Sankce nejsou pro Rusko novinka ani problém, prohlásil Putin. USA podle něj nejsou nepřítelem Moskvy

ČTK Dominika Vřešťálová, ČTK
Aktualizováno 15. 6. 2017 17:34
Ruské ekonomice více uškodil pokles cen a poptávky po tradičních vývozních komoditách než sankce, řekl Vladimir Putin v každoroční debatě s ruskou veřejností. USA pro Moskvu podle ruského prezidenta nejsou nepřítelem. Odpovědi na otázku, zda bude pokračovat ve funkci ruského prezidenta, se ale během čtyřhodinové debaty vysílané v přímém přenosu svět nedočkal. Putinova kandidatura do voleb se ale obecně očekává.
Ruský prezident Vladimir Putin během každoroční debaty.
Ruský prezident Vladimir Putin během každoroční debaty. | Foto: Reuters

Moskva - "Amerika není náš nepřítel," řekl ve čtvrtek Vladimir Putin v každoroční debatě s ruskou veřejností, kterou v přímém přenosu vysílal První kanál.

"I americké průzkumy potvrzují, že v USA máme mnoho přátel," dodal ruský prezident. Podezření, že by se Rusko snažilo využít své kontakty, aby ovlivnilo politickou situaci ve Spojených státech, odmítl.

"Je zvláštní, když ředitel FBI sbírá informace na prezidenta a pak je předává svému příteli a médiím," poznamenal na adresu bývalého šéfa FBI Jamese Comeyho. Ten před několika dny oznámil, že nepochybuje o ruské snaze ovlivnit prezidentské volby v USA. Putin během debaty ovšem také zažertoval, že Moskva je bývalému řediteli FBI, kterého nechal Donald Trump odvolat, připravena udělit politický azyl.

Podle Putina se Rusko nepokouší zasáhnout do voleb s pomocí žádných zákulisních praktik. Zároveň ale podle něj země otevřeně obhajuje své zájmy a nemůže sedět "se sklopenou hlavou".
 
Prezident také podotkl, že ruské a americké zájmy se do velké míry shodují. Se Spojenými státy chce spolupracovat i přesto, že se v USA momentálně jedná o rozšíření sankcí proti Rusku.

Bude líp, řekl Putin Rusům

Západní sankce však podle Putina nepředstavují zásadní problém a nejsou pro zemi ničím novým. Ruské ekonomice více uškodil pokles cen a poptávky po tradičních vývozních komoditách, tedy plynu a ropě, než sankce, tvrdí prezident. Šéf Kremlu přesvědčoval ruskou veřejnost, pociťující dopady poklesu cen ropy a plynu i důsledky západních sankcí, že zase bude líp. 

Zlepšení vztahů mezi Ruskem a USA podle Putina brání protiruská hysterie na druhé straně oceánu.

Interview, ve kterém prezidentovi kladli otázky lidé z různých částí Ruska, probíhalo v přímém přenosu. Každá otázka ale musela projít výběrem redaktorů pořadu.

Podle moderátorů letošního vysílání dostal ruský prezident přes dva miliony dotazů. Většina z nich se týkala vnitřních problémů a životních těžkostí obyvatel Ruska. Zájem o mezinárodní dění byl ale vyšší než v předchozích letech.

Putin se tak během čtyřhodinového vysílání krátce věnoval i problematice zbraní hromadného ničení nebo dění v Sýrii či na Ukrajině.

Prezident sice naznačil, že existuje možnost společného jednání o konfliktech na východě Ukrajiny a v Sýrii, na druhou stranu ale neupřesnil, jaké konkrétní kroky by Spojené státy a Rusko mohly ve vzájemné shodě provést.

Naopak se zmínil o dlouhodobé podpoře syrské vládní armády, která se už několikrát dostala do přímých střetů se zájmy amerických sil. Ruští vojáci by se sice měli postupně stahovat z bojových zón, ale zároveň chtějí zajistit, aby je dokázala zastoupit samotná syrská armáda.

Ruský důraz na Arktidu

Během čtyřhodinového interview se Putin vyjádřil i k dalším mezinárodním tématům. Nečekaně důrazně promluvil například o využití přírodních zdrojů Arktidy.

"Oblast Arktidy bude v budoucnosti zabezpečovat budoucnost Ruska. Můžeme očekávat, že právě zde budeme těžit až třetinu ropy, zemního plynu a dalších zdrojů uhlovodíků," myslí si ruský prezident.

"S jinými státy a mezinárodními firmami, které budou chtít využívat místní zdroje, můžeme spolupracovat. Ale zároveň dáme najevo své požadavky, pokud půjde o naše území," prohlásil.

Putin ovšem během celé diskuse s ruskou veřejností neodpověděl na zásadní otázku, kterou si pokládá celý svět: zda bude pokračovat ve funkci ruského prezidenta. Jeho kandidatura do voleb se ale obecně očekává.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Banky a spořitelny v Česku se vyplatí. Za tři čtvrtletí dělá čistý zisk 70 miliard

Bankám a spořitelnám v Česku za tři čtvrtletí 2019 stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 7,74 miliardy Kč na 70,35 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma ke konci září činila 8,038 bilionu korun, což je proti konci roku 2018 nárůst o 558 miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Zeman sněmovně navrhl na post ombudsmanky bývalou ministryni spravedlnosti a vládní zmocněnkyni pro lidská práva Helenu Válkovou (ANO).

před 17 minutami

Prezident Zeman podepsal státní rozpočet na příští rok, počítá se schodkem 40 miliard

Prezident Miloš Zeman v pátek podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 40 miliard korun, což je stejně jako letošní schválený schodek. Informoval o tom prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman řekl již v říjnu při prvním čtení rozpočtu ve sněmovně, že pokud ho sněmovna schválí, pak jej podepíše. Vyjádřil však výhrady k rozsahu podpory obnovitelným zdrojům energie a k počtu státních úředníků.

Celkové výdaje rozpočtu představují 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. Mezi hlavní výdajové priority vlády v návrhu státního rozpočtu na příští rok patří zvýšení starobních důchodů, větší objem peněz na platy ve školství, zvýšení rodičovské nebo posílení rozpočtu ministerstva obrany. Průměrný důchod se má zvýšit v příštím roce asi o 900 korun.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je rozpočet prorůstový a proinvestiční. Opozice ho naopak kritizovala. Vládě vytýkala například, že v době růstu netvoří rezervy a málo investuje.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Alitalia zrušila kvůli stávce přes 350 letů, jeden do Prahy

Italská letecká společnost Alitalia dnes kvůli jednodenní stávce svých zaměstnanc zrušila přes 350 letů, včetně jednoho spoje do Prahy. Stávky vyhlášené čtveřicí odborů kvůli nejasné budoucnosti ztrátové firmy se vedle jejích pracovníků účastní také zaměstnanci letišť Malpensa v Miláně a Fiumicino v Římě a aerolinií Air Italy. Protest ovlivní i některé sobotní lety. Stávka zaměstnanců nízkorozpočtové aerolinky Easyjet, kteří se původně měli k protestu přidat, byla ale nakonec přesunuta až na 14. února.

Zdroj: ČTK
Další zprávy