Šefčovič: Energetická unie je teď v kurzu. I kvůli Ukrajině

Silvie Housková
26. 5. 2015 15:45
Rozhovor s eurokomisařem Marošem Šefčovičem. Projekt, za nějž v Bruselu zodpovídá, bude podle něj připraven do pěti let.
Místopředseda Evropské komise odpovědný za energetickou unii Maroš Šefčovič.
Místopředseda Evropské komise odpovědný za energetickou unii Maroš Šefčovič. | Foto: ČTK

Praha/Brusel - Proč by mělo mít Česko zájem na evropské energetické unii? A proč je tak důležitá zrovna v době, kdy jsou vztahy s energetickým obrem, Ruskem, nejhorší od konce studené války? V Praze to dnes vysvětloval místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič.

Cílem energetické unie je podle něj výrazně snížit závislost Evropy na fosilních palivech, zvýšit energetickou bezpečnost a snížit náklady na energie i emise skleníkových plynů.

Mnozí přesto projekt označují za konstrukci vymyšlenou úředníky v Bruselu, která jen balí odmítanou starou legislativu do nového kabátu. Šefčovič ale v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že se doba změnila. A že má projekt bezprecedentní podporu.

A.cz: Jste místopředsedou Evropské komise, který je zodpovědný za projekt energetické unie. Proč myslíte, že je na ni zrovna teď ten správný moment?

Maroš Šefčovič: Myslím, že nás k tomu tlačí ekonomická nutnost, zachování konkurenceschopnosti Evropy, zachování sociálních standardů a zároveň otázky bezpečnosti.

Byla to dramata kolem dodávek plynu, odstartovaná v roce 2009, která složité energetické otázce dodala všem srozumitelný nový impuls. Do té doby bylo to téma příliš složité.

A.cz: Příliš složité?

S nástupem klimatických změn se pojem energetiky velmi rozšířil, protože když jste se začali bavit o omezení emisí CO2, tak jste zároveň mluvili o dopravě, o biopalivech, o obchodních vztazích, o státní pomoci, o regionální politice, o interkonektorech...

Protože je to tak komplexní a složité téma, tak se tak nějak posouvalo a odsouvalo. A pak došlo k něčemu, čemu všichni rozumí, a to je téma energetické bezpečnosti.

Krize na Ukrajině pak ještě posílila politické momentum. A energetická unie má teď bezprecedentní podporu ze strany politiků, průmyslu, nevládních organizací. A všichni volají po tom, abychom to řešili, dokonce i naši zahraniční partneři.

A.cz: Za jak dlouho myslíte, že by mohla tedy energetická unie vzniknout?

Teď máme návrh. K jejímu vzniku bude ale potřebná aktivita všech zúčastněných, od občanů, přes průmysl, podnikatele, až po ta nejvyšší politická patra, protože ta transformace bude velmi složitá a bolestivá. Budeme muset změnit mnoho nařízení, navrhnout úplně nový design trhu s elektřinou...

Legislativní plán je naplánován na tři roky. Je jasné, že nad některými návrhy se bude déle diskutovat. Ale chtěli bychom, aby ten základní rámec byl hotov do těch pěti let, než tato komise skončí.

A.cz: Jedním z cílů energetické unie je snížení závislosti na ruském plynu. Můžeme se jí dočkat už za těch pět let? Dá se vůbec říct, že bude Evropa někdy na ruském plynu opravdu nezávislá?

S ohledem na to, kolik energie budeme potřebovat a jak ovlivní výraznější vstup obnovitelných zdrojů energie do našeho energetického mixu, předpokládám, že se spotřeba plynu sníží do roku 2030. Nadále bude ale velmi vysoká, protože zároveň nahradí takové zdroje, jako je uhlí. Plyn je totiž z pohledu CO2 čistější zdroj.

Takže Rusko pořád zůstane velmi důležitým partnerem a bude v zájmu dodavatele i odběratele, abychom měli spolu dobré vztahy.

A.cz: Od vašeho nástupu do funkce místopředsedy Evropské komise pro energetickou unii jste o plynu - kvůli krizi na Ukrajině - jednal s Rusy nesčetněkrát. Máte spolu "dobré vztahy"?

S ministrem energetiky Alexandrem Novakem mám velmi korektní vztah, je to velký profesionál a uvědomuje si, jak velkou roli hrají evropští zákazníci a evropský trh v ruském exportu.

Myslím, že ruský státní rozpočet už velmi silně pociťuje snížení cen ropy a plynu i dopady sankcí. Tuto zimu jsme spolu jednali opravdu mnohokrát a byla snaha najít konstruktivní řešení.

A.cz: A co na to Ukrajina?

Ze strany Ukrajiny je to podobné, ale jelikož ty země prošly konfliktem, který navíc stále trvá, je jasné, že to na těch jednáních jiskří. Tedy hlavně ze začátku, než se úvodní argumenty zklidní a dospějeme k tomu, že je potřeba hledat společné řešení.

Častokrát si myslím, že kdyby to bylo jen na nás, co sedíme v jednacím sále, tak se domluvíme velmi rychle. Ale každý působíme v jiném politickém prostředí, což ta jednání komplikuje.

A.cz: Je sice teprve květen, ale jaký je váš odhad? Bude Ukrajina v teple i příští zimu?

Já pevně věřím, že ano. Budu se snažit, abychom použili podobný recept jako doteď. Tedy jakým způsobem se formuje cena, v jakých objemech a lhůtách se zavazuje Rusko plyn dodávat.

Všechny sporné otázky pak dořeší Stockholmská arbitráž. Myslím, že obě strany z toho profitovaly, a navíc se zlepšila image plynu, protože nebyla letos žádná plynová krize.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy