátek ve 22:00 skončil. Volební účast byla v porovnání s prvním volebním kolem, které se konalo před týdnem souběžně s vybíráním místních zastupitelů, zhruba poloviční. Vzešlo z něj pět nových či staronových senátorů. Volební místnosti ve zbývajících 22 senátních obvodech se letos naposled otevřou ještě v sobotu od 08:00 do 14:00.



Český premiér Andrej Babiš se domnívá, že americký prezident Donald Trump podniká některé kroky kvůli volbám, které se budou v listopadu konat v USA. Dohoda o dodávkách ruské nafty, kterou Trump uzavřel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, podle Babiše poškozuje pozici Evropy i v souvislosti s válkou na Ukrajině.



Na tento duel se těšily desítky tisíc lidí. Místo dramatických chvil na hřišti se ale hlediště stadionu v Guatemala City proměnilo v jatka.