Jihokorejský expert a autor knihy Odhalování severokorejské ekonomiky Kim Pjung-jen řekl agentuře Bloomberg, že hospodářství KLDR se podle jeho propočtů loni propadlo o pět procent a předloni o tři a půl procenta.
Hladomor sice nenastal, ale země nemá dostatek paliv na provoz zemědělských strojů, takže sklizeň rýže a jiných plodin klesá.
"Dokud sankce trvají, čas je na americké straně. Stále je to ta nejefektivnější cesta, jak přimět Pchjongjang k jadernému odzbrojení," řekl Kim Pjung-jen, který je profesorem ekonomie na univerzitě v Soulu.
Centrum pro obranná studia (CADS) na základě shromáždění několika zdrojů a svědectví uvedl, že severokorejský režim však i přes sankce nemá problém dovážet do země luxusní zboží pro potřebu elity. Například loni přivezla loď do přístavu Vončchan dva opancéřované mercedesy, které z Rotterdamu pluly na různých nákladních lodích přes šest zemí. Automobilka přitom tvrdí, že neprodává žádné vozy do KLDR už patnáct let.
Zrušte sankce
Severokorejský vůdce Kim Čong-un při jednáních s americkým prezidentem Donaldem Trumpem žádá, aby Rada bezpečnosti OSN nejprve zrušila sankce, uvalené vůči jeho zemi v roce 2017. Pak hodlá splnit závazky ohledně ukončení pokusných jaderných výbuchů a testování mezikontinentálních raket.
Trump to dosud odmítal. Podle informací z amerického ministerstva zahraničí ale USA zvažují, že by Severní Koreji dovolily zbrojní programy pouze "zmrazit".
Trump nicméně na poslední schůzce v demilitarizované zóně na hranici obou Korejí Kimovi nabídl, že zruší část sankcí, pokud Severokorejci demontují atomový reaktor v Jongbjonu. Lídr KLDR to neslíbil, a politici tak žádnou dohodu neuzavřeli.
Severní Koreu zasáhl především fakt, že se k sankcím připojila Čína. Ta je jejím zdaleka největším obchodním partnerem. Devadesát procent severokorejského dovozu i vývozu připadá na Čínu.
Hladomor a velké záplavy
Markantní je především propad v dovozu ropy. Ještě v roce 2015 dovážela KLDR 3,9 milionů barelů ročně, loni to bylo jen půl milionu barelů. Čínský prezident Si Ťin-pching v červnu navštívil Pchjongjang, ale neuvedl, zda Čína uvažuje o zrušení sankcí.
V 90. letech postihl Severní Koreu hladomor v důsledku několika faktorů. Po rozpadu Sovětského svazu země zůstala bez zahraniční pomoci a dodávek zboží, navíc se v této době vystřídalo katastrofální sucho a pak velké záplavy.
Zahynuly statisíce lidí, přesné číslo ale vzhledem k nedostupnosti dat a informací z nejizolovanější země světa není známé.
Po této katastrofě diktátor Kim Čong-il, otec nynějšího vůdce Kim Čong-una, svolil k částečným reformám. Ty ale netrvaly dlouho.
Koreanista Jaromír Chlada, který jako stážista žil v Severní Koreji a tamní dění sleduje, před časem deníku Aktuálně.cz řekl, že režim v KLDR nikdy nepovolí změnu, která povede k větší finanční samostatnosti lidí.
"Finanční nezávislost je začátek jakékoliv jiné nezávislosti. Kim Čong-il v minulosti trpěl tržiště, na kterých lidé prodávali jako soukromníci, protože přídělový systém nefungoval a zboží se muselo shánět tímto způsobem. V roce 2005 to ale opět omezil," vysvětlil.
