Paříž - Francouzský prezident Nicolas Sarkozy loni nařídil likvidaci většiny ilegálních táborů obývaných romskými přistěhovalci. A nabídl jejich obyvatelům, že jim zaplatí cestu zpět do země, z níž přišli.
Od projevu, který na téma romské otázky šéf Elysejského paláce přednesl v Grenoblu, uplynul již rok, na celkové situaci se však nic nezměnilo. Ve Francii přebývá podle odhadů organizací podporujících Romy a citovaných deníkem Le Monde i nadále na 15 tisíc ilegálních romských imigrantů z Rumunska a Bulharska.
Sarkozy se proto dostává pod palbu opozice. A to jak ze strany nacionalistické Národní fronty, tak i od socialistů. Protože podle nich nesplnil své sliby. Ani nemohl.
Romové, kteří si nechali francouzskými úřady zaplatit cestu do Bukurešti a Sofie, jednoduše nasedli na nejbližší autobus směřující opačným směrem a do Francie se zase vrátili. Teď už ale nemají k dispozici tábořiště na periferii Paříže a dalších velkých měst a přebývají, kde se dá.
Rozpor mezi slovy a činy
Během šesti měsíců, jež následovaly po Sarkozyho projevu v Grenoblu, v němž prezident odsoudil "zóny, v nichž neplatí zákony a které proto není možné tolerovat", se francouzskému četnictvu podařilo s použitím buldozerů romské tábory srovnat se zemí a jejich obyvatelstvo vystěhovat.
Další slibovaná opatření, jako bylo zastavení ilegální imigrace do země, však Sarkozyho vláda neuskutečnila.
"Francouzský prezident by se měl veřejně omluvit francouzskému lidu za to, že pronesl bojovný projev, svým slibům ale nedostál," nechala se slyšet nová vůdkyně Národní fronty Marine Le Penová.
Na "do očí bijící nesoulad mezi Sarkozyho verbálními provokacemi a absencí konkrétních činů" upozornil i někdejší předseda Socialistické strany Francois Hollande, s nímž se prezident podle všeho utká příští rok v boji o Elysejský palác.
Sarkozyho za jeho výpad proti Romům, odporující podle předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa a dalších politiků jednomu ze základních pilířů EU, totiž volnému pohybu zboží a osob, kritizoval Brusel. Nepřímo ale také český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který v něm spatřoval rasistický podtext.
S účinnými opatřeními proti ilegální romské imigraci však nedokázala přijít ani sama Evropská unie.
"EU rozhodla před šesti lety, že se pokusí zlepšit situaci Romů v celé Evropě, ta se však od té doby naopak zhoršila," tvrdí předseda francouzské Národní federace sdružení solidarizujících s romským obyvatelstvem (Fnasat) Laurent El Ghozi.
Objem drobné kriminality stoupá
V Evropě žije na dvanáct milionů Romů, z toho dva miliony v Rumunsku, kde tvoří téměř deset procent populace. V šedesátimilionové zemi galského kohouta dnes přebývá přibližně 600 000 Romů, jednou tolik co v ČR.
Počty příslušníků romské menšiny lze však ve Francii i dalších zemích pouze odhadovat, protože řada z nich žije kočovným životem. Francouzi je proto také stále nazývají "gens du voyage", což znamená v doslovném překladu "lidé na cestách".
Na cestě je takřka permanentně rovněž dvaačtyřicetiletý Ginel, který nyní pobývá v Aubervilles severně od Paříže, v jednom z mála táborů, které francouzské četnictvo dosud nezrušilo.
"Nechal jsem si vyplatit tři sta eur, nasedl na autobus a jel za příbuznými na návštěvu," řekl deníku The Independent. "Pak jsem se zase autobusem vrátil zpět."
Otázka ilegálního přistěhovalectví se dostane v příštích měsících ve Francii znovu na pořad dne. Pokud chce mít Sarkozy v prezidentských volbách alespoň jakousi šanci uspět, bude muset vytáhnout mimo jiné i romskou kartu.
Drobná kriminalita, jako jsou kapesní krádeže a agresivní žebrání na ulici, vzrostla ve Francii v prvních šesti měsících letoška ve srovnáním se stejným obdobím loňského roku o 72 procent.
