


Od migrace přes dekarbonizaci až po spor o unijní rozpočet: reportér České televize Petr Obrovský v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč se evropská témata neobejdou bez kontextu a jak se v Bruselu hledá srozumitelný jazyk pro věci, které zůstávají pro běžného diváka často nepřehledné. A navzdory snaze ukázat, co se děje v zákulisí, stojí „televizáci“ před zajímavým problémem.

Má to dvě roviny. Na straně jedné novináři ve Štrasburku, v Bruselu nebo v Lucemburku mají obrovský, až mimořádný servis. Jsou tady všude perfektně moderně vybavená presscentra. Je snadné dostat se k informacím v tom smyslu, že jsou tiskové konference, off-the-record briefingy, kde se člověk může dostat do kontaktu s diplomaty nebo s úředníky Evropské komise, zeptat se jich třeba na technické detaily. Často je opravdu velká spousta informací na webu.
Na druhou stranu to nemusí být vždycky ku prospěchu věci. Protože když má novinář málo informací, tak se mu těžko pracuje, a když má novinář přemíru informací, tak se mu těžko pracuje taky.
Základní úlohou zpravodaje je filtrování agendy. Informací je ohromné množství a jsou třeba týdny, kdy se koná unijní summit a předtím ještě několik ministerských rad a do toho současně je plenární zasedání Evropského parlamentu. To vám přichází desítky až stovky notifikací za den.
Evropská komise často komunikuje dost technicky, možná nesrozumitelně a má někdy tendenci zahrnout novináře spíš technickými detaily, které se ale těžko přenáší k divákům.
To asi nejde. A mou ambicí ani není být rychlejší než Politico, protože to má jednak exkluzivní zdroje, ale jednak také exkluzivní přístup k představitelům Evropské komise a členských zemí.
S redakcí typu Politico se nemůže člověk měřit, protože to je redakce, ve které jsou desítky lidí, kteří se specializují na jednotlivé oblasti: energetiku, zemědělství atd. Což jeden zpravodaj, který běhá od jedné věci k druhé a někdy dělá i víc témat za den z různých oblastí, nemůže nikdy dohnat.

S Ursulou von der Leyenovou je to prakticky nemožné. Ona v podstatě nedává rozhovory jeden na jednoho. Vystupuje zřídkakdy na tiskových konferencích a už jen málo odpovídá na otázky. Často jsou to jenom stanoviska pro média, kdy přečte nějaké prohlášení a odchází. Politico mělo v minulosti počítadlo jako pravidelnou součást svého ranního newsletteru a vždycky tam uvádělo, kolik je to dní od posledního rozhovoru s ní.
U Kaji Kallasové si myslím, že by to mohla být celkem otevřená politička. Podařilo se mi získat rozhovor třeba se slovenským eurokomisařem pro obchod a hospodářskou bezpečnost Marošem Šefčovičem v době, kdy ho nikdo jiný moc neměl. Bylo to na začátku celních sporů loni v dubnu. Ale zase tam se ty ledy prolamují díky tomu, že já jako český zpravodaj napíšu do kabinetu Maroše Šefčoviče, který je Slovák a má tam kolem sebe lidi Slováky. Ta domluva je potom jednodušší.
Jak novináři v Bruselu vybírají, co je důležité a co ne? Zajímá Čechy, co se děje v Nizozemsku? Jaký bude vztah nového maďarského premiéra s bruselským establishmentem? A co diváci z evropské politiky v Bruselu v televizi neuvidí, ale přitom je to důležité?
Na tyto a další otázky odpovídá v dalším díle podcastu Evropa v souvislostech zpravodaj ČT v Bruselu a ve Štrasburku Petr Obrovský.



Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.



Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.



Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.



Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.



Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.