Výbuch v restauraci zabil šéfa doněckých separatistů. Rusko mluví o terorismu

Zahraničí Zahraničí
Aktualizováno 31. 8. 2018 20:04
Smrt Zacharčenka potvrdila ukrajinská kontrarozvědka SBU. Podezřelí z atentátu byli zadrženi. Restaurace Separ se původně jmenovala Separatist. Nachází se v centru Doněcka, nedaleko Zacharčenkovy rezidence.
Ozbrojená stráž hlídá v centru Doněcku kousek od místa, kde byl Zacharčenko zabit.
Ozbrojená stráž hlídá v centru Doněcku kousek od místa, kde byl Zacharčenko zabit. | Foto: Reuters

Doněck - Při výbuchu v Doněcku na východě Ukrajiny přišel v pátek o život jeden z hlavních vůdců proruských separatistů Alexandr Zacharčenko. Podlehl zraněním hlavy.

Stál v čele mezinárodně neuznávané Doněcké lidové republiky, vyhlášené separatisty.

Ruský prezident Vladimir Putin kondoloval Zacharčenkově rodině. Útok podle Reuters označil za zbabělý čin, který měl destabilizovat křehkou mírovou situaci v oblasti,

Zprávy ruských médií oficiálně potvrdilo i povstalecké vedení, podle něhož Zacharčenko zahynul v důsledku "teroristického činu". Také vyšetřovací výbor, což je jakási ruská obdoba americké FBI, označil atentát za "akt mezinárodního terorismu".

Podnik Separ byl  Zacharčenkův oblíbený

Smrt Zacharčenka potvrdila také ukrajinská kontrarozvědka SBU. Není jasné, zda dvaačtyřicetiletý politik zemřel na místě, nebo během převozu do nemocnice.

"K výbuchu došlo v restauraci Separ v době, kdy se tam nacházel šéf Doněcké lidové republiky. Utrpěl smrtelná zranění," řekl agentuře TASS nejmenovaný zdroj z bezpečnostních struktur separatistů.

Restaurace Separ se původně jmenovala Separatist. Nachází se v centru Doněcka v Puškinově ulici, asi 200 metrů  od rezidence Zacharčenka. Ten ji často navštěvoval.

Podezřelí z atentátu se podle agentury Interfax podařilo zadržet, jsou to prý "ukrajinští diverzanti a s nimi spjaté osoby".

Jde však o informaci, kterou zveřejnili sami separatisté. Není potvrzená z jiného zdroje. Při explozi byl rovněž těžce zraněn ministr financí samozvané doněcké vlády Oleksandr Timofejev. Podle ruských zdrojů zemřel v nemocnici.

Ruskem podporovaní separatisté z doněcké oblasti na východě Ukrajiny začali vydávat vlastní pasy. Kdo si ho nezřídí, nemůže k volbám. | Video: Radio Free Europe/Radio Liberty

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová obvinila z činu ukrajinskou vládu. Putin ve svém prohlášení nicméně Ukrajinu z útoku neobvinil, pouze sdělil, že počítá s tím, že "organizátoři a vykonavatelé vraždy budou po zásluze potrestáni".

Zacharčenko vedl skupinu ozbrojenců, která 16. května 2014 obsadila budovu doněckého magistrátu. Později byl oficiálně prohlášen prezidentem Doněcké lidové republiky. Podle Kyjeva ale představoval jen loutku v ruských rukou. Moskva separatistům pomáhá finančně i vojensky.

Atentát není výjimkou

Při atentátech zahynulo již několik předáků separatistů. Například loni zemřel při explozi výtahu v Doněcku ruský velitel separatistů Arsen Pavlov, známý pod přezdívkou Motorola.

Separatisté z atentátů obviňují ukrajinské záškodníky, Kyjev je připisuje vyřizování účtů mezi povstalci a boji o moc a o ruské peníze.

Zacharčenko proslul mim jiné antisemitskými výroky na tiskové konferenci, kdy prohlašoval, že Ukrajině vládnou Židé. Zároveň tvrdil, že džínsy jsou příznakem západní morální korupce.

Konflikt na Donbasu trvá už více jak čtyři roky

Konflikt v Donbasu na východu Ukrajiny vypukl v dubnu 2014, krátce po ruské anexi Krymu, která následovala po svržení režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě. Boje si od té doby vyžádaly více než 10 tisíc mrtvých.

Ukrajina a Rusko uzavřely na jaře 2015 Minské dohody o příměří na Donbase. Ačkoliv se klid zbraní nedodržuje, boje se od té doby zmírnily a frontové linie se nikam neposunují.

Smrt Zacharčenka ale může vést k eskalaci bojů ze strany proruských separatistů. Naznačil to předseda doněckého parlamentu Denis Pušilin. Prohlásil, že Doněck se za tuto agresi Ukrajině pomstí.

Válka na východě Ukrajiny téměř zmizela z médií, ale na frontových liniích se pořád střílí. Ukrajinci se ani po čtyřech letech války nevzdávají. | Video: Martin Novák
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Británie chce příští rok zakázat vstup trestaným unijním občanům

Británie chce od 1. ledna příštího roku zakázat vstup na své území všem občanům Evropské unie odsouzeným k více než ročnímu trestu vězení. Podle britských médií by po konci brexitového přechodného období pro občany EU platila stejně přísná pravidla, jako pro zbytek světa. O návrhu ministryně vnitra Priti Patelové bude ve čtvrtek jednat britský parlament.

Do konce přechodného období, které skončí 31. prosince, platí pravidla z doby britského členství v unii a tak země může jejím občanům včetně Čechů zamítnout vstup jen ze závažných důvodů. Podle nově navrhovaného řešení by do Británie od příštího roku nesměli občané EU odsouzení k delšímu než ročnímu trestu odnětí svobody nebo osoby, které v posledním roce spáchaly trestný čin.

Britský plán má však jednu trhlinu. Počítá totiž s využitím Evropského informačního systému rejstříku trestů (ECRIS). Pokud se ale nepodaří Londýnu s Bruselem uzavřít dohodu o budoucích vztazích, nebude k němu mít Británie přístup. Řešením by mohl být přístup k informacím díky členství v Interpolu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vydavatelství Mafra se musí omluvit Chovancovi za články o tom, že koupil za polovinu obvyklé ceny byt od uchazeče o státní zakázky

Vydavatelství Mafra se musí omluvit bývalému ministrovi vnitra Milanu Chovancovi za články o tom, že koupil za polovinu obvyklé ceny byt od uchazeče o státní zakázky. Rozhodl o tom ve čtvrtek pravomocně pražský městský soud. Ze znaleckých posudků totiž vyplynulo, že politik zaplatil zhruba běžnou částku. Omluva musí vyjít na první straně deníku Mladá fronta Dnes i na webu iDnes.cz. 

"Je to nepravdivé tvrzení, což bylo bezpečně zjištěno v odvolacím řízení," uvedl v odůvodnění rozhodnutí předseda odvolacího senátu Tomáš Novosad. Články pak podle něj navodily pocit, že Chovanec získal velmi levně byt a prodávající za to získali možnost ucházet se o státní zakázky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy