PROFIL - Jmenování Karla Schwarzenberga českým ministrem zahraničí vyvolalo před dvěma lety ohlas hlavně v sousedním Rakousku.
Tamní komentátoři už tehdy prorokovali, že i přes své vazby na Vídeň bude ministr šlechtického původu sotva prorakouský.
Potvrdit si to pak mohli například ve svérázném komentáři šefa české diplomacie na adresu protijaderných aktivistů, blokující hraniční přechody na protest proti temelínské elektrárně.
"Poněvadž ty magory trochu znám, tak je mi jasné, že blokády hned tak neskončí," prohlásil Schwarzenberg.
Temelín ? Vnitrorakouský problém
Diskusi o elektrárně s rakouskou stranou utnul razantně prohlášením, že jde o součást rakouského politického boje.
"Temelín je čistě politický problém, který nemůže vyřešit žádný soud. Elektrárna poběží ještě čtyřicet, padesát let, s tím se nedá nic dělat," prohlásil v rozhovoru pro rakouský týdeník News.
"Temelín je ve skutečnosti vnitrorakouský problém. Obě velké strany mají strach, že ztratí hlasy napravo i nalevo," dodal.
- Čtěte také: Blokády a Temelín? Schwarzenberg se zlobí
Zastánce Lisabonské smlouvy
Jeho jmenování do funkce - navíc jako kandidáta Strany zelených - způsobilo nevoli i v části ODS. Hlasití kritici ale později vzali svá slova zpět.
Prezident Václav Klaus původně měl vážné výhrady. Později přiznal, že si je "mohl odpustit." A bývalý stínový ministr zahraničí za ODS Jan Zahradil také přiznal, že se zmýlil, když Schwarzenberga považoval za příliš eurofilního.
Zcela opačný trend ale mělo jeho hodnocení ve straně, která jej do funkce navrhla. U zelených postupně převládly kritické hlasy vůči radaru, které dosud nedokázal uhasit ani předseda Martin Bursík, který se sám s myšlenkou americké základny v Brdech smířil.
Někteří zelení tvrdili, že Schwarzenberg nereprezentuje téměř nic z toho, co dělá zelené zelenými. Jeho zarytá podpora radaru - včetně občasné hlasité kritiky Ruska - naopak spíše vyhovovala ODS.
Pro Lisabonskou smlouvu, vůči níž se velká část zákonodárců ODS vymezuje, ale kníže byl, a to i po jejím odmítnutí Iry v referendu.
Obhájce lidských práv (a Izraele)
Ve vládě také hájil takzvaný lidskoprávní rozměr zahraniční politiky České republiky, spočívající v kritice totalitních režimů a ve snaze směrovat celou Evropskou unii k odmítavému postoji vůči diktaturám.
V tomto směru byla česká diplomacie pod vedením Schwarzenberga aktivní především proti Kubě a Bělorusku. Sám Schwarzenberg byl v roce 2005 ještě jako senátor z Havany deportován poté, co chtěl promluvit na shromáždění disidentů.
Přesto v červnu nezabránil tomu, aby Evropská unie zrušila sankce vůči kubánskému režimu, vedenému nyní bratrem Fidela Castra Raúlem.
Další důležitou součástí Schwarzenbergova diplomatického rukopisu jsou výrazné sympatie, projevované Izraeli a jasně proizraelský postoj k blízkovýchodnímu konfliktu.
"Podporujeme stát Izrael v jeho nikdy neutuchajícm boji o přežití ve velmi nevlídném prostředí," prohlásil po setkání s šéfou izraelské diplomacie Cipi Livniovou v Černínském paláci.
