Šedivý: Za ozbrojenci vidím zájmy Moskvy

Jan Gazdík Jan Gazdík
1. 3. 2014 0:00
Bez Moskvy se Krym nevyřeší, říká bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý.
Bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý. | Foto: ČTK

Praha - Letiště v krymském Sevastopolu a Simferopolu obsadili ozbrojenci, zřejmě po zuby ozbrojená domobrana, aby odrazila výsadkáře, pokud by je na Krym vyslala kyjevská vláda. Jde snad o scénář schylující se války?

Bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že to k ní už nemá daleko. Doufá nicméně, že se vyhrocená situace nevymkne kontrole a nevyústí v ozbrojený konflikt. A to i přesto, že ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil pohotovost západnímu a střednímu vojenskému okruhu a na hranicích s Ukrajinou patrolují ruské stíhačky.

Aktuálně.cz: Kdo podle vás obsadil krymská - a stále ještě vlastně ukrajinská - letiště? Jsou to snad vojáci vyslaní Moskvou?

Jiří Šedivý: Nevyvíjí se to dobře. Podle mě se začíná opakovat scénář z Jižní Osetie, kdy se Moskva začíná ve složité situaci spoléhat na lidi, kteří pracují pro ni. Ať již se jedná o různé ozbrojence, anebo příslušníky expedičních jednotek.

Tito ozbrojenci si v každém případě připravují pozice, aby měli - pokud přece jen dojde ke konfliktu - strategická a stěžejní místa pod kontrolou. Ona tajemná domobrana je podle mě instruována, kontrolována a zřejmě i řízena Moskvou. Soudím tak mimo jiné i podle její kvalitní výzbroje a výstroje, která není běžně k mání. Mohou s ní vést regulérní bojovou činnost.

A.cz: Dá se vůbec předpovídat vývoj na Krymu?

Ano i ne. Nehledě na rétoriku ruského prezidenta Putina či premiéra Medveděva, Rusové využijí i sebemenší příležitost, aby získali Krym zpět. Může se stát přesně to, co se stalo v již zmíněném případě Jižní Osetie.

Rusové potom mohou ve finále říct: Samozřejmě že Ukrajina je celistvá, ale zrovna tenhle kousek - Krym - patřil vždy Rusku, které o něj přišlo velmi nestandardními kroky. Diskuse na téma, že bývalý sovětský vůdce Nikita Chruščov postupoval v rozporu s ústavou tehdejšího Sovětského svazu, když ruský Krym daroval Ukrajině, ostatně už v ruském parlamentu jednou proběhla.

Letiště Simferopol.
Letiště Simferopol. | Foto: Reuters

Neříkám, že předání Krymu Ukrajině nebylo v souladu s ústavou Sovětského svazu, jen připomínám, že jde pravděpodobně o přípravu na následující konstatování: Krym neměl nikdy patřit pod jurisdikci Ukrajiny.

A.cz: A motivem tohoto postupu Moskvy je, že v Sevastopolu má základnu pro svou Černomořskou flotilu a že na Krymu žije většina Rusů?

Připojil bych ještě jeden motiv: dobrý přístup k Černému moři. A ruská Černomořská flotila? Ta je už jen nástrojem, jak si Krym udržet.

A.cz: Už jako generál jste velel českému kontingentu SFOR na Balkáně krátce po podepsání mírových dohod. Jsme snad v případě Krymu svědky podobného scénáře, jako byl rozpad Jugoslávie a následující občanská válka?

Znovu říkám: tohle není druhý Balkán. Problém Krymu je od toho jugoslávského dost odlišný. Vývoj se - alespoň zatím - velmi podobá scénáři à la Jižní Osetie a Gruzie.

A.cz: Neměla by být Moskva přece jen zdrženlivější a nevyhlašovat právě nyní bojovou pohotovost svých vojenských okruhů na hranicích s Ukrajinou? Nezvedat stíhačky k přeletům podél rusko-ukrajinských hranic?

Jakkoliv jsem vůči některým krokům Moskvy kritický, tak si myslím, že i Kyjev by měl být nyní zdrženlivější. Určitě by se neměl vyhýbat diskusím na téma ruských menšin na svém území, jež jsou v některých oblastech vlastně ruskými většinami.

Foto: Reuters

Rusové už nedovolí opakování situace, kdy zcela ztratili kontrolu a vliv nad svými krajany žijícími v pobaltských republikách. Ruské menšiny se tam staly do značné míry zcela bezprizornými. Tohle bude podle mne pro Moskvu určující aspekt v rozhodování o tom, zda má, či nemá - ale i jak - na Krymu zasáhnout.

A.cz: Mám tomu rozumět tak, že ať už jsou nyní vztahy mezi Kyjevem a Moskvou jakékoliv, měl by se Kyjev snažit o dialog s Moskvou?

Jednoznačně. Možná bylo chybou, že radikálové si na Majdanu vybojovali poměrně silné místo. Vztahy Kyjeva s Moskvou to hodně vyhrotilo a vtisklo jí do rukou argumenty o fašistech a banderovcích bojujících proti Rusům. Rusové to považují za hodně silný signál, že se ve vztazích Kyjeva a Moskvy děje něco hodně nenormálního. Navíc to může za jistých okolností Moskvě posloužit jako záminka k mnohem ostřejšímu postupu.

A.cz: No ale na kyjevském Majdanu nedemonstrovali jen radikálové a extrémisté, ale většinou normální lidé, kteří měli už plné zuby Janukovyčova zkorumpovaného režimu...

Souhlasím. V některých chvílích převzali nicméně aktivitu radikálové, takže dokonce vypískali i opozičního vůdce Klička, který vyzýval ke klidnému průběhu protestů.

Evropská unie, ale i někteří čeští politici vidí situaci na Ukrajině dost černobíle. Jenomže černobílé to tam ani trochu není. Pokud se tedy nebude brát v úvahu, že zbytek ukrajinského národa nemusí mít stejný názor jako lidé z Majdanu, pak to Moskvě nakonec opravdu poslouží jako záminka získat Krym zpět.

Teď si asi proti sobě hodně lidí popudím, ale Moskva musí být součásti řešení krize kolem Krymu. Pokud ne, tak se Rusové budou podle toho chovat, což může mít nedozírné následky. 

A.cz: Ruské ministerstvo zahraničí ostatně už řeklo, že bude "tvrdě bránit zájmy svých spoluobčanů". Jako by ani nebylo krátce po olympiádě.

Jde o důrazný vzkaz Moskvy: Nevzdáme se práva chránit svou "menšinu" na Krymu, ale i své národní zájmy. A národním zájmem Rusů je přístup k Černému moři. Opakuji: Pokud se bude nová ukrajinská vláda chovat k Moskvě agresivně, budou jí Rusové oplácet stejnou mincí.

A.cz: Viktor Janukovyč v pátek oznámil, že se dál považuje za právoplatného prezidenta Ukrajiny, že je odhodlán bojovat proti radikálům, kteří ohrožují Ukrajinu. A že požádá Rusko, aby zajistilo jeho bezpečí. Jak rozumíte těmto prohlášením?

Foto: Reuters

Jde o výkřiky politika, který ztrácí vliv. Pro Moskvu může být hledání postoje k Janukovyčovi, který na Ukrajině prosazoval její zájmy, určitý problém. To si musí ruské vedení samo rychle vyjasnit. Janukovyč by měl být přesto za krveprolití na Majdanu souzen. 

A.cz: Léta jste se jako náčelník generálního štábu podílel na krizových plánech NATO. Co se asi teď odehrává kvůli Krymu v bruselské centrále NATO? Předpokládám, že alianční stratégové neodjíždějí na golf či zalyžovat si do Alp...

Severoatlantická aliance počítá vždy v podobných situacích s jednoduchými, ale i velmi rizikovými variantami vývoje bezpečnosti ve svém okolí - v tomto případě na Ukrajině. Nemyslím ale, že kvůli Ukrajině propukne třetí světová válka.

Vedení NATO podle mne už vyvíjí silný tlak na politické řešení problémů na Ukrajině. A měl by být od všech členských zemí aliance jednotný. Avšak i ona musí respektovat ruské zájmy. Nelze zatlačit Rusy až do kouta. Bez Moskvy se problém Krymu nevyřeší. Rusové musí být součástí nalézaní východiska z krize - ať se to někomu líbí, či ne.

A co dělají stratégové NATO? Nepochybně situaci na Ukrajině detailně studují. Nečekejte ovšem radikální řešení. Alespoň do doby, pokud se poměry radikálně nezhorší. Žádné uvádění aliančních vojsk do vyšších stupňů pohotovosti se určitě neplánuje.

A.cz: Zatím jsem nezaznamenal nějaké stanovisko OSN ke krymské krizi...

OSN je v podobných situacích neakceschopná organizace... v podstatě k nepoužití. Rusové mají kromě toho stálé místo v Radě bezpečnosti OSN, takže by jakoukoli rezoluci ke Krymu určitě zablokovali.

 

Právě se děje

před 59 minutami

Ruský ledoborec se dostal do silné bouře a vypověděly mu motory, vyslal signál SOS

Ruský ledoborec, který se nachází s 33 lidmi na palubě u západních břehů Norska, za bouřlivého počasí vyslal tísňové volání. K plavidlu zamířily dva vlečné čluny a záchranný vrtulník. Ruský úřad pro námořní dopravu nicméně vzápětí uvedl, že signál SOS byl vyslán omylem a že loď není v problémech.

Ledoborci Tor západně od norského města Aalesund vypověděly motory, činnost dvou ze čtyř se ale později podařilo obnovit, takže bezprostřední nebezpečí teď ledoborci nehrozí, napsal norský deník Verdens Gang. Situace je ale stále vážná, protože v oblasti je velmi silná bouře.

Zdroj: ČTK
Další zprávy