Stovka vyvolených směla spatřit bratry, manželky a děti. Do KLDR vezli léky i teplé oděvy

Martin Ehl Zahraničí Martin Ehl, Zahraničí
20. 10. 2015 19:30
V severokorejském pohraničí se sešly rodiny, které v padesátých letech minulého století rozdělila korejská válka. Žadatelů jsou desetitisíce, štěstí však má jen stovka z nich. Naprostá většina jsou staří lidé, kteří mají možná poslední šanci spatřit své příbuzné.
Jihokorejec Min Ho-shik (84) při setkání se svou mladší sestrou
Jihokorejec Min Ho-shik (84) při setkání se svou mladší sestrou | Foto: Reuters

Soul - Většině z nich je hodně přes sedmdesát. Opírají se o hůl - či o své blízké -, někteří jedou na invalidních vozících. Do severokorejských Diamantových hor v úterý dorazily bezmála čtyři stovky Jihokorejců, kteří měli to štěstí, že se smějí potkat se svými dětmi, sourozenci, manželi či rodiči, kteří žijí za neprodyšně uzavřenou hranicí na severu.

V padesátých letech je rozdělila korejská válka. Teď vezou stovce Severokorejců to, co potřebují nejvíc: nedostatkové léky, teplé oděvy a peníze.

Sedmasedmdesátiletá Jihokorejka O Čchol-nan vzpomíná, jak jí rodiče před svou smrtí se slzami v očích vyprávěli o jejím bratrovi, který zůstal v KLDR. "Jsem tak šťastná, že se uvidíme. Vůbec jsem nemohla spát," popisuje Čchol-nan, oblečená v tradičním korejském oděvu.

Dvaaosmdesátiletý I Ču-kuk se sejde se svým bratrem. "Naše rodina si byla jistá, že zemřel. Dokonce jsme uspořádali obřad na jeho památku. Pak jsem se ale dozvěděl, že je naživu a chce nás vidět. Je to, jako by vstal z mrtvých," říká.

Jak se chovat

Vše, co bude v příštích šesti dnech následovat, je pečlivě naplánováno už od začátku září. "Nedá se nic měnit ani na detailech," popsala v září v rozhovoru s Aktuálně.cz Jung Jae-eun, zástupkyně šéfa odboru mezinárodní spolupráce jihokorejského Červeného kříže.

Ve zvukotěsné místnosti v Soulu, kde sídlí, visí na jedné straně velká barevná nástěnka se vzkazy příbuzných z Jižní Koreje těm, které desítky let neviděli a kteří žijí na severu.

Na druhé straně jsou - většinou hořce vyznívající - vtipy o pokusech sblížit rozdělené Koreje.

Rodiny, které tentokrát měly štěstí a padla na ně volba, dostaly speciální příručku. Je v ní popsáno, o čem a jak mluvit a jak se chovat. Třeba to, že se nemá zmiňovat politika ani náboženství.

O přípravě lidí z KLDR nejsou k dispozici žádné bližší informace.

"Setkání sice trvá tři dny (dohromady šest, protože se sejdou dvě skupiny po sobě - pozn. redakce), ale rodiny spolu stráví dohromady jen jedenáct hodin. Z toho dvě hodiny opravdu o samotě, jinak schůzky probíhají ve velké hale," vysvětluje Jung Jae-eun.

Cestou na setkání do Diamantových hor.
Cestou na setkání do Diamantových hor. | Foto: Reuters

Důkladné prověřování

Na seznamu rozdělených rodin je 129 tisíc jmen. Asi 66 tisíc lidí prokazatelně žije.

Pro schůzky vybírají zástupci Červeného kříže 250 jmen - a tvoří pořadníky. Nakonec se vybere stovka. Jedním z kritérií je věk lidí, kteří své příbuzné často viděli naposledy v roce 1953, kdy skončila příměřím korejská válka a poloostrov se rozdělil.

"Prověřuje se, zda jsou opravdu blízcí příbuzní. Na setkání je ale potom třeba až pět stovek lidí z každé strany, protože přijíždějí celé rodiny," upřesňuje Jung Jae-eun. "Jen v jednom případě se nám stalo, že dorazil někdo, kdo měl jen shodné jméno. Prověřování je opravdu důkladné," dodává.

Poprvé se tohle setkání uskutečnilo v roce 1988, od té doby se propojilo téměř dvacet tisíc rozdělených rodin. Schůzky jsou nepravidelné, Severní Korea je v minulosti často na poslední chvíli rušila.

Ztraceni i na jihu

Krom propojování rozdělených rodin z obou částí poloostrova pomáhá jihokorejský Červený kříž i těm, kteří sem ze severu utečou. Uprchlíci se totiž do jihokorejské společnosti jen velmi těžko integrují.

Přichází jich málo, většinou mají za sebou otřesné zážitky z Číny, přes kterou prchají a kde není výjimkou, že dívky slouží jako otrokyně v čínských rodinách, než se jim podaří utéct.

Jihokorejka Lee Soon-kyu (85) a její severokorejský manžel Oh Se In (83)
Jihokorejka Lee Soon-kyu (85) a její severokorejský manžel Oh Se In (83) | Foto: Reuters

Podle nářečí každý pozná, odkud jsou, bývají také obvykle menší. "Nejhorší je pro ně pocit izolace," vysvětluje Jung Jae-eun. Mnohé ženy navíc musely v Číně podle místních zvyklostí nechat dítě, které měly s Číňany - a tím se ještě prohloubilo jejich utrpení.

Nevládní organizace jim sice radí, jak najít práci, oni se však v moderní společnosti neumějí pohybovat. Nedokážou používat banky, telefony, internet.

Strach z pronásledování příbuzných

Málokdo z uprchlíků chce navíc vystavit své příbuzné v KLDR riziku pronásledování a věznění, takže i to je důvod, proč se Severokorejci drží v Jižní Koreji spíš stranou.

"Lidé, kteří se narodili ve svobodě, si o ní nemyslí, že je nějak zvláštní. Ale svoboda, které dosáhnete po nějakém úsilí, je velmi zvláštní," uvedla před časem Shin Eun-hee, jedna z mála Severokorejek, které prorazily na jihu. Přišla i s rodiči přes Čínu a v Soulu se z ní - coby televizní moderátorky - stala celebrita.

"Co miluju na Jižní Koreji, je, že mi dala tento zvláštní druh svobody," řekla Shin autorce knihy o korejské popkultuře Euny Hongové. Jenže právě o svobodě a jejím významu se rozdělené korejské rodiny bavit nesmějí.

 

Právě se děje

před 56 minutami

Na vládní čtvrť v Bagdádu dopadly tři rakety

Tři rakety dopadly v pondělí večer do ostře střežené zelené zóny v Bagdádu, ve které se nacházejí vládní budovy i diplomatické mise včetně velvyslanectví Spojených států. Nikdo nebyl zraněn. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na bezpečnostní zdroje. 

Podobné raketové útoky zažila vládní čtvrť za poslední měsíce již několikrát. Kdo za útokem stojí, nebylo jasné. Nicméně podle Washingtonu měly podobné akce v minulosti na svědomí proíránské milice.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Italský senátní výbor rozhodl, že Salvini má být vyšetřován. Čelí obvinění ze zneužití pravomoci kvůli blokádě lodí s migranty

Výbor italského Senátu schválil žádost soudu o zahájení vyšetřování lídra pravicové Ligy a bývalého ministra vnitra Mattea Salviniho, jenž čelí obvinění ze zneužití pravomoci v souvislosti s blokádou záchranných lodí s migranty. Pokud by soud shledal lídra nejpopulárnější italské strany vinným, hrozilo by mu až 15 let za mřížemi. Zároveň by mu mohlo být zakázáno zastávat politickou funkci, což by mu zabránilo usilovat o post premiéra.

Zdroj: ČTK
Další zprávy