Nice - Vzájemné přitakání modelu, který by měl více regulovat finanční trhy, a totální nesoulad v otázkách obrany a gruzínské kauzy.
Tak by se daly označit závěry dnešního minisummitu v Palais Sarde ve francouzském Nice, kde Evropa a Rusko ladily jednotnou pozici, kterou chtějí předestřít USA na víkendové schůzce G20.
S "regulovaným kapitalismem", jak model nazval francouzský prezident Nicolas Sarkozy, Kreml žádný problém nemá. "Mohu s potěšením konstatovat, že v této věci jsou názory EU a Ruska téměř shodné," řekl Sarkozy.
Zdaleka to ale neplatí například o plánech výstavby amerického protiraketového štítu v Česku a Polsku. Prezident Dmitrij Medveděv totiž zopakoval, že pokud k němu dojde, rozmístí Rusko své strategické rakety v Kaliningradské oblasti.
To Sarkozy odmítl. "K rozmístění raket by nemělo dojít, dokud neprodiskutujeme nové geopolitické podmínky evropské bezpečnosti," naléhal na šéfa Kremlu.
Zároveň francouzský prezident vyzval i Spojené státy, aby až do léta příštího roku zmrazily další postup ohledně výstavby protiraketové základny a radaru v Polsku a České republice.
Francie nemá mandát, ohradila se Praha
Vicepremiér Alexandr Vondra se ale proti tomuto výroku ohradil. "Takové stanovisko s námi Francie předem nekonzultovala. Jeho vyznění je jiné než závěry bukurešťského summitu, ke kterým se Francie přihlásila. Pokud je mi známo, mandát francouzského předsednictví k summitu EU-Rusko postoj k protiraketové obraně neobsahoval," napsal v tiskovém prohlášení.
Rozpory panovaly i jinde. Premiér Vladimir Putin před schůzkou pohrozil zastavením projektu baltského plynovodu, protože ne zdaleka všechny země EU podporují přímé propojení Německa a Ruska vedené pod mořským dnem.
Zásadní rozpor panuje i v otázce Gruzie - zatímco EU naléhá na to, aby se ruští vojáci v separatistických regionech dostali pod kontrolu, Kreml kontruje tím, že Abcházie i Jižní Osetie jsou z pohledu Moskvy nezávislé státy a nemusejí si do svých záležitostí nechat mluvit.
Finanční krize dopadla i na Kreml
Na druhou stranu však analytici upozorňují na to, že finanční krize se Ruska dotkla možná víc, než si samo připouští, čímž se pozice EU posiluje. Dodávky plynu a ropy pro unijní země jsou totiž stabilním příjmem ruského rozpočtu.
A ten se potýká s těžkým propadem - pro rok 2009 vykalkulovali finančníci příjmy z ropy na úrovni 95 dolarů za barel. Jenže ten se dnes prodává za polovinu - a není vůbec jisté, jestli tomu bude v příštím roce jinak.
