Saúdská Arábie propustila tři vězněné aktivistky. Svobody se mají dočkat i další ženy

ČTK ČTK
29. 3. 2019 12:09
V Saúdské Arábii propustili na svobodu tři z žen vězněných za prosazování lidských práv. Další skupina se má dostat na svobodu v neděli. Podmínky, za nichž ženy opustily nebo opustí vězení, nejsou známy. V království bylo zatčeno zhruba deset žen.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Příbuzní zadržených aktivistek oznámili, že od středy jsou na svobodě tři z nich, Rukaja Muháribová, Ímán Nafdžánová a Azíza Júsifová. 

Blogerka Nafdžánová a univerzitní profesorka Hatún Fásíová stály v čele kampaně, díky níž se podařilo prosadit pro Saúdské Arabky právo řídit automobily. Rijád sice ženy za volanty pustil, avšak nechal pozatýkat nejhlasitější kritiky porušování lidských práv. Mezi zatčenými jsou i duchovní nebo vzdělanci.

Ženy byly obviněny ze spolupráce se zahraničními tajnými službami a novináři. Měly stanout před tribunálem zabývajícím se teroristickými případy, avšak bez vysvětlení kauzu převzal trestní soud. Proces začal 13. března, tento týden se konalo druhé stání.

Server Middle East Eye informoval o tom, že za mřížemi se také nově ocitl profesor práv Anas Mazrúí. Ten vyučuje na Univerzitě krále Saúda v Rijádu a zatčen byl ve čtvrtek několik hodin poté, co na rijádském knižním veletrhu Saúdskou Arábii kritizoval za její postoj k lidským právům.

Zmínil se i o zatýkání žen, které prosazují ženská práva, ačkoli království tvrdí, že je nakloněno reformám. Zpráva o profesorově zatčení se začala rychle šířit na sociálních sítích.

Saúdská Arábie čelí kritice od loňska, kdy byl na jejím konzulátu v Istanbulu zavražděn kritik Rijádu a novinář Džamál Chášukdží. Tělo se nenašlo a stále se vynořuje podezření, že k vraždě dal příkaz korunní princ, i když to Rijád popírá.

Video: Připomeňte si rozhovor s mladou Saúdskou Arabkou, která v lednu utekla od rodiny v Saúdské Arábii

První rozhovor s mladou Saúdkou, která utekla od rodiny | Video: Reuters, František Grossmann
 

Právě se děje

před 46 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy