V Rusku zničili pomník legionářů. "Čeští psi" přinesli válku

Jan Gazdík Jan Gazdík
20. 5. 2015 14:56
Neochota Samary postavit pomník Čechoslovákům má co dělat s atmosférou v Rusku. U Poloviny jeden takový zhanobili.
Pocta legionářům v Kyjevě.
Pocta legionářům v Kyjevě. | Foto: Vojtěch Marek

Praha/Samara - Neochota úřadů ruské Samary postavit pomník československým legionářům, kteří o město bojovali v roce 1918 s tamními bolševiky, má hlubší kořeny, než se na první pohled zdá.

Momentální atmosféra v Rusku - zvláště v některých jeho částech - totiž takovým počinům nepřeje. Dokládá to i případ, který se stal nedávno na Bajkalsko-amurské magistrále.

Neznámí lidé tam u městečka Polovina zhanobili pomník jedenadvaceti Čechoslováků.

"Před pouhými dvěma lety jsme ho tam odhalili. Někdo ho ale polil červenou barvou a silně poškodil," upozornil šéf odboru pro veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík.

Napětí registruje i ruské ministerstvo obrany. Za liknavý přístup k vybudování pomníku československým legionářům tento týden úřady povolžské Samary pokáralo.

Moskva se obává, že Praha by na nedbalou péči o válečné hroby mohla odpovědět stejně. Šéf ministerské správy pro uctění památky válečných obětí Vladimir Popov proto do Samary vzkázal, že postup tamních úřadů poškozuje vztahy mezi Ruskem a Českou republikou, zejména s ohledem na závazky vyplývající z mezivládní smlouvy z roku 2010.

Na zhanobení legionářského pomníku u Poloviny ruské ministerstvo zatím neodpovědělo. Byť už kvůli němu česká strana protestovala.

Pomník v Samaře je - ale ve skladu

"S bývalými zastupiteli Samary jsme se dohodli na výtvarném řešení pomníku v Samaře, kde leží ostatky sto sedmnácti československých legionářů. Rusům jsme ho i zaplatili (1,1 milionu Kč - pozn. red.), vybrali texty, místo... a přesto to k ničemu nevedlo. Pomník je čtyři roky hotov, leží však rozebrán v samarských skladech. Zatím nevidím žádnou vůli Samarských ho odhalit. Avšak i z jiných ruských měst zaznamenáváme poměrně silné tlaky, abychom pomníky našich legionářů odstranili," konstatuje Stehlík.

Hodnocení sovětské éry je v některých částech Ruska stále velmi vypjaté. Ruské historiky a samarské zastupitele, kteří projekt pomníku legionářům hájí, kupříkladu tamní komunisté označují za přisluhovače fašistů.

"Čeští psi" jsou podle nich odpovědni za rozpoutání občanské války v Rusku.

I podle šéfa samarské vědecké knihovny Alexandra Zavalného překračují akce komunistů všechny myslitelné meze. "Česká vláda pečuje o hroby našich vojáků na svém území, my zase u sebe v Rusku. Je to projev vzájemné úcty," uvedl Zavalnyj.

Co se dělo v červnu 1918

Válka už před téměř sto lety skončila, ale v hlavách mnohých Rusů - a zvláště komunistů - podle Alexandra Zavalného stále pokračuje.

Místní samarské obyvatelstvo přitom v červnu 1918 Čechoslováky nadšeně vítalo jako své osvoboditele od sovětského útlaku. Již v období před dobytím Samary čs. legiemi se místní bouřili proti sovětské vládě, 6. června pak zaútočili na místní věznici, aby osvobodili politické vězně.

Z místních mužů se následně okamžitě zformovala dobrovolná samarská armáda, připravená bojovat proti bolševikům po boku Čechoslováků za demokratické Rusko.

V ruské veřejnosti vládnou i přesto podle Eduarda Stehlíka o legionářích někdy až neuvěřitelné fámy a stereotypy.

Běločeši - jak se jim přezdívalo - jsou i po pětadevadesáti letech označováni za lupiče a vrahy. "Jenomže oni už tenkrát bojovali za demokratické Rusko. Navíc oblasti, které obsadili legionáři, byly opravdovými oázami bezpečí, klidu a demokracie. Dokonce i v tak rozbouřených poměrech, jaké vládly v Rusku za občanské války," připomíná Stehlík.

Kulturní národ pomníky neničí

Josef Miřácký - pravnuk Františka Stránského, jehož ostatky leží pod zhanobeným pomníkem v Polovině - se s tím nehodlá smířit.

"Udělám vše pro to, aby byl pomník obnoven. Ten vandalismus se citelně dotkl celé naší rodiny. Podobné věci by se v kulturních národech neměly stávat. Úcta k padlým vojákům je úcta k padlým vojákům. V Rusku ale podle všeho stále přežívá bolševické myšlení. Lidé, kteří bojovali za demokratické Rusko, jsou v něm dodnes vnímáni jako vrazi a nepřátelé."

Do roku 2018 mají být v Rusku obnoveny dvě až tři desítky legionářských pomníků, které byly původně postaveny ještě během operací čs. legií, ale později je bolševici zničili.

Mstít se však Češi podle Stehlíka nechystají. "K tomu nás nepřiměje ani neochota samarských úřadů či hanobení pomníků československých legionářů v Rusku. Nepřichází to prostě v Česku v úvahu," tvrdí.

České "ale"

K pomníkům sovětských - a tedy i ruských - vojáků se Češi podle oslovených historiků chovají tradičně uctivě. Všechny jsou v dobrém stavu, což mimochodem opakovaně konstatovala i společná česko-ruská komise.

Expert, který si nepřeje být jmenován, přesto namítá: pokud Rusové nedodržují mezivládní dohodu, tak proč ji mají dodržovat Češi?

"Zatím bráníme tomu, aby byly pomníky sovětských vojáků odstraňovány. Jakkoliv o to některá města žádají. My ty jejich žádosti prostě kategoricky zamítáme,"  říká. "Oni sami (Rusové) nás ale tlačí do velmi těžké situace. Oni, na rozdíl od nás, nedodržují smlouvu," upozorňuje.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Zelení vyzvali ke spolupráci ve volbách menší subjekty nalevo od středu

Po odstoupení od plánu vytvořit se sociálními demokraty předvolební blok nalevo od politického spektra chtějí Zelení oslovit pro spolupráci v říjnových sněmovních volbách menší iniciativy a osobnosti veřejného života. Ve středu představili výzvu "Nečekejte, přidejte se" pro vznik projektu, který bude usilovat o demokratickou, sociální a ekologickou politiku.

"Směr, kterým se ČSSD vydala, není slučitelná se zelenou politikou," řekl novinářům k výsledkům víkendového sjezdu sociálních demokratů a ukončení jednání spolupředseda Zelených Michal Berg. Podle spolupředsedkyně Magdaleny Davis je třeba urychlit dialog s jinými subjekty i jednotlivci. "Jsme přesvědčeni, že výzva je aktuální a důležitá, nemůžeme si dovolit čekat, jak uspějí ve volbách další subjekty," uvedla.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

RRTV musí doplatit miliony korun odvolaným radním, potvrdil soud

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) musí svým šesti bývalým členům vyplatit celkem přes 14 milionů korun jako náhradu ušlé mzdy. Ve středu to pravomocně potvrdil soud, který zamítl odvolání vysílací rady. Přiznanou částku ještě výrazně navýší úroky z prodlení. Rada bude muset hradit i dalších zhruba 2,4 milionu, které muži vynaložili na soudní řízení.

Šestici radních odvolal v roce 2003 z funkce tehdejší premiér Vladimír Špidla, a to v souvislosti s arbitráží mezi Českem a Central European Media Enterprises (CME). Premiér Špidla tehdy vysílací radu odvolal, protože podle sněmovny opakovaně závažně neplnila své povinnosti a Česko kvůli tomu arbitráž prohrálo. Justice poté konstatovala, že Špidlovo rozhodnutí bylo nezákonné.

Bývalí radní Zdeněk Duspiva, Pavel Foltán, Petr Žantovský, Josef Musil, Jiří Novotný a Petr Štěpánek se žalobou domáhali toho, aby jim RRTV doplatila mzdu od jejich odvolání až do vypršení šestiletého funkčního období. Soudy nakonec každému z nich přiznaly přes dva miliony korun. Období, po které muži nemohli vykonávat svou činnost, totiž vyhodnotily jako překážku v práci. Nejvíce - 2,88 milionu korun - dostal Duspiva.

Zdroj: ČTK
Další zprávy