Šefčovič: Energetická unie je teď v kurzu. I kvůli Ukrajině

Silvie Housková
26. 5. 2015 15:45
Rozhovor s eurokomisařem Marošem Šefčovičem. Projekt, za nějž v Bruselu zodpovídá, bude podle něj připraven do pěti let.
Místopředseda Evropské komise odpovědný za energetickou unii Maroš Šefčovič.
Místopředseda Evropské komise odpovědný za energetickou unii Maroš Šefčovič. | Foto: ČTK

Praha/Brusel - Proč by mělo mít Česko zájem na evropské energetické unii? A proč je tak důležitá zrovna v době, kdy jsou vztahy s energetickým obrem, Ruskem, nejhorší od konce studené války? V Praze to dnes vysvětloval místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič.

Cílem energetické unie je podle něj výrazně snížit závislost Evropy na fosilních palivech, zvýšit energetickou bezpečnost a snížit náklady na energie i emise skleníkových plynů.

Mnozí přesto projekt označují za konstrukci vymyšlenou úředníky v Bruselu, která jen balí odmítanou starou legislativu do nového kabátu. Šefčovič ale v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že se doba změnila. A že má projekt bezprecedentní podporu.

A.cz: Jste místopředsedou Evropské komise, který je zodpovědný za projekt energetické unie. Proč myslíte, že je na ni zrovna teď ten správný moment?

Maroš Šefčovič: Myslím, že nás k tomu tlačí ekonomická nutnost, zachování konkurenceschopnosti Evropy, zachování sociálních standardů a zároveň otázky bezpečnosti.

Byla to dramata kolem dodávek plynu, odstartovaná v roce 2009, která složité energetické otázce dodala všem srozumitelný nový impuls. Do té doby bylo to téma příliš složité.

A.cz: Příliš složité?

S nástupem klimatických změn se pojem energetiky velmi rozšířil, protože když jste se začali bavit o omezení emisí CO2, tak jste zároveň mluvili o dopravě, o biopalivech, o obchodních vztazích, o státní pomoci, o regionální politice, o interkonektorech...

Protože je to tak komplexní a složité téma, tak se tak nějak posouvalo a odsouvalo. A pak došlo k něčemu, čemu všichni rozumí, a to je téma energetické bezpečnosti.

Krize na Ukrajině pak ještě posílila politické momentum. A energetická unie má teď bezprecedentní podporu ze strany politiků, průmyslu, nevládních organizací. A všichni volají po tom, abychom to řešili, dokonce i naši zahraniční partneři.

A.cz: Za jak dlouho myslíte, že by mohla tedy energetická unie vzniknout?

Teď máme návrh. K jejímu vzniku bude ale potřebná aktivita všech zúčastněných, od občanů, přes průmysl, podnikatele, až po ta nejvyšší politická patra, protože ta transformace bude velmi složitá a bolestivá. Budeme muset změnit mnoho nařízení, navrhnout úplně nový design trhu s elektřinou...

Legislativní plán je naplánován na tři roky. Je jasné, že nad některými návrhy se bude déle diskutovat. Ale chtěli bychom, aby ten základní rámec byl hotov do těch pěti let, než tato komise skončí.

A.cz: Jedním z cílů energetické unie je snížení závislosti na ruském plynu. Můžeme se jí dočkat už za těch pět let? Dá se vůbec říct, že bude Evropa někdy na ruském plynu opravdu nezávislá?

S ohledem na to, kolik energie budeme potřebovat a jak ovlivní výraznější vstup obnovitelných zdrojů energie do našeho energetického mixu, předpokládám, že se spotřeba plynu sníží do roku 2030. Nadále bude ale velmi vysoká, protože zároveň nahradí takové zdroje, jako je uhlí. Plyn je totiž z pohledu CO2 čistější zdroj.

Takže Rusko pořád zůstane velmi důležitým partnerem a bude v zájmu dodavatele i odběratele, abychom měli spolu dobré vztahy.

A.cz: Od vašeho nástupu do funkce místopředsedy Evropské komise pro energetickou unii jste o plynu - kvůli krizi na Ukrajině - jednal s Rusy nesčetněkrát. Máte spolu "dobré vztahy"?

S ministrem energetiky Alexandrem Novakem mám velmi korektní vztah, je to velký profesionál a uvědomuje si, jak velkou roli hrají evropští zákazníci a evropský trh v ruském exportu.

Myslím, že ruský státní rozpočet už velmi silně pociťuje snížení cen ropy a plynu i dopady sankcí. Tuto zimu jsme spolu jednali opravdu mnohokrát a byla snaha najít konstruktivní řešení.

A.cz: A co na to Ukrajina?

Ze strany Ukrajiny je to podobné, ale jelikož ty země prošly konfliktem, který navíc stále trvá, je jasné, že to na těch jednáních jiskří. Tedy hlavně ze začátku, než se úvodní argumenty zklidní a dospějeme k tomu, že je potřeba hledat společné řešení.

Častokrát si myslím, že kdyby to bylo jen na nás, co sedíme v jednacím sále, tak se domluvíme velmi rychle. Ale každý působíme v jiném politickém prostředí, což ta jednání komplikuje.

A.cz: Je sice teprve květen, ale jaký je váš odhad? Bude Ukrajina v teple i příští zimu?

Já pevně věřím, že ano. Budu se snažit, abychom použili podobný recept jako doteď. Tedy jakým způsobem se formuje cena, v jakých objemech a lhůtách se zavazuje Rusko plyn dodávat.

Všechny sporné otázky pak dořeší Stockholmská arbitráž. Myslím, že obě strany z toho profitovaly, a navíc se zlepšila image plynu, protože nebyla letos žádná plynová krize.

 

Právě se děje

Další zprávy