Výbuch v restauraci zabil šéfa doněckých separatistů. Rusko mluví o terorismu

Zahraničí Zahraničí
Aktualizováno 31. 8. 2018 20:04
Smrt Zacharčenka potvrdila ukrajinská kontrarozvědka SBU. Podezřelí z atentátu byli zadrženi. Restaurace Separ se původně jmenovala Separatist. Nachází se v centru Doněcka, nedaleko Zacharčenkovy rezidence.
Ozbrojená stráž hlídá v centru Doněcku kousek od místa, kde byl Zacharčenko zabit.
Ozbrojená stráž hlídá v centru Doněcku kousek od místa, kde byl Zacharčenko zabit. | Foto: Reuters

Doněck - Při výbuchu v Doněcku na východě Ukrajiny přišel v pátek o život jeden z hlavních vůdců proruských separatistů Alexandr Zacharčenko. Podlehl zraněním hlavy.

Stál v čele mezinárodně neuznávané Doněcké lidové republiky, vyhlášené separatisty.

Ruský prezident Vladimir Putin kondoloval Zacharčenkově rodině. Útok podle Reuters označil za zbabělý čin, který měl destabilizovat křehkou mírovou situaci v oblasti,

Zprávy ruských médií oficiálně potvrdilo i povstalecké vedení, podle něhož Zacharčenko zahynul v důsledku "teroristického činu". Také vyšetřovací výbor, což je jakási ruská obdoba americké FBI, označil atentát za "akt mezinárodního terorismu".

Podnik Separ byl  Zacharčenkův oblíbený

Smrt Zacharčenka potvrdila také ukrajinská kontrarozvědka SBU. Není jasné, zda dvaačtyřicetiletý politik zemřel na místě, nebo během převozu do nemocnice.

"K výbuchu došlo v restauraci Separ v době, kdy se tam nacházel šéf Doněcké lidové republiky. Utrpěl smrtelná zranění," řekl agentuře TASS nejmenovaný zdroj z bezpečnostních struktur separatistů.

Restaurace Separ se původně jmenovala Separatist. Nachází se v centru Doněcka v Puškinově ulici, asi 200 metrů  od rezidence Zacharčenka. Ten ji často navštěvoval.

Podezřelí z atentátu se podle agentury Interfax podařilo zadržet, jsou to prý "ukrajinští diverzanti a s nimi spjaté osoby".

Jde však o informaci, kterou zveřejnili sami separatisté. Není potvrzená z jiného zdroje. Při explozi byl rovněž těžce zraněn ministr financí samozvané doněcké vlády Oleksandr Timofejev. Podle ruských zdrojů zemřel v nemocnici.

Ruskem podporovaní separatisté z doněcké oblasti na východě Ukrajiny začali vydávat vlastní pasy. Kdo si ho nezřídí, nemůže k volbám. | Video: Radio Free Europe/Radio Liberty

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová obvinila z činu ukrajinskou vládu. Putin ve svém prohlášení nicméně Ukrajinu z útoku neobvinil, pouze sdělil, že počítá s tím, že "organizátoři a vykonavatelé vraždy budou po zásluze potrestáni".

Zacharčenko vedl skupinu ozbrojenců, která 16. května 2014 obsadila budovu doněckého magistrátu. Později byl oficiálně prohlášen prezidentem Doněcké lidové republiky. Podle Kyjeva ale představoval jen loutku v ruských rukou. Moskva separatistům pomáhá finančně i vojensky.

Atentát není výjimkou

Při atentátech zahynulo již několik předáků separatistů. Například loni zemřel při explozi výtahu v Doněcku ruský velitel separatistů Arsen Pavlov, známý pod přezdívkou Motorola.

Separatisté z atentátů obviňují ukrajinské záškodníky, Kyjev je připisuje vyřizování účtů mezi povstalci a boji o moc a o ruské peníze.

Zacharčenko proslul mim jiné antisemitskými výroky na tiskové konferenci, kdy prohlašoval, že Ukrajině vládnou Židé. Zároveň tvrdil, že džínsy jsou příznakem západní morální korupce.

Konflikt na Donbasu trvá už více jak čtyři roky

Konflikt v Donbasu na východu Ukrajiny vypukl v dubnu 2014, krátce po ruské anexi Krymu, která následovala po svržení režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě. Boje si od té doby vyžádaly více než 10 tisíc mrtvých.

Ukrajina a Rusko uzavřely na jaře 2015 Minské dohody o příměří na Donbase. Ačkoliv se klid zbraní nedodržuje, boje se od té doby zmírnily a frontové linie se nikam neposunují.

Smrt Zacharčenka ale může vést k eskalaci bojů ze strany proruských separatistů. Naznačil to předseda doněckého parlamentu Denis Pušilin. Prohlásil, že Doněck se za tuto agresi Ukrajině pomstí.

Válka na východě Ukrajiny téměř zmizela z médií, ale na frontových liniích se pořád střílí. Ukrajinci se ani po čtyřech letech války nevzdávají. | Video: Martin Novák
 

Právě se děje

před 46 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy