Rijád - Následník saúdskoarabského trůnu princ Muhammad bin Najíf dostal pokyn dostavit se v neodkladné záležitosti ke králi Salmánovi.
Do čtvrtého patra jeho paláce v Mekce.
Stárnoucí panovník sdělil dlouholetému ministrovi vnitra a klíčové postavě dosavadního režimu v Saúdské Arábii šokující zprávu: Skončíš a korunním princem bude namísto tebe můj syn Muhammad.
Podle zdrojů z králova okolí, na které se odvolává agentura Reuters, zdůvodnil monarcha své rozhodnutí závislostí Muhammada bin Najífa na lécích pro tišení bolesti.
Ty údajně negativně ovlivňují jeho rozhodování.
Léky proti bolesti následník skutečně bral. V roce 2005 na něj totiž teroristická síť al-Káida spáchala pumový atentát a lékařům se nepodařilo z jeho těla vyjmout jednu střepinu.
Zmíněná klíčová audience u saúdskoarabského krále se odehrála letos 20. června. Korunním princem se stal Muhammad bin Salmán. Králův dvaatřicetiletý syn a zároveň ministr obrany.
Už tehdy se hovořilo o palácovém převratu v extrémně bohatém pouštním království. Teprve nyní je ale jasné, že červen byl jen předehrou k listopadové čistce.
Největší v historii země.
Čistka je spuštěna
Od minulé soboty zatkla policie v Saúdské Arábii na pokyn mladého Muhammada bin Salmána desítky princů, vlivných byznysmenů, ministrů, bývalých ministrů.
Zablokovala přes tisíc bankovních účtů a na letiště předala seznam lidí, kteří nesmějí zemi opustit.
List Wall Street Journal odhaduje, že bin Salmánova vláda se chystá zkonfiskovat majetek v hodnotě zhruba 800 miliard dolarů.
Pro konzervativní pouštní království i největšího producenta ropy na světě jde o malou revoluci.
Rodina Saúdů vždy v zemi vládla na základě dohody různých větví rodu i zástupci nejdůležitějších kmenů. Ambiciózní princ Muhammad bin Salmán ale koncentruje moc ve svých rukou a vytlačuje mocenské soupeře.
Vlna jeho zatýkání přitom míří do nejvyšších mocenských pater.
Mezi zadrženými je například velitel elitně vycvičené a vyzbrojené saúdské Národní gardy, princ Mitíb bin Abdalláh. "Národní garda je základní oporou moci pro případ mimořádných situací," uvádí arabista Miloš Mendel, autor Dějin Saúdské Arábie.
Zatýkání se dotklo i jednoho z nejbohatších mužů světa, prince Valída bin Talála s majetkem přes 18 miliard dolarů.
Dvaašedesátiletý princ s podíly v Citigroup, Twitteru či hotelech Four Seasons je teď v provizorním vězení v hotelu Ritz-Carlton v Rijádu, kam policie přemístila i další zadržené osoby z nejvyšších mocenských míst.
Velké plány
Muhammad bin Salmán má se Saúdskou Arábií velmi ambiciózní plány.
Jeho plán ekonomické reformy počítá se snížením deficitu státního rozpočtu, omezením závislosti země na ropě a ukončením dosavadní praxe, ve které si privilegovaní členové královské rodiny mohli brát peníze téměř bez omezení ze státní kasy.
Odpůrci prince ale tvrdí, že sám nejde příkladem a pořídil si například luxusní jachtu za půl miliardy dolarů.
Muhammad bin Salmán ohlásil rovněž změny, které mají omezit vliv konzervativních islámských duchovních na život země. Ženy dostaly povolení řídit automobily a do Saúdské Arábie mají dorazit dosud zapovězené formy zábavy.
Například na východě země se má konat historický první jazzový festival, chystá se otevření kin. Alkohol ale povolen nebude.
Část radikálních saúdskoarabských duchovních se patrně obrátí proti reformám s kritikou, založenou na obvinění z odklonu od islámských hodnot.
"Legitimita královské rodiny Saúdů je založena také na jejím závazku dodržovat a chránit islám. Kritika v tomto bodě byla a vždy bude pro saúdské vládce citlivou záležitostí, která je znervózňuje," uvádí orientalistka Natana DeLong-Basová, expertka na saúdskoarabskou historii a autorka oceňované knihy Vahábitský islám (vahábismus je konzervativní směr islámu, který převládá v Saúdské Arábii - pozn. aut.).
Jednoznačnou oporou Muhammada bin Salmána jsou teď Spojené státy.
Mladý princ se přátelí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i s jeho zetěm a poradcem Jaredem Kushnerem.
Jako ministr obrany od roku 2015 prosazuje Muhammad bin Salmán ostrou politiku vůči hlavnímu nepříteli Saúdské Arábie, kterým je Írán.
Nepřátelství obou regionálních velmocí, založené na ideologickém soupeření sunnitské odnože islámu (Saúdští Arabové) se šíitskou odnoží (Íránci), se promítá i do podpory soupeřících bojových stran v několika konfliktech.
V Jemenu i v Sýrii
Saúdy vedená koalice bojuje v Jemenu proti jednotkám, které naopak podporuje Írán.
V sobotu šíitští povstalci v Jemenu odpálili na Rijád balistickou raketu. Podle saúdskoarabské vlády ji dodal do Jemenu Írán a vyhlásil tak Saúdské Arábii válku.
Humanitární organizace obviňují Saúdy z bombardování civilistů a blokády, která má za následek nedostatek jídla a léků v Jemenu.
V Sýrii zase Saúdové podporují opozici proti režimu tamního prezidenta Bašára Asada. Na jeho straně naopak stojí Írán a proíránské libanonské šíitské hnutí Hizballáh.
Saúdský korunní princ se podle izraelského deníku Haarec dokonce v zájmu vytvoření společné "fronty" proti Íránu setkal i se zástupci Izraele, ačkoliv oficiálně to nikdo nepotvrdil.
Podle Haarecu tlačí Saúdská Arábie židovský stát k ozbrojené konfrontaci s Íránem a Hizballáhem. Pro Izrael je totiž Írán také nepřítelem číslo jedna.
