Johnson hrozí Bruselu: Bez dohody Britové nemusí zaplatit slíbených 39 miliard liber

ČTK ČTK
Aktualizováno 25. 8. 2019 16:49
Pokud Británie opustí Evropskou unii bez dohody, nebude už z právního hlediska dlužit 39 miliard liber (1,1 bilionu Kč), tedy původní odhadovanou výši "brexitového účtu". Na okraj probíhajícího summitu G7 se takto vyjádřil britský premiér Boris Johnson. Britská média předtím informovala, že podle propočtů právníků britské vlády by Londýn musel zaplatit jen necelou čtvrtinu uvedené částky. Šance, že se Británii nakonec podaří EU opustit na základě dohody, se však podle Johnsona zvýšila. V posledních dnech, kdy mimo jiné navštívil německou kancléřku a francouzského prezidenta, prý brtiský premiér zaznamenal změnu nálady v EU.
Boris Johnson na summitu G7 ve francouzském Biarritzu.
Boris Johnson na summitu G7 ve francouzském Biarritzu. | Foto: Reuters

Podle televize Sky News či deníku Daily Mail došla vládní analýza k částce devět miliard liber, podle listu The Sunday Times to bylo pouze sedm miliard.

Johnson údajně plánoval toto stanovisko prezentovat předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi na jejich schůzce v rámci summitu G7 ve francouzském Biarritzu.

Johnsonovi právníci mají za to, že v případě brexitu bez dohody by Británie nemusela EU odvést platby související s přechodným obdobím, které je součástí "rozvodové" dohody dojednané vládou expremiérky Theresy Mayové.

Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden prohlásil, že i kdyby Británie 31. října opustila EU bez dohody, stejně by se měla učiněným závazkem řídit.

"Odejdeme-li bez dohody, pak zcela jistě platí, že 39 miliard už striktně vzato nebude dluženo," řekl Johnson v rozhovoru s televizí ITV. V interview se Sky News dodal, že si to uvědomuje i zbytek EU.

"Jestliže vystoupíme bez dohody, pak… už 39 miliard nebude právně přislíbeno," prohlásil.

Ačkoli se v souvislosti s "rozvodovým" účtem nejčastěji mluví o 39 miliardách liber, brexitová dohoda přesnou částku neobsahuje, vysvětluje zpravodajský web BBC. V dokumentu je pouze zakotven mechanismus na výpočet britského dluhu. Ten tvoří zejména dohodnuté příspěvky do unijního rozpočtu za roky 2019 a 2020, na základě brexitové dohody by nicméně Londýn do rozpočtu EU přispíval ještě několik desítek let.

Kvůli odkladu brexitu z konce března na konec října už navíc Británie část "rozvodového" účtu zaplatila. Podle posledního odhadu britského Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) nyní jeho výše činí 33 miliard liber.

Odborníci se podle BBC neshodují v tom, zda by si mohl Londýn při brexitu bez dohody bez právních následků peníze ponechat. Profesorka unijního práva na Cambridgeské univerzitě Catherine Barnardová řekla, že vzhledem k bezprecedetní povaze problému "nikdo zcela jistě neví, co by se stalo".

Do aktuálního termínu britského odchodu z EU zbývá 67 dní. Premiér Johnson trvá na tom, že si přeje brexit na základě dohody, ta stávající ale podle něj nemá šanci na ratifikaci v britském parlamentu. Zbytek EU ji naopak považuje za nejlepší možné řešení.

Johnson v neděli v Biarritzu řekl, že záleží nyní na Evropské unii, zda bude brexit bez dohody či s dohodou. Jednání o případné dohodě budou podle něj ale "riskantní". "Důležité je, abychom se připravili na to, že odejdeme bez dohody," dodal premiér.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Koronavirus odsouvá zrušení střídání zimního a letního času, zřejmě na dlouho

Koronavirová krize odsouvá možné zrušení pravidelného střídání času, zřejmě na dlouhou dobu. Evropská komise původně navrhovala zrušení střídání času na letošní nebo příští rok, v současnosti se však o věci nejedná a je otázkou, zda se s ohledem na současnou krizi a její dopady téma na jednací stůl vůbec vrátí. Řekl to mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. V noci na neděli 25. října se hodinové ručičky ve 03:00 posunou o hodinu zpět.

Evropská komise v roce 2018 navrhla zrušení střídání času, ponechala však na členských státech, aby se dohodly na tom, který čas bude zaveden celoročně. Česká vláda předloni podpořila zavedení zimního, tedy standardního středoevropského astronomického času. Návrh komise ovšem ještě musí schválit unijní Rada a Evropský parlament, do té doby se nic nemění.

Zdroj: ČTK
Další zprávy