Senát přijal reformu důchodů, odpor Francie pokračuje

Zahraničí Radim Klekner Zahraničí, Radim Klekner
22. 10. 2010 21:20
Policie ukončila s užitím síly blokádu rafinerie u Paříže.
Potyčky s policisty pokračovaly u rafinerie v Grandpuits do ranních hodin
Potyčky s policisty pokračovaly u rafinerie v Grandpuits do ranních hodin | Foto: Reuters

Paříž - Nepopulární reforma důchodového systému ve Francii, která zvyšuje minimální věk pro odchod do důchodu z 60 na 62 let a proti níž se v zemi konají protesty a stávky, se přiblížila konečnému přijetí ve schvalovací proceduře v parlamentu.

Po průtazích ji dnes nakonec odsouhlasil Senát, zatímco dolní komora parlamentu ji odhlasovala již v polovině září. Ve středu by měly definitivní podobu reformy přijmout obě parlamentní komory na společném zasedání.

Dodatečné hlasování všech zákonodárců si vyžádalo přijetí dodatků k původnímu textu v Senátu, jimiž se Národní shromáždění nezabývalo. Šlo minimálně o ty změny, podle nichž matky tří a více dětí a rodiče postižených dětí budou moci nadále odcházet do důchodu s plnou penzí v 65 letech místo 67, jak to stanoví reforma. ¨

Dřívější odchod do důchodu je možný i o pět let dříve, ale zaručuje penzi značně okleštěnou. I tak je ale podle dosavadní praxe pro mnoho Francouzů lákavá.

Vláda prezidenta Nicolase Sarkozyho dodatky přidala do textu, aby získala hlasy centristů, kteří v Senátu výměnou za určité ústupky návrhy zákonů z dílny vládní pravice zpravidla podporují. Pro reformu nakonec hlasovalo 177 senátorů, přičemž 153 jich bylo proti.

Máme právo na stávku

Proti reofrmě protestují odbory a jsou připraveny pokračovat tak dlouho, dokud vláda neodvolá plán na posunutí věku odchodu do důchodu.

A to přesto, že policie začala násilím likvidovat blokádu některých rafinerií a skladů pohonných hmot. V noci na pátek pořádkové síly ukončily blokádu jedné z největších rafinerií v zemi v Grandpuits nedaleko Paříže. Při zásahu došlo k potyčkám mezi stávkujícími a policisty a několik osob bylo zraněno.

Odbory prohlašují, že policejní zásah narušuje ústavou zaručené právo na stávku, vláda premiéra Francoise Fillona i prezident Nicolas Sarkozy zůstávají však neoblomní.

"To, co se děje v rafinerii u Grandpuits, kde je zaměstnancům bráněno vykonávat jejich právo na stávku, vyvolá patřičné reakce v celé sféře průmyslu," řekl deníku Le Monde šéf podnikových odborů z centrály CGT Charles Foulard.

"Protesty neustanou, lišíme se jen v názoru jak v nich pokračovat," citovala agentura Reuters šéfa konkureční a mnohem radikálnější Dělnické síly (FO) Jeana-Clauda Maillyho. "Nestačí jenom demonstrovat, musíme protesty vystupňovat."

Úřady hrozí soudy

Odboráře nejvíce rozhořčil úřední dokument, který s sebou  po půlnoci k rafinerii přinesl prefekt departmentu Seine-en-Marne Michel Gouillot. Stávkujícím se v něm nařizovalo vrátit se do práce pod hrozbou soudu, protože jejich aktivity "ohrožují veřejný pořádek".

"Je to skandální," prohlásil Foulard. Ten zároveň poukázal na fakt, že policie podnikla svou akci krátce po půlnoci, kdy vstup do rafinerie blokovalo jen patnáct odborářů.

Fillonova vláda se snaží veřejnost přesvědčit, že situace v zemi se pomalu vrací k normálu a že stávkující si začínají uvědomovat marnost svého počínání.

Bez mzdy

Během osm dní trvajících protestů samozřejmě nedostávají mzdu a pokladny odborových centrál, ze kterých by mohl být alespoň částečně hrazen výpadek v příjmech jejich rodin, nejsou bezedné.

"Ještě před několika dny bylo čtyřicet procent benzinových stanic bez pohonných hmot, nyní je to jen pětina," tvrdí ministr energetiky Jean-Louis Borloo.

S výjimkou policejní akce v Grandpuits a středečních a čtvrtečních střetů mezi policií a studenty gymnázií v Nanterre a Lyonu se protesty až doposud obešly bez násilností.

 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 35 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy