* Toto je první díl letního seriálu Aktuálně.cz o nejhledanějších lidech planety, kteří unikají spravedlnosti. * Budeme zveřejňovat zhruba dva díly týdně.
Ciudad de México - Když americký ekonomický čtrnáctideník Forbes publikoval v březnu svůj pravidelný seznam nejbohatších lidí světa, byly mexické úřady bez sebe zlostí.
Vedle známých jmen respektovaných obchodníků jako Bill Gates, Warren Buffett, Lakšmí Mittal nebo Michael Bloomberg tu totiž figuroval také v současné době nejhledanější mexický narkobaron Joaquín Guzmán.
Krčil se sice se svým na zdejší poměry skromným majetkem jedné miliardy dolarů až na 701. místě, to však nezabránilo americkým novinářům, aby z jeho „úspěchu" neučinili jednu ze zpráv dne.
Guzmán je považován za "Posledního mohykána" drogových bossů. Většina ostatních dlouholetých velkých hráčů je za mřížemi. V Kolumbii dokonce éra velkých kartelů zcela pominula a obchod s drogami kontrolují desítky malých organizací.
Mrtví za miliardou
Podle Mexičanů však Forbes - tím, že jej zařadil mezi tradiční byznysmeny - nemístným způsobem legitimizoval jednoho z nejnebezpečnějších mexických zločinců. Mexiko se právě nachází uprostřed války mezi policií a drogovými kartely i mezi obchodníky s drogami navzájem, kteří se rozdělili ve dvě fronty.
Na jedné straně stojí sinalojský kartel vedený Guzmánem, který uzavřel spojenectví s kartelem La Familia ze státu Michoacán. Na druhé straně mocný kartel Mexického zálivu podporovaný bratry Bertánovými-Leyvovými, bývalými předáky sinalojského kartelu, tijuanský kartel a kartel ze Ciudad Juárez, který ze svého města udělal bojem s Prckovými pochopy nejkrvavější místo konfliktu.
Za minulý rok si války mezi policií, armádou a drogovými bossy vyžádaly přes 6300 obětí a letos jich nebude méně. Zatím úřady registrují 3700 mrtvých. Mexiko předehnalo i tradičního regionálního prominenta v únosech, Kolumbii.
V Pablových stopách
A dvaačtyřicetiletý muž přezdívaný „El Chapo", anglicky „Shorty", česky „Prcek" stojí v centru toho všeho. Guzmán, který vyrůstal v nuzných poměrech, sice měří jen 152 centimetrů, ale údajně oplývá nevšední inteligencí a charismatem.
Začátek kariéry zločince srovnávaného s někdejším králem kolumbijských narkomafiánů Pablem Escobarem (ten se jako první narkobaron ocitl na seznamu Forbesu v roce 1989) je spojený s gualadajarským kartelem, který ovládal mexickou drogovou scénu v osmdesátých letech.
Po zatčení jeho šéfa Miguela Ángela Felixe Gallarda v roce 1989 převzal coby předák svého vlastního sinalojského kartelu Guzmán část Gallardových operací.
Sinalojský kartel se zabývá pašování kolumbijského kokainu, mexické marihuany, metamfetaminu a mexického i asijského heroinu do USA. Operuje zejména ve státech Sinbaloa, Baja Calfornia, Durango, Sonora a Chihuahua (viz mapka).
Prcek za 5 milionů
Na informaci vedoucí k dopadení Guzmána americké úřady vypsaly odměnu ve výši pěti milionů dolarů, šéf zločinecké organizace je však dobře chráněn. Dokonce tak dobře, že když se v listopadu 2007 v Durangu ženil se svou osmnáctiletou přítelkyní, armáda údajně kvůli obavě z velké bitvy raději vůbec nezakročila.
Kromě velkého počtu osobních strážců a armády v záloze Guzmánovi pomáhá také notoricky zkorumpovaná místní policie, které odvádějí gangy ze svých operací provize.
„Všichni víme, že žije kousek dál v Guanaceví, bydlí tam, všichni to víme, jen úřady to nevědí," prohlásil o Guzmánovi v dubnu arcibiskup Duranga Héctor González Martínez.
Drogová válka se však v poslední době nevyhnula ani dosud klidnému Durangu a dříve sebevědomý Guzmán je opatrnější a kvůli nebezpečné situaci prý omezil i legendární restaurační dýchánky.
Ty prý probíhaly tak, že narkobaron se svou svitou bodyguardů napochodoval do některého restauračního zařízení, které obsadil a kde nechal zabavit všem hostům mobilní telefony. Nepohodlí jim kompenzoval zaplacením útraty.
Jen ne do USA
Zkušenost s pobytem v mexickém vězení už Guzmán má. V červnu 1993 byl dopaden v Guatemale a následně převezen do věznice s maximální ostrahou v mexickém státu Jalisco. Odsouzen byl na dvacet let.
Podobně jako jeho kolumbijští obchodní partneři si však dokázal zajistit ve věznici patřičné podmínky a údajně měl podplacené všechny bachaře i samotného ředitele. A stejně jako Kolumbijci se i on obával zejména vydání do USA, kde by mu kontakty na státní úředníky ani peníze nebyly nic platné.
V lednu 2001, několik dní před ohlášeným datem jeho převozu do Spojených států, tak Guzmán podplatil stráže a v prádelním voze utekl z věznice Puente Grande na svobodu.
Podruhé už se ho úřadům nachytat v nedbalkách už nepodařilo.
Jako vítr
Prcek se sice nyní musí vyrovnat s nebezpečnou situací v Mexiku, proti ostatním miliardářům Forbesu má však tu výhodu, že jeho „podnikání" nebylo zasaženo globální krizí. Operace mexických úřadů naopak vyhnaly cenu kokainu v USA a Kanadě vzhůru.
„Není k dispozici pro rozhovory, ale jeho finanční situace je vcelku dobrá," potvrdila britským The Times editorka Forbesu Luisa Krollová.
Podle „narcocorridy" (žánr popových písně o drogových baronech) skupiny Los Buitres (Supi) však jeho život není jednoduchý. „Spí někdy v domech, někdy ve stanech. Rádio i zbraň po ruce. Mimo postel, střechu hledá v jeskyni, zdá se, že je všude," zpívají Mexičané.
