Dragnea kromě nejvyššího stranického postu současně zastává funkci předsedy dolní komory parlamentu a je považován za nejmocnějšího muže v Rumunsku. Kvůli rozsudku v případu volebních podvodů mu soud v roce 2016 zabránil stát se premiérem.

V nedělních volbách do Evropského parlamentu utrpěla Dragneova strana značné ztráty a se ziskem více než 23,4 procenta skončila až druhá za opoziční Národní liberální stranou (PNL). Té odevzdalo hlas bezmála 27 procent voličů.

Podpora PSD oproti volbám do europarlamentu v roce 2014 klesla o více než 14 procentních bodů. Ve srovnání s posledními parlamentními volbami z roku 2016, v nichž sociální demokraté zaznamenali drtivé vítězství se ziskem 45 procent, je pokles voličské přízně ještě markantnější. Hlasování provázela rekordní účast přes 49 procent voličů.

V souběžně konaném referendu iniciovaném prezidentem Klausem Iohannisem odmítlo 80 procent Rumunů kontroverzní opatření sociálnědemokratické vlády v oblasti justice, která vyvolala vážné obavy o zachování principů právního státu v Rumunsku. Opatření vyvolávala silnou kritiku opozice, občanské společnosti i Evropské komise, která Rumunsku pohrozila zahájením řízení kvůli nedodržování unijních hodnot.