Šéfem komunistické strany Kuby už není Castro, vede ji prezident Díaz-Canel

ČTK ČTK
19. 4. 2021 17:23
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel byl podle očekávání zvolen prvním tajemníkem Kubánské komunistické strany (PCC), v jejímž čele střídá devětaosmdesátiletého Raúla Castra. Ten stranu vedl deset let po svém starším bratrovi Fidelu Castrovi. Informovala o tom agentura AFP.
Miguel Díaz-Canel a Raúl Castro v roce 2016.
Miguel Díaz-Canel a Raúl Castro v roce 2016. | Foto: ČTK

Zvolením Díaze-Canela, který v úterý oslaví 61. narozeniny, do čela komunistické strany formálně končí na Kubě éra bratrů Castrových, kteří na tomto karibském ostrově vládli od roku 1959. Zemi by oficiálně měla vést nová generace, o níž v pátek na začátku čtyřdenního sjezdu PCC Raúl Castro prohlásil, že je "plná vášně a protiimperialistického ducha".

Castro ale také dodal, že bude dál jako "revoluční bojovník k dispozici až do konce svého života". I Díaz-Canel, který stojí v čele Kuby od dubna 2018, na sjezdu prohlásil, že bude se svým předchůdcem dál konzultovat otázky strategické pro budoucnost země.

Díaz-Canel je teprve třetím lídrem PCC od jejího vzniku v roce 1965. Prvním byl Fidel Castro, který vedení země (v roce 2006) i strany (v roce 2011) kvůli zdravotním potížím předal mladšímu bratrovi Raúlovi. Fidel Castro zemřel v listopadu 2016.

Mnozí Kubánci od změny v čele komunistické strany praktické změny nečekají, podobně jako se jich nedočkali od nové ústavy z roku 2019, která sice zakotvila soukromé podnikání, ale zachovala vedoucí úlohu PCC, která na Kubě vládne jako jediná povolená strana přes půl století.

Už za Raúla Castra, který zemi vedl od roku 2006 až do roku 2018 a od roku 1959 do roku 2008 byl ministrem obrany, se na Kubě jisté věci změnily, například Kubánci mohou soukromě podnikat a mají dostupnější internet, od roku 2018 i v mobilech.

Nová ústava z roku 2019 zakotvila roli trhu, ale znovu zdůrazňuje, že socialistický systém v zemi je nezvratný a komunistická strana má vůdčí úlohu.

Kuba se nyní potýká s nejhorší ekonomickou krizí za 30 let, v zemi je nedostatek potravin i základního zboží. Přispělo k tomu hospodářské embargo, jež USA zavedly v 60. letech minulého století ve snaze přivodit pád komunistické vlády, a také pandemie covidu-19, která omezila cesty turistů i do této země závislé na cestovním ruchu.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 8 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy