


Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe tajně navštívil Moskvu, aby tam soukromě předal své chmurné hodnocení stavu války Ruska proti Ukrajině, tvrdí americké zdroje. Zároveň Rusy vyzval, aby uzavřeli dohodu dříve, než se jejich vojenská a ekonomická situace ještě zhorší. Roste totiž obava, zda ruský prezident Vladimir Putin dostává z fronty pravdivé informace.

Ratcliffe ruskou metropoli nečekaně navštívil v úterý. V médiích se objevila řada spekulací o tom, co mohlo být náplní cesty šéfa klíčové zpravodajské agentury.
Objevily se zprávy, že návštěva souvisela s Ukrajinou, Íránem nebo například výměnou vězňů. Americký prezident Donald Trump ve středu v rozhovoru s konzervativním moderátorem Glennem Beckem řekl, že šlo o „téměř rutinní“ cestu. Zároveň ale připustil, že by z ní mohlo něco vzejít.
Nově o údajné náplni Ratcliffovy cesty do Moskvy informoval americký list The New York Times s odvoláním na nejmenované současné i bývalé americké představitele.
Analytici CIA dlouhodobě pochybují o tom, zda Putinovi poradci poskytují ruskému prezidentovi upřímné informace o vývoji války a ruských ztrátách. Naznačují to i opakovaná ruská tvrzení o dobytí ukrajinských měst, která se následně ukázala jako předčasná.
Někteří z citovaných představitelů údajně doufali, že Putin, který sám býval zpravodajským důstojníkem, bude poselství přímo od ředitele CIA vnímat jako naléhavější a důvěryhodnější než komunikaci běžnými diplomatickými kanály.
Kreml už ve středu uvedl, že se Ratcliffe s Putinem nesetkal. „Mohu říci, že se žádná setkání s ruským prezidentem neuskutečnila. Prezident Putin je samozřejmě o všem bez prodlení informován,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Ratcliffe své hodnocení stavu války podle New York Times předal Alexandru Bortnikovovi, šéfovi ruské Federální bezpečnostní služby (FSB). Deník rovněž píše, že šéf CIA své poselství nedoprovodil žádnou hrozbou důsledků pro Rusko v případě, že Putin jeho hodnocení odmítne a rozhodne se v bojích pokračovat.
Po většinu loňského roku se zdálo, že Donald Trump a někteří jeho nejvýše postavení poradci věří, že ruské vítězství na bojišti je nevyhnutelné. Rusové však utrpěli obrovské ztráty a na bojišti postupují s velkými obtížemi.
Ratcliffe s ohledem na to, co označil za chmurnou vojenskou a ekonomickou realitu Ruska, Bortnikovovi řekl, že podle něj nastal čas, aby Moskva zahájila seriózní jednání o ukončení války, píše dál New York Times.
Není jasné, zda Ratcliffovo poselství předznamenává jakoukoli změnu americké politiky vůči Rusku nebo Ukrajině. CIA však udržuje s Ukrajinci úzké zpravodajské partnerství, které začalo před více než deseti lety. Ukrajině předává klíčové zpravodajské informace a pomáhá také s plánováním dálkových útoků na Rusko, včetně analýzy cílů a plánování tras dronů, psal například už loni list The Financial Times.
Soukromé poselství, které Ratcliffe předal Bortnikovovi, údajně odpovídalo některým z jeho veřejných vyjádření. Minulý měsíc Ratcliffe otevřeně hovořil o ruských ztrátách během války a neschopnosti Moskvy postupovat na bojišti. Podle něj ruský voják na frontové linii v průměru nepřežije ani 35 minut. Dodal také, že Rusko za 18 měsíců od jeho nástupu do funkce ředitele CIA získalo pouze přibližně jedno procento celkového ukrajinského území. Tento vývoj přičetl ukrajinskému „mistrovství“ v používání dronů.
Před schůzkou s Bortnikovem v Moskvě Ratcliffe hovořil se svými ukrajinskými protějšky. Ujistil je, že bude zjišťovat ruské postoje, nikoli jménem Ukrajinců nabízet ústupky, pokračuje New York Times.
Trump Ratcliffa opakovaně využívá jako diskrétního posla. V lednu se stal prvním představitelem americké vlády na úrovni člena kabinetu, který navštívil Venezuelu poté, co americké speciální jednotky zajaly prezidenta Nicoláse Madura.
V květnu odcestoval na Kubu, kde tamním představitelům předložil chmurné hodnocení stavu kubánské ekonomiky tváří v tvář americké ropné blokádě. Vyzval zemi, aby před dalším zhoršením situace provedla rozsáhlé politické a ekonomické změny.



Oznámená neúčast prezidenta v nadcházejících komunálních volbách kvůli zahraniční dovolené vyvolala vlnu kritiky. Podle ekonomického poradce Petra Pavla a někdejšího guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy by prezident v komunálních volbách svůj hlas odevzdat měl. „Netuším, jak to vzniklo, je to škoda. Já bych to neudělal,“ uvedl v rozhovoru pro pořad Spotlight Aktuálně.cz.



Dnes ji známe jako obrovskou spirální galaxii plnou hvězd. Její minulost ale mohla být mnohem bouřlivější, než dnešní podoba napovídá. Nové simulace nabízejí možný obraz rané Mléčné dráhy a v dosud nevídaných detailech ukazují, jak složitě se mohl náš galaktický domov formovat.



První rok ve funkci kapitánky českého týmu v Billie Jean King Cupu hned oslavila titulem. Barbora Strýcová se rozpovídala o tom, jak se jí podařilo sladit hvězdami nabitou reprezentaci i jaký bizarní zákaz jim vystavili čínští pořadatelé.



Kvůli interním pravidlům veřejnoprávní televize do její Superdebaty nemohou dorazit předsedové pěti stran. Důvodem je, že kandidují buď v komunálních nebo senátních volbách. Týká se to mimo jiné Petra Macinky, který na to reagoval tím, že jeho resort bude televizi bojkotovat. ČT si ale za svými pravidly stojí.



Výrazná česká literární osobnost, Pavel Kohout, přichází ve svých 98 letech s novou knihou, která propojuje velké dějiny s osudy obyčejných lidí. Parta charty mastí karty (Cosmopolis) nabízí 20 drsných příběhů z 20 zemí světa a jeden, který je pravdivou reportáží o „největší prohře československé Státní bezpečnosti a největší ostudě tehdejší kulturní elity,“ jak říká sám autor.