Šéf zbrojařů kritizoval Merkelovou. „Nepotřebujeme vás, máme Američany,“ řekla mu

Generální ředitel německého zbrojařského koncernu Rheinmetall, Armin Papperger, prohlásil, že bývalá německá kancléřka Angela Merkelová otevřeně odmítala podporovat domácí obranný průmysl. Podle něj zastávala názor, že se Německo může v případě krize spolehnout na Spojené státy. Německým zbrojařům prý vzkázala, že nejsou potřeba.

Papperger o přístupu bývalé německé kancléřky hovořil minulý týden na bezpečnostní konferenci WELT Security Summit v Berlíně. „Ve skutečnosti vás nepotřebujeme. Když nastane problém, zavoláme Američanům,“ měla podle Pappergera říci Merkelová představitelům Rheinmetallu. Ten je přitom největším německým výrobcem zbraní a jedním z největších evropských dodavatelů vojenské techniky.

Před začátkem války na Ukrajině podle Pappergera německá vláda o domácí zbrojní výrobu nejevila výraznější zájem. Obranné společnosti byly podle něj v Berlíně vnímány negativně a byly odsunuty na okraj zájmu státu.

„Byli jsme odstrčeni na okraj, protože jsme byli průmyslem vyvážejícím zbraně. Ve skutečnosti nás v Německu dokonce vůbec nechtěli,“ tvrdil na konferenci.

Německo v uplynulém desetiletí vydávalo na obranu v průměru přibližně 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Dvouprocentního cíle NATO dosáhlo podle údajů aliance až roku 2024 – a to poprvé od roku 1991.

Situace se zásadně změnila po ruské invazi na Ukrajinu roku 2022. Tehdejší kancléř Olaf Scholz oznámil vznik mimořádného fondu ve výši sta miliard eur (kolem dvou bilionů korun) určeného na modernizaci německé armády. Kabinet současného kancléře Friedricha Merze následně prosadil změnu dluhových pravidel, která umožňuje obranné výdaje ještě výrazněji zvýšit.

Obrat v německé obranné politice výrazně prospěl samotnému Rheinmetallu. Hodnota akcií společnosti od roku 2022 vzrostla o více než tisíc procent a tržby se zvýšily z 6,41 miliardy na 9,94 miliardy eur (přibližně ze 155 miliard na 240 miliard korun).

Papperger nicméně ve čtvrtek kritizoval i pomalé tempo německé státní správy. Jako příklad uvedl novou továrnu na dělostřeleckou munici, do níž Rheinmetall investoval 500 milionů eur (kolem deseti miliard korun). Přesto firma od státu zatím získala objednávku jen na 200 tisíc kusů munice, uvedl.

„Rychlost je rozhodující,“ zdůraznil Papperger. S tím, že kolem poloviny lidí zapojených do německého obranného systému podle něj stále nechápe, jaké tempo současné bezpečnostní prostředí vyžaduje. Papperger také vyzval německou vládu, aby obrannému průmyslu poskytla větší jistotu prostřednictvím závazných dlouhodobých kontraktů namísto rámcových dohod.

Rheinmetall v posledních letech výrazně navýšil výrobní kapacity. Produkce dělostřelecké munice podle Pappergera vzrostla ze 70 tisíc na jeden milion kusů ročně. Podle něj tím Rheinmetall překonal Spojené státy ve výrobě konvenční dělostřelecké munice, píše německý server WELT. „Jsme lepší, než si němečtí pesimisté myslí,“ uzavřel Papperger.