Separatismus v Rusku ožívá. Vyvolal to sám Kreml

gaz
10. 9. 2008 13:23
Nacionalistická hnutí dostala svůj kavkazský precedens

Moskva - Ačkoliv Moskva dlouhé roky de facto uznávala nezávislost Jižní Osetie a Abcházie, dobře věděla, proč tak nechce učinit i de iure.

Teprve aktuální vojenský a diplomatický konflikt s Gruzií donutil ruské vedení, aby oficiálně samostatnost dvou separatistických gruzínských provincií uznalo.

Toto rozhodnutí ale může mít podle analytiků v mnohonárodnostním a mnohoetnickém Rusku dalekosáhlé následky, které si moskevské špičky dobře uvědomují.

Uznání gruzínských separatistů totiž může oživit podobné tendence tam, kde si to Kreml přeje nejméně - na samotném území Ruska.

A podle deníku International Herald Tribune (IHT) už jsou vidět první vlaštovky.

Separatismus v bohaté Kazani

Jednou z nich je prohlášení Všetatarského občanského centra, které sdružuje nacionalistické skupiny v Tatarstánu, jednom z ropných center ruského státu. 

Putin coby prezident potlačil separatistické tendence. Například začal jmenovat gubernátory přímo z Kremlu.
Putin coby prezident potlačil separatistické tendence. Například začal jmenovat gubernátory přímo z Kremlu. | Foto: Reuters

"Poprvé v moderní historii Rusko uznalo státní nezávislost svých vlastních občanů (většina Abcházců a Jihoosetinců vlastní ruské pasy - pozn. red.)," uvedlo všetatarské centrum, které vyjádřilo naději, že jejich region by mohl být dalším na řadě.

Podle vydavatele místního opozičního listu Zvjezda Povolžja Rašita Achmetova to je sice běh na dlouhou trať, ale "nikoli beznadějný", protože Rusko tímto "precedentem...ztratilo morální právo nás neuznat".

Tatarstán s hlavním městem Kazaní je na rozdíl od chudých provincií Jižní Osetie a Abcházie pro Rusko skutečně důležitý. Produkuje se tu nejen ropa, ale také nákladní automobily Kamaz, letadla značky Tupolev a vrtulníky Mil.

Islám vyznávající Tataři tvoří 48 procent tamního obyvatelstva, Rusové jen 43.

Odezva v Baškortostánu

Jiným regionem, který byl v devadesátých letech střediskem separatistických tendencí, je uralský Baškortostán.

Jelcinův nástupce Putin sice silně posílil centralismus a druhou válkou v Čečensku dal najevo všem národnostně odstředivým skupinám, že Moskva žádné štěpení teritoria nedovolí, uznání Abcházie a Jižní Osetie však nacionalistické tendence oživilo i zde.

"Přišel čas zeptat se každého federálního úředníka - a v Baškortostánu se v posledních letech znásobili o tisíce: Co děláte pro baškirský lid?" stojí v manifestu uveřejněném na stránkách místní organizace Kuk Bure, která bojuje za školní výuku v baškirštině a nyní obvinila Moskvu z používání "dvojího metru".

Přístup Kremlu ke gruzínským separatistickým regionům mu tak přidělává problémy nejen mezi západními státy, ale i doma.

"V dlouhodobém horizontu si mohli podepsat vlastní rozsudek smrti," citoval IHT Lawrence Scotta Sheetse, ředitele kavkazské sekce organizace International Crisis Group, která analyzuje konflikty na celém světě.

"Dnes je to abstraktní, ale za dvacet let už to tak abstraktní nebude," myslí si Sheets. 

 

Právě se děje

Další zprávy