Sex, církev a morální panika. Svět se pře o zneužívání

Monika Horáková
11. 4. 2010 0:10
Ač jsou skandály v katolické církvi skutečné, jejich prezentace v médiích může být nadsazená.
Působí to jako připravená diskreditační kampaň proti církvi či papeži, myslí si někteří církevní hodnostáři
Působí to jako připravená diskreditační kampaň proti církvi či papeži, myslí si někteří církevní hodnostáři | Foto: Reuters

Praha - Nekončící řetězec zpráv popisujících i velmi staré sexuální skandály v katolické církvi vyvolává ze strany jejích představitelů očekávatelně nesouhlasné reakce. Církevní hodnostáři hovoří o "předem připravené kampani".

Odpůrci těchto spikleneckých teorií mají argumenty proti. Faktem je, že celá aféra probudila zájem o téma, o němž společnost nemluví. A jak ukazují odborné studie, zneužívání je mnohem masovějším jevem a církev v něm jen jedním z dílků.

Dobře se to prodává

Ve chvíli, kdy se církev ocitla v obležení zpráv o rozsáhlých případech zneužívání dětí kněžími, se na její obranu začali stavět někteří lidé z oblasti společenských věd. Použili přitom termín "Morální panika".

Jedním z těchto lidí je například italský sociolog Massimo Introvigne.

Termínem morální panika popisuje situace, kdy společnost nabývá stále silnějšího dojmu, že chování některé skupiny je nebezpečné. Dojem je sice založen na skutečných událostech, je však nepřiměřeně zesílený například působením médií či politickými vystoupeními.

Dušan Lužný, sociolog náboženství z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, by podle svých slov zatím termín morální panika nepoužil: "Informace o sexuálním zneužívání v některých církevních kruzích nevyvolávají ve veřejnosti všeobecný strach či panické reakce. Aby se nějaký jev stal součástí morální paniky, musí být prezentován jako všeobecné zlo, jako něco, co ohrožuje celou společnost."

Připouští však, že v silně katolických zemích mohou mít tyto informace na veřejnost mnohem silnější dopad. A občasné nadhodnocování situace ze strany médií vnímá rovněž: "Média se této kauzy drží, protože jde o "atraktivní" téma, v němž je spojen sex a náboženství, což jsou témata dosti zajímavá sama o sobě. Celé to navíc má příchuť skandálu a dobře se tedy 'prodává'."

Rodinná záležitost

Faktem je, že velká část nyní zveřejňovaných zpráv o sexuálních skandálech církve čerpá z již známých případů. A obvykle neporovnává rozsah problému u této konkrétní skupiny a ostatních částí společnosti.

Sociolog Dušan Lužný. Téma, v němž se spojuje sex a náboženství, se dobře prodává.
Sociolog Dušan Lužný. Téma, v němž se spojuje sex a náboženství, se dobře prodává. | Foto: Ondřej Besperát

Jak by takové srovnání dopadlo?

Z průzkumu, který prováděli sexuologové z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, vyplynulo, že v českých rodinách žije přibližně sedm procent dětí, které alespoň jednou zažily pohlavní zneužití. Další tři procenta dětí někdo zneužil opakovaně.

Jeden z autorů průzkumu Petr Weiss v souvislosti se zveřejněnými výsledky upozornil, že nejčastěji se pohlavní zneužívání odehrává uvnitř rodiny. Průzkum probíhal po dobu 15 let a byl ukončen v roce 2009.

Obdobný jev potvrzují rovněž v Německu. Například psychoterapeutka Renate Hassiová ze Společnosti pro ochranu dětí (Kinderschutzbund) a Ulrich Warncke, místopředseda organizace Bílý kruh (Weisser Ring) v rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung potvrdili, že zdaleka nejčastěji dochází k pohlavnímu zneužívání dětí přímo v rodinách.

Dobrá strana publicity

Publicita má každopádně v aktuálním případě sexuálního zneužívání v katolických kruzích nezpochybnitelné pozitivní dopady.

Obětem se již dostalo minimálně omluvy od některých představitelů katolické církve a veřejného uznání příkoří, které byli nuceni prožít.

Média na vlně aféry rovněž začala silněji zprotředkovávat informace, které napomáhají případy zneužívání dál řešit. Rakouské deníky například opakovaně zveřejnily kontaktní údaje osob, u kterých se mohou případné oběti sexuálního zneužívání hlásit.

Kampaň? Ano! Ne!

V katolických kruzích přesto nejsilněji rezonuje tvrzení, že současná medializace tématu zneužívání v církvi je zčásti řízená.

O takové možnosti spekuluje i zmíněný Massimo Introvigne na italském serveru Cesnur.

Cílem kampaně má podle něj být diskreditace papeže a katolické církve například za to, že se snaží bojovat proti eutanázii a uznávání homosexuálních svazků.

O jisté "připravenosti" kampaně hovořil také nově jmenovaný pražský arcibiskup Dominik Duka. V jednom ze svých vyjádření uvedl, že cílem je podle něj vytlačení církve z výchovy a vzdělávání nejmladších generací.

Sociolog Dušan Lužný však takové úvahy rozbíjí: "Nevěřím tomu, protože téma sexuálního zneužívání v církvi není nové. Pokud by šlo o předem připravený záměr, pak by byla celá kauza připravena o dost 'lépe'. Objevovala by se i jiná témata, která by se v určité chvíli s tématem sexuálního zneužívání propojila." A to se neděje.

 

Právě se děje

Další zprávy