Severní Korea zkouší opatrné reformy. Schválila tajný plán

Martin Novák Martin Novák
12. 3. 2015 11:00
Na šedé ekonomice a drobném podnikání profitují i představitelé režimu v Pchjongjangu. Armáda zůstává prioritou číslo jedna.
Armáda zůstává pro režim na prvním místě. Snímek z nedávného vojenského cvičení, které osobně sledoval Kim Čong-un.
Armáda zůstává pro režim na prvním místě. Snímek z nedávného vojenského cvičení, které osobně sledoval Kim Čong-un. | Foto: Reuters

Pchjongjang - Země táborů s tisíci politickými vězni a hrozící jiným státům zničujícím jaderným úderem v tichosti zkouší ekonomické reformy.

Severokorejské vedení bez bombastických prohlášení a ideologických výzev schválilo návrh reforem, které - teoreticky - dávají občanům KLDR větší prostor pro samostatné rozhodování.

Reforma byla přijata tajně už loni 30. května, ale státní média ji nezveřejnila, a mají dokonce naprosto zakázáno používat slovo reforma, tvrdí jihokorejská média s odkazem na své zdroje na severu.

O co přesně v navrhovaných opatřeních jde, vychází najevo postupně.

Díky svým kontaktům se dostal k části dokumentů analytik Andrei Lankov, který působí na univerzitě v Soulu a napsal uznávanou knihu Skutečná Severní Korea.

Severokorejští zemědělci nyní údajně mají možnost přebytky, které vypěstují nad kvóty odevzdávané státu, volně prodávat. Musejí se ale seskupit do takzvaných pracovních skupin.

Vedení průmyslových podniků má větší volnost při rozhodování o nákupu materiálů a výrobě, stejně tak o platech.

A konečně - nové zákony víceméně legalizují šedou ekonomiku. Soukromý prodej na tržištích a dosud neoficiální malé podnikání. Například opravny různých strojů.

Severní Korea prošla v devadesátých letech hospodářským kolapsem, který měl spolu s velkým suchem za následek hladomor na venkově. Neví se přesně, kolik Severokorejců zahynulo, ale problém s podvýživou existuje pořád.

Kim Čong-un na armádní inspekci.
Kim Čong-un na armádní inspekci. | Foto: Reuters

Změny podle expertů režim přijmout musel, pokud se chce vyhnout dalšímu hladovění a závislosti na pomoci z Číny nebo jiných zemí.

"Jsem spíše skeptický. Režim nikdy nepovolí změnu, která povede k větší finanční samostatnosti lidí. Finanční nezávislost je začátek jakékoliv jiné nezávislosti. Kim Čong-il v minulosti trpěl tržiště, na kterých lidé prodávali jako soukromníci, protože přídělový systém nefungoval a zboží se muselo shánět tímto způsobem. Ale v roce 2005 to opět omezil. Šedá ekonomika funguje už roky, bez ní by to nešlo. Nové reformy nejsou zásadní systémovou  změnou," řekl Aktuálně.cz český koreanista Jaromír Chlada, který jako stážista žil v Severní Koreji a tamní dění sleduje.

Podle jihokorejského Hyundai Research Institute se ekonomika KLDR přece jen zlepšuje. Loňský růst institut odhadl na sedm procent, tedy nejlepší výsledek od propadu v devadesátých letech.

Pchjongjang však přesné hospodářské údaje nezveřejňuje, možné jsou tak jen přibližné odhady.

Podle jihokorejských médií má i režim zájem na rozvoji dosud nelegální šedé ekonomiky, protože i jeho prominenti mají podíl na ziscích. Včetně vůdce Kim Čong-una a jeho nejbližšího okolí.

Pchjongjangu ovšem chybí důležitá věc: velké zahraniční investice. Kvůli politické nejistotě (příkladem budiž poprava Kim Čong-unova strýce a jednoho z nejvlivnějších mužů v zemi Čang Song-tcheka v prosinci 2013), charakteru režimu a nejasnému právnímu rámci se do KLDR nehrnou dokonce ani čínské firmy.

Zvláštní ekonomická zóna Kesong, kde pracují severokorejští dělníci za nízké mzdy pro jihokorejské firmy, zůstala předloni šest měsíců zavřená kvůli napětí a hrozícímu konfliktu mezi Pchjongjangem a Soulem.

Navíc stále platí politika nazvaná "armáda první". Tedy že především musí být pokryty potřeby ozbrojených sil.

"Severní Korea zůstane problematickým místem a režim se nevzdá jaderných zbraní. Bude také nadále porušovat lidská práva. Ale více prosperující Severní Korea nebude takovou hrozbou pro svět, a i když zůstanou represe, život obyvatel se přece jen může zlepšit," uvedl Andrei Lankov pro New York Times.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Americký diplomat Sondland připustil, že na Trumpův pokyn tlačil na Ukrajinu

Americký diplomat Gordon Sondland při středečním veřejném slyšení v Kongresu připustil, že na pokyn prezidenta USA naléhal na Kyjev, aby dodal informace zvýhodňující Donalda Trumpa ve volbách. Sondland, Trumpův stoupenec a sponzor jeho volební kampaně, promluvil ve výboru Sněmovny reprezentantů pro kontrolu zpravodajských služeb, který chce usvědčit Trumpa, že se na Kyjevu domáhal informací poškozujících jeho možného volebního soka Joea Bidena.

Sondland působí jako velvyslanec USA při Evropské unii a demokraté toužící vystavit Trumpa hrozbě ústavní žaloby ho považují za klíčového svědka. Hotelový magnát je podle médií členem skupiny nazývané "amigos" (přátelé), do níž patří ministr energetiky Rick Perry a zmocněnec USA pro Ukrajinu Kurt Volker. Jejich úkolem bylo prostřednictvím zákulisních tahů přimět Kyjev k dodání "špíny" na Bidena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy