Sálih Muslim je pro Turky generálem. Za dva české pěšáky ho měnit nebudou, říká exrozvědčík Štěpánek

Jan Gazdík Jan Gazdík
28. 2. 2018 13:35
Rozhodnutí českého soudu, který propustil na svobodu zadrženého vůdce Kurdů Sáliha Muslima, rozzlobilo Turecko. Právě to usiluje o Muslimovo vydání. Muslim teď počká na verdikt, zda bude vydán, na svobodě. Původně se spekulovalo o výměně Muslima za v Turecku vězněný pár Čechů, to ale Ankara odmítla. "Pro Turky je Sálih Muslim 'armádním generálem', číslem jedna na jejich černé listině, a nebudou ho handlovat za obyčejné 'pěšáky' Markétu Všelichovou s Miroslavem Farkasem," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý český generální konzul v Turecku a exšéf vojenské rozvědky František Štěpánek.
Kurdský vůdce Sálih Muslim. Viděno očima Ankary: generál, za něhož Turci nebudou měnit pěšáky Markétu Všelichovou s Miroslavem Farkasem.
Kurdský vůdce Sálih Muslim. Viděno očima Ankary: generál, za něhož Turci nebudou měnit pěšáky Markétu Všelichovou s Miroslavem Farkasem. | Foto: ČTK

Aktuálně.cz: Ankara tlačí na vydání kurdského vůdce Sáliha Muslima a do Prahy se sjelo mnoho protestujících Kurdů, které jinak podporujeme v jejich boji proti islamistům. Jsme kvůli zatčení Muslima a možnosti jeho vydání Turecku svědky vysoké politické hry, do které úplně nevidíme? O co v této kauze vůbec jde?

František Štěpánek.
František Štěpánek. | Foto: Jan Gazdík

František Štěpánek: Česká policie zatkla Sáliha Muslima na základě mezinárodního zatykače. To je jedna věc. Druhou věcí je, zda si uvědomovala, jaké to může mít důsledky.

Nevíme sice o tomto velmi choulostivém incidentu vše, ale zatím to vypadá, že policie jednala bez jakékoliv koordinace s ministerstvem zahraničí či spravedlnosti. Možná o tom svědčí informace, že až nyní bude český ministr zahraničí Martin Stropnický mluvit o tomto problému s tureckým protějškem. Vypadá to, že politici teď reagují na situaci, do které je dostala iniciativa české policie.

Jak ale říkám, zatím je k dispozici příliš málo informací o tom, za jakých okolností byl vůdce Kurdů právě v Česku zadržen, byť se předtím zcela volně pohyboval po evropských státech.

Šlápla česká policie vedle?

Nedá se říct, že šlápla vedle. Ovšem vůdce Kurdů, které podporujeme v jejich boji s islamisty, Sálih Muslim, je velká ryba, takže těm, kteří o jeho zatčení rozhodli, mělo být jasné, že důsledky nebude řešit jen policie.

Proto by mě velmi zajímalo, proč Sáliha Muslima nezatkla už policie ve Švýcarsku, Belgii či ostatních západoevropských zemích, ve kterých se vůdce Kurdů při svých přednáškách zcela volně pohyboval. Až do té doby, než ho zde v Praze zatkli Češi. Tohle rozdílné jednání policie evropských států si neumím vysvětlit. Nějaký důvod to ale nepochybně má.

A kladu si další otázku: Bylo opravdu nutné, zvlášť v tomto mimořádně výbušném případě, přistoupit k zatčení vůdce Kurdů tak rychle?

Nejen proto si myslím, že jeho zadržení policie nekonzultovala s lidmi, kteří ten problém budou muset teď řešit. A jaké to může mít pro Česko následky? Nebavíme se přece o zatčení nějakého kriminálníka, na něhož byl kvůli podvodům vydán zatykač, ale o vůdci Kurdů, kterým jsme minimálně nakloněni. To říkám znovu a znovu jen proto, že právě tohle bylo v kauze zřejmě opomenuto a může to mít těžko předvídatelné důsledky.

Jaké například?

Češi cestují do Turecka bez víz, na rozdíl od Turků do Česka. Ankara, která varuje, že nevydání Sáliha Muslima může narušit turecko-české vztahy, by například mohla vízovou povinnost pro Čechy znovu zavést.

Tlak Ankary se stupňuje - to vyplývá i z prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který předpokládá, že vůdce Kurdů vydáme. Z toho všeho je jasné, že Turkům na vydání Sáliha Muslima mimořádně záleží.

A jaké je vaše stanovisko jako dlouholetého českého generálního konzula v Turecku? Vydat, či nevydat?

Není to už problém jen České republiky. Proti vydání Sáliha Muslima se protestuje v mnoha zemích, nejen v Česku. Zatím bych ho do Turecka nevydával. Třebaže je číslem jedna na turecké černé listině. Někdo o tom ale bude muset rozhodnout a já bych nechtěl být na jeho místě. Pokud to bude na ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi, tak bude kritizován, ať už rozhodne pro, anebo proti.

Proč byste ho "zatím" nevydával?

Záleží i na tom, jak dopadnou diplomatická jednání mezi ministry zahraničních věcí Česka a Turecka. Na tom, co jeden od druhého čeká a požaduje. Třeba reciproční vydání v Turecku vězněné Markéty Všelichové a Miroslava Farkase. Takový "obchod" je ale choulostivý v tom, že pak by Česko vlastně souhlasilo s verdiktem tureckého soudu, podle něhož měli ti dva podporovat terorismus.

Proto bych vydání Sáliha Muslima s Všelichovou a Farkasem nespojoval a nepouštěl se do takového výměnného "obchodu".

Turecký ministr spravedlnosti v úterý ostatně vyloučil, že by Ankara vyměnila Sáliha Muslima za Všelichovou s Farkasem.

Nepřekvapuje mě to. Pro Turky je Sálih Muslim "armádním generálem", číslem jedna na jejich černé listině, a nebudou ho handlovat za obyčejné "pěšáky". Pokud mohu pro vysvětlení pohledu Ankary použít toto srovnání.

Mohou protesty Kurdů proti vydání jejich vůdce Turecku přerůst v násilné akce?

V Česku ani v jiných státech, kde nyní Kurdové protestují, to nepřipadá v úvahu. Kurdové nemají důvod se Čechům, kteří je v boji proti islamistům podporují, mstít.

VIDEO: Turecký velvyslanec pohrozil Čechům

Propuštění kurdského politika Sáliha Muslima, kterého o víkendu zadrželi v Česku, by mohlo poškodit česko-turecké vztahy. Řekl to turecký velvyslanec. | Video: Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

před 51 minutami

Boeing vyplatí odškodné rodinám obětí dvou nehod stroje 737 MAX

Americký výrobce letecké techniky Boeing odškodní rodiny 346 lidí, kteří zahynuli při haváriích dvou letadel typu 737 MAX v Etiopii a Indonésii. Poškozeným vyplatí 144 500 dolarů (3,4 milionu korun), uvedla dnes společnost v prohlášení.

Padesátimilionový fond, který vznikl letos v červenci a z něhož chce Boeing pozůstalé vyplatit, začne okamžitě přijímat žádosti od pozůstalých. Částka bude uvolněna nezávisle na žalobách, kterým firma kvůli haváriím čelí. Odškodnění si rodiny mohou nárokovat do konce listopadu.

Letecká společnost také v červenci prohlásila, že hodlá vyhradit dalších 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) na podporu vzdělávání a hospodářství v obou zemích, kde k nehodám došlo.

Boeing 737 MAX 8 letecké společnosti Ethiopian Airlines spadl letos v březnu šest minut po startu z letiště zhruba 60 kilometrů od etiopské metropole Addis Abeba. Při nehodě zemřelo všech 157 lidí na palubě. Oběťmi byli lidé z 35 zemí, včetně čtyř Slováků.

Stejný stroj měl nehodu už loni v říjnu, kdy se letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 189 lidmi na palubě zřítilo po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy