


Severní Korea tvrdí, že její vzdušný prostor narušil 4. ledna jihokorejský dron. Severokorejská státní agentura KCNA napsala s odvoláním na mluvčího severokorejské armády, že bezpilotní letoun byl v severokorejském vzdušném prostoru sestřelen.

Dron vzlétl z ostrova v jihokorejském městě Inčchon a uletěl osm kilometrů, než byl sestřelen. Byl vybaven bezpečnostními kamerami, které měly podle KCNA nahrávat důležitá severokorejská zařízení.
„I po změně režimu... (Jižní Korea) nadále páchá dronové provokace poblíž hranic,“ uvedla KCNA. Jižní Koreu označila za „nejzarytějšího nepřítele“.
V červnu se v Soulu ujal úřadu nový jihokorejský prezident I Če Mjong, který od té doby uskutečnil několik vstřícných kroků k oteplení vztahů se severním sousedem. Severní Korea ale smířlivá gesta jeho administrativy odmítá, připomněla agentura Reuters.



Prezident Petr Pavel na síti X napsal, že papež Lev XIV., se kterým se v pondělí ve Vatikánu setkal, přijal pozvání do České republiky. Věří, že návštěva se brzy uskuteční. Na síti X uvedl, že církev má velký diplomatický dosah a sehrává důležitou roli při hledání cest k ukončení konfliktů. „Právě dialog je v současné době, která zásadně formuje budoucnost Evropy, stěžejní," dodal prezident.



Rusko se připravilo k dalšímu rozsáhlému útoku proti Ukrajině, varoval spoluobčany v pondělí večer v projevu na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "V těchto dnech musíme být nadále velice ostražití, protože Rusko se připravilo na útok, na rozsáhlý útok, a čeká na okamžik, kdy tento úder zasadí," řekl Zelenskyj. Zdůraznil, že každý region musí být připraven pomoci lidem.



V Chřibské na Děčínsku v pondělí dopoledne zemřel po střeleckém útoku na městském úřadu zaměstnanec tohoto úřadu. Útočník zranil šest lidí, z toho tři byli civilisté a lehce byli zraněni i tři policisté. Mezi zraněnými je starosta obce Jan Machač (nez.). Motivem střelce, který je rovněž po smrti, byly pravděpodobně vztahové problémy, uvedl krajský ředitel policie Zbyněk Dvořák.



Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své úsilí nedostal Nobelovu cenu. Evropě pak v pondělním rozhovoru vzkázal, že se má soustředit na válku Ruska s Ukrajinou, nikoliv na Grónsko. Zároveň podotkl, že naplní svou hrozbu zavedení dalších cel, pokud nebude dohoda o Grónsku.



Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.