Sibiřská zima byla suchá a teplá a podobná je i předpověď na letošní léto. Už v dubnu se v ruské tajze začal šířit oheň, který například v Novosibirské oblasti dosáhl až do několika vesnic. Kouř je cítit i ve větších městech. Hasiči a ruské úřady se proto připravují na náročnou sezonu.
Panuje podezření, že už teď se nejspíš potýkají s loňskými požáry, které přečkaly zimu.
Zooming into this week's fires, these images show burn scars (highlighted in shades of brown and dark green), possibly dating back to last year's fires, but emerging from these burn scars are new active fires (red/orange/yellow). Is this evidence of zombies?🧟🔥 [3/5] pic.twitter.com/gIGbxyjNMl
— Dr Thomas Smith 🔥🌏 (@DrTELS) May 6, 2020
Loňské lesní požáry, které mimo jiné vyprodukovaly obrovské množství oxidu uhličitého, totiž nezachvátily jen lesy. V ruské tajze hořela i rašeliniště, což představuje mnohem závažnější problém. Když hoří les, plameny stromy rychle spálí. V rašeliništích ale oheň doutná podobně jako v zapálené cigaretě. Oheň spaluje rašelinu až ke kořenům a pod zemí dokáže přečkat zimu, aniž by se udusil. Když roztaje sníh, znovu může zachvátit zeleň.
A přesně to se nejspíš stalo. Vědci si všimli na satelitních snímcích, že požáry teď v dubnu propukly právě v místech, kde oheň doutnal i loni. Geograf Thomas Smith z London School of Economics na svém Twitteru zveřejnil sérii fotografií, na kterých je vidět, že po odtání sněhu se objevila ohniska ohně na místech, která jsou spálená z loňské sezony. Odborníci je nazývají "zombie požáry".
Podle ruských úřadů shořelo v arktické oblasti Ruska k 8. květnu už přes šest tisíc kilometrů čtverečních porostu. V Krasnojarské oblasti zuří požáry, které jsou desetkrát větší než loni touto dobou, na Zabajkalsku třikrát větší, píše americký deník Washington Post.
Začarovaný kruh
Blížící se sezona tak bude nejspíš ještě ničivější než ta loňská, a to hlavně kvůli vysokým teplotám, které meteorologové předpovídají. Ruský ministr životního prostředí už před měsícem varoval, že letošní léto bude v Rusku abnormálně horké, možná nejteplejší v historii.
Arktické oblasti jsou velmi náchylné na klimatickou změnu a oteplují se rychleji než zbytek zeměkoule. Loni ruská meteorologická agentura uváděla, že teploty na Sibiři v roce 2019 překročily průměr až o osm stupňů Celsia.
Navíc na Sibiři kvůli požárům taje permafrost, věčně zmrzlá půda. Ta uchovává velké množství skleníkových plynů, které se dostane do ovzduší, když půda rozmrzne. Také samotné požáry vypouštějí tuny oxidu uhličitého do atmosféry. Pro představu, loni v létě požáry v arktické oblasti vypustily do vzduchu stejné množství emisí jako například Belgie za celý rok. Je to jako začarovaný kruh: kvůli suchu a vysokým teplotám zuří požáry, které pak dál přispívají ke globálnímu oteplování.
"Očekáváme, že na Sibiři letos může dojít ke katastrofickým požárům," cituje americký list Washington Post Alexeje Jarošenka z ekologické organizace Greenpeace. Vrcholu podle něj dosáhnou v červenci nebo v srpnu. "Může to být obzvláště špatné. Očekáváme, že to bude horký rok, takže toho bude hodně."
Zatím jsou požáry pod kontrolou. Na Sibiři hoří každý rok, požáry samy o sobě nejsou nic překvapivého. Jejich loňský rozsah byl ale rekordní. Způsobit je může bouřka v kombinaci se suchem a silnými větry, které plameny rozšíří do okolí. Část z nich ale zažehnou také místní lidé.
