Spisovatel Rushdie se léta musel skrývat. Jeho překladatele zavraždili fanatici

ČTK ČTK
13. 2. 2019 11:50
Je tomu 30 let, co někdejší íránský duchovní vůdce Chomejní ve své fatvě vynesl rozsudek smrti nad britsko-indickým spisovatelem Salmanem Rushdiem. Literáta ale tento čin ze 14. února 1989 podle některých paradoxně proslavil více než jeho dílo.
Salman Rushdie.
Salman Rushdie. | Foto: ČTK

Příčinou byla kniha Satanské verše, která vyšla v září 1988 v Londýně, zpočátku téměř bez povšimnutí. Román ale posléze v muslimském světě vzbudil značné protesty kvůli údajnému hanobení islámu a z Rushdieho se stal psanec.

Pár měsíců po vydání byly Satanské verše kvůli výhradám muslimů staženy z pultů v Indii. Kritici Rushdiemu vyčítali urážení koránu a proroka. Hrdinu díla autor nazývá Mahoundem, tedy tak, jak kdysi anglosasští duchovní hanlivě zvali proroka Mohameda.

I další alegorie zraňovaly: Mahound navštěvuje veřejný dům "stan u Černého kamene" (evokuje svatyni Kaba v Mekce), prostitutky se jmenují stejně jako manželky proroka a nejoblíbenější z nich je popsána nahá.

Teprve v únoru 1989 si Satanských veršů, komického i filozofického románu, "všimli" v Íránu. Sice i tam se už předtím objevila kritika Rushdieho knihy, ale duchovenstvo to nejprve nechávalo klidným. Později rozpoutaná kampaň však do ulic přivedla davy protestujících, kteří pálili Rushdieho knihy. Spisovatel své dílo nejprve bránil, poté se kál, že nechtěl věřící urazit. Přestoupil dokonce k islámu a nabídl také finanční částku obětem zemětřesení.

Fatva neboli nábožensko-právní přikázání zvýšila prodej jeho knih, ale uvrhla ho do mnohaletého skrývání. Rushdie se nesčetněkrát stěhoval z jednoho přísně tajného místa střeženého britskou vládou na druhé. Na jeho hlavu byla vypsána odměna.

Fatva se netýká pouze něj, ale také všech, kdo se na vydání knihy podíleli. Například spisovatelův japonský překladatel byl zavražděn, italský překladatel a norský vydavatel byli po napadení zraněni. V Turecku pak dav fanatiků podpálil hotel, v němž bydlel tamní překladatel - při tragédii zemřelo 37 lidí.

Íránci ještě zvýšili odměnu

Západní státy kvůli fatvě přerušily diplomatické styky s Íránem, v muslimských městech se konaly demonstrace podobné těm, které o téměř 20 let později protestovaly proti karikaturám proroka Mohameda zveřejněným dánským tiskem. Britská vláda ale proti Íránu dlouho nevystupovala - mimo jiné i kvůli tehdejší válce v Zálivu.

Bývalý íránský reformátorský prezident Mohammad Chátamí v roce 1998 prosazoval, aby Írán od vykonání fatvy ustoupil.

Právo zrušit ji má ale jen její autor. Chomejní však mezitím zemřel a jeho nástupce Alí Chameneí před lety prohlásil, že Rushdie je odpadlík a může být beztrestně zabit. Vláda bývalého prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda v roce 2007 oznámila, že fatva stále platí.

Íránská média také předloni zvýšila odměnu za vraždu spisovatele, a to z původních tří milionů dolarů o 600 000 dolarů (zhruba 14,6 milionu korun).

Navštívil i Prahu

Rushdie, prosazující výchovu k toleranci, se narodil 19. června 1947 v indické Bombaji jako syn liberálního muslimského obchodníka. Zatímco se rodina přestěhovala do Pákistánu, začal ve 14 letech studovat v anglickém Rugby. Získal tradiční britské vzdělání, občanství a s angličtinou se sblížil natolik, že jí dal přednost před mateřskou urdštinou, když zahájil vlastní literární tvorbu. Na Cambridgeské univerzitě roku 1968 vystudoval historii a začal pracovat v Londýně jako novinář, divadelní herec či reklamní textař.

Od poloviny 70. let, kdy vyšel jeho první román Grimus, se živí psaním. Jeho díla Hanba, Maurův poslední vzdech, Zběsilost, Čarodějka z Florencie či Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí byly vyznamenány řadou cen, ale staly se i terčem protestů.

Podle kritiků je Rushdieho nejlepším románem rodinná sága s prvky magického realismu Děti půlnoci, která byla čtenáři vyhlášena nejlepším dílem v historii Man Bookerovy ceny, prestižního britského ocenění.

Rushdie, který v roce 2007 získal od britské královny Alžběty II. titul sir, v posledních letech žije v USA. V roce 2012 vydal memoárovou knihu Joseph Anton: Vzpomínky (2012), v níž vzpomíná i na českého exprezidenta Václava Havla, který jej podporoval. Prahu ostatně spisovatel dvakrát navštívil, a to v letech 1993 a 2001 (tehdy byl hostem Festivalu spisovatelů).

Do češtiny byla přeložena většina Rushdieho děl, včetně kontroverzních Satanských veršů. Loni vyšel v češtině zatím jeho poslední román Zlatý dům, který se stal jednou z nejoceňovanějších knih roku 2017 a v němž se světoznámý prozaik nechal inspirovat současnou Amerikou a nástupem Donalda Trumpa do prezidentské funkce.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 7 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy