Karel Randák: S terorem se musíme naučit žít jako Izraelci. Politici o bezpečnosti jen žvaní

Jan Gazdík Jan Gazdík
18. 11. 2015 6:56
"Zahynout budou muset další stovky a možná tisíce lidí, aby politici začali brát hrozbu terorismu konečně vážně. A přestali třeba - jako ti čeští - diskreditovat vlastní zpravodajské služby," říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý ředitel české zahraniční rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Karel Randák.
Policie u stadionu Stade de France v Paříži.
Policie u stadionu Stade de France v Paříži. | Foto: Reuters

Aktuálně.cz: Možná se shodneme, že vedle piety vůči obětem útoků islamistů v Paříži je důležité diskutovat o příčinách podobných šílených akcí. Vy jste se jako ředitel české zahraniční rozvědky věnoval i terorismu. Jaké jsou tedy podle vás příčiny pátečního koordinovaného útoku?

Karel Randák: Je to, s prominutím, stále na jedno brdo. Politici či různi "experti" rádi mluví o selhání zpravodajských služeb, které podle nich terorismu nevěnují dostatečnou pozornost. Většinou tomu tak ale není. Problém je úplně jinde.

A.cz: Kde tedy?

Žádný stát na světě, ani absolutní diktatura, není schopen vybudovat stoprocentně bezpečný systém, který by podobným teroristickým útokům zabránil. Nebylo to možné ani v bývalém Sovětském svazu či Německé demokratické republice, a to byly hodně tvrdé totalitní režimy. Aby se však zpravodajským službám dařilo útoky teroristů alespoň minimalizovat, tak se neobejdou bez všeobecné společenské podpory, pravomocí, slušného rozpočtu, kvalitních odborníků a moderního technického zázemí. Ale i štěstí, jakkoliv pitomě to asi zní. Bez špetky štěstí - stále platí, že štěstí přeje připraveným - se zkrátka zpravodajci neobejdou.

A.cz: Jak jsou na tom vlastně české zpravodajské služby? Například s kvalitními odborníky - experty na arabský svět, které jste zmínil?

Určitě se nemůžeme srovnávat s Brity či Němci. Už když se podíváte na barák BND, tedy Spolkové zpravodajské služby Německa, který postavili za několik miliard eur, tak vám dojde, kde asi osmdesátimilionové Německo v tomto směru - oproti desetimilionovému Česku - je.

Ale k věci, české zpravodajské služby na tom nejsou podle mých zkušeností optimálně. Schází jim například právě kvalifikovaní odborníci, a tím neříkám, že tam nejsou. Je jich ale málo.

A.cz: Čím to? Nedokážeme je zaplatit?

Příčina je jinde. Pověst bezpečnostních složek - snad s výjimkou armády - není v Česku valná. A zpravodajci? Převládá názor, že jsou to fízlové, kteří jen odposlouchávají a špiclují. Toto "renomé" jim zrovna nepřihrává moc zájemců o práci, natož třeba špičkové studenty arabistiky.

Nagygate? Pohroma pro špióny

A.cz: A vy se jim divíte?

Asi tuším, na co narážíte. Pokud myslíte na aféru Nagygate, tak máte pravdu. To byla katastrofa. Pověsti zpravodajských služeb hodně uškodila. Zejména lavina obviňování politiků, kdo na koho zpravodajskou službu nasazuje a že zvláštní služby jsou jen hříčkou lidí v čele vnitra, obrany či zahraničí. Proč by tedy schopný student orientalistiky měl do podobného prostředí vstupovat? Nekritizujme tedy civilní kontrarozvědku, zahraniční či tu vojenskou rozvědku, nýbrž politiky za to, jak s nimi zacházejí, mluví o nich a řídí je, či spíše neřídí.

Podívejte se třeba i na nedávnou policejní olomouckou kauzu a dohady kolem čistoty a zneužívání Generální inspekce bezpečnostních sborů, která by měla zpravodajce kontrolovat. Ani to nepřispívá k dobré pověsti bezpečnostních složek. Schopní lidé se do nich nehrnou.

A.cz: Nechápu ještě jednu věc. Belgický premiér po teroru v Paříži jako by prozřel a mluví o vyčistění bruselské čtvrti Molenbeek, odkud pocházejí ti, kteří v Paříži vraždili. Že prý teď platíme za chyby z minulosti. A zrovna tak i další evropští politici, české nevyjímaje, "objevují" najednou, že je nutné posílit zpravodajské služby, výměnu jejich informací a navýšit rozpočty. V Lyonu jsou dokonce zabavovány raketomety. Co jim ale až dosud bránilo, aby konali? To si snad dělají z lidí legraci?

Nastínil jste přesný obrázek toho, jak se mnozí politici staví k bezpečnosti země. Většina z nich jen žvaní. Vědí ale, že teď to chce veřejnost slyšet, a tak o tom kecají. Omlouvám se, ale jiná slova to nevystihují.

Až ale emoce z té pařížské hrůzy opadnou, tak jim najednou dojde, a nebylo by to poprvé, že se jim plnění dnešních slibů nehodí do krámu. A že jim třeba vadí zvýšení pravomocí zpravodajců, které teď skloňují ve všech pádech. Najednou se ukáže, že peníze je nutné dát někam jinam, jakkoliv třeba užitečně. Nic nám přece nehrozí. Jenomže až ta hrozba znovu udeří, bude opět pozdě. Zeptejte se třeba Komerční banky, proč investuje tak ohromné částky do své bezpečnosti i přesto, že ji už léta nikdo nevyloupil. Řeknou vám, že se to přece vyplatí a že je právě proto nikdo nevyloupil. Avšak politici? To už je jiná liga. Ti takhle strategicky myslí jen málokdy.

Karel Randák
Karel Randák | Foto: Ludvík Hradilek

A.cz: A čtvrť Molenbeek?

Samozřejmě že mohla být vyčištěná od extremistů už dávno. Nejpozději když islamisté letos v lednu vystříleli v Paříži redakci Charlie Hebdo.

BIS si musí brát úvěry! To je česká realita

A.cz: Zpravodajské služby jsou tedy bez podpory politiků k ničemu?

Přesně tak. Na všech možných přednáškách připomínám, že za bezpečnostní systém vždy odpovídají politici. Ti ho totiž schvalují. A když ten systém selže, tak tu odpovědnost musí nést opět jen oni, protože schválili možná paskvil. Volejme tedy po útocích teroristů k odpovědnosti politiky, a ne zvláštní služby. Jenomže to je právě to, co si politici většinou vůbec nepřipouštějí. Vždy se vymluví na selhání zpravodajských služeb, což byl i případ útoků na Charlie Hebdo.

Vezměme si třeba premiéra Sobotku, který teď hovoří o zlepšení práce zvláštních služeb. Jako ředitel zahraniční rozvědky jsem ho zažil na postu ministra financí, kdy jsme marně žádali o navýšení rozpočtu. BIS si tenkrát dokonce musela brát úvěry na nákup důležitého zařízení. Tohle je česká realita. Když jste se tedy v úvodu ptal na příčiny šílených útoků islamistů v Paříži, tak toto je jedna z hlavních.

A.cz: Cožpak musí vždy zahynout stovky lidí, abychom začali něco podnikat proti hrozbám, o nichž - jak vy říkáte - dosud jen žvaníme? Jen připomenu slova předsedy Vojenského výboru NATO, který ještě jako šéf českého generálního štábu "poděkoval" ruskému prezidentu Putinovi za okupaci Krymu, protože až poté přestali čeští politici škrtat v obranném rozpočtu.

Na to mám jedinou odpověď. Ano, musí vždy zahynout stovky či jako 11. září 2001 tisíce lidí, aby se politici rozhýbali. Až na výjimky je i pod vlivem pařížské tragédie považuji za panáky.

Naše západní civilizace umí docela dobře něco rozvrtat. Umíme vlítnout do Iráku a porazit diktátora Saddáma Husajna, zlikvidovat jeho šílené a zločinné syny. Stalo se. A stejně tak by pro nás nebyl problém smést z povrchu zemského Islámský stát. Jenomže nastolit poté v těchto zemích normální život? To už prostě neumíme.

Američany považuji za nejbližší spojence, avšak to, jak dnes vypadá Irák, je z velké míry jejich dílo. Rozehnali třeba Republikánskou gardu, protože tak to je přece nejlepší. Avšak to, co je nejlepší pro Američany - anebo si oni myslí, že je pro ně nejlepší -, nebývá vždy nejlepší pro ty druhé. V tomto případě pro Iráčany. Kde jsou dnes velmi zkušení velitelé Republikánské gardy? V čele jednotek Islámského státu. Argumenty, že Irák je sice klanová, a tudíž rozdělená společnost, kde ovšem velkou vážnost měli vždy vojáci, Američané odmítali. Neuspěly tedy ani pokusy, aby se právě vlivní vojáci stali správci iráckých provincií, protože vojáci byli přece v Saddámově straně Baas. Takže každého takového vymetli. Přitom právě tito vojáci prošli strašlivým irácko-íránským konfliktem. Jejich zkušenosti jsou k nezaplacení. V čele Iráku se tak ocitli lidé bez zkušeností, schopností a představ, jak řídit stát. Výsledek vidíme: třetinu Iráku ovládají islamisté.

A podobných tragických chyb se dopouštíme opakovaně.

Vzpomínka na Breivika

A.cz: Jak si ale vysvětlit, že generace, která se narodila ve Francii, Belgii či Británii, vraždí spoluobčany ve jménu islámu, odchází bojovat na Blízký východ a na smrt nenávidí svou "vlast"? Stojí za tím frustrace, ztráta životních ideálů, neexistence inspirativních politiků, jako byli Churchill, de Gaulle, Masaryk či Havel? A naopak existence těch průměrných a slabých?

Jde o frustraci z každodenního života v uzavřených ghettech, kam už se běloch neodváží. Frustraci i z toho, že tito lidé nevidí a nemají třeba ve Francii žádnou perspektivu. Politici se o ně zajímají, jen když zapalují auta a převracejí je, aby na ně poslali speciální jednotky. Jinak pro ně neexistují. Ať si tedy živoří, jak chtějí.

O významu silných a charismatických politiků jsme už mluvili. Já alespoň žádného široko daleko nevidím. Víte, na koho jsem si v těchto dnech vzpomněl?

A.cz: To tedy netuším.

Na neonacistu Anderse Breivika. Tento masový vrah, který před čtyřmi lety v Norsku chladnokrevně postřílel desítky studentů, musí teď být podle mě na koni kvůli jeho hlásání o čistotě rasy. Nejspíše si říká: vidíte, já jsem vás varoval a měl jsem pravdu. I to mohou být důsledky tragédie v Paříži.

A.cz: Od politiků teď slyšíme samá ujištění a doporučení. Co byste jim naopak vzkázal vy?

Začněte konečně normálně fungovat jako bezpečnostní komunita. Zapomeňte na osobní, kompetenční či stranické spory a začněte normálně spolupracovat - alespoň pokud jde o bezpečnost této země - a přestaňte diskreditovat české zpravodajské služby. Jen tak můžeme alespoň v Česku minimalizovat rizika teroru, jakého jsme byli svědky v Paříži. Teror se totiž už dávno stal součástí dnešního světa a nám nezbývá nic jiného, než se s ním naučit žít. Tak jako Izraelci, kteří s ním žijí už přes půl století.

 

Právě se děje

před 36 minutami

Italský Senát těsně vyslovil důvěru vládě premiéra Conteho, který přestál i pondělní hlasování Poslanecké sněmovny

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Tucet členů národních gard USA bylo postaveno mimo službu

Tucet příslušníků amerických národních gard, kteří měli ve středu posílit bezpečnost inaugurace zvoleného prezidenta Joea Bidena, bylo postaveno mimo službu. Stalo se tak po prověrkách, které mimo jiné zkoumaly možné vazby na krajně pravicový extremismus. Podle Reuters to řekli představitelé Pentagonu.

Mluvčí Pentagonu uvedl, že se prověrky nezabývaly jen možnými vazbami na extremistické skupiny.

Jeden příslušník gard byl postaven mimo službu kvůli znepokojivým textovým zprávám, zatímco jiný byl nahlášen úřadům telefonicky. Reuters to sdělil generál v čele úřadu národní gardy Daniel Hokanson.

Do Washingtonu míří na inauguraci, která se uskuteční ve středu, asi dvaapůlkrát více členů národní gardy než v minulých letech. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) přitom posuzoval jejich profil ještě nad rámec obvyklých prověrek, jimiž prochází standardně všichni členové ozbrojených sil USA. Zjišťoval mimo jiné, zda některý z nich v minulosti nečelil obviněním v případu spojeném s terorismem. Dříve dnes ministr obrany Christopher Miller řekl, že americké úřady nemají informace o tom, že by při inauguraci "hrozila hrozba zevnitř".

před 53 minutami

Basketbalistky USK schytaly v Eurolize debakl

Basketbalistky ZVVZ USK Praha podlehly v domácí "bublině" v hale na Královce v utkání 4. kola Evropské ligy Fenerbahce Istanbul vysoko 70:99 a nedokázaly soupeři oplatit porážku 70:77 z prosincového turnaje v Turecku. O udržení naděje na postup do březnového čtvrtfinále bude hrát tým trenérky Natálie Hejkové ve čtvrtek od 19:00 proti Lyonu, který má stejně jako Fenerbahce o bod více než Pražanky.

V celku vítěze tři hráčky předvedly dvacetibodový střelecký výkon - Kayla McBrideová (26), Alina Jagupová (23) a Cecilia Zandalasiniová (20). Z domácího týmu se nejvíce dařilo Kateřině Elhotové s 19 body.

Pražanky se musely obejít bez americké opory Alyssy Thomasové a držely s tureckým celkem krok jen do osmé minuty, kdy byl stav ještě 13:18. Pak ale Fenerbahce uhrálo osmibodovou šňůru a naděje domácího výběru se postupně začaly rozplývat.

Problémy jim dělaly hlavně McBrideová s Jagupovovou a do poločasové přestávky šly suverénky české basketbalové scény s mankem 27:59. Na začátku třetí čtvrtiny prohrávaly i nejvyšším rozdílem v utkání o 33 bodů. Slabou náplastí mohlo být pro USK, že třetí i čtvrtou čtvrtinu těsně vyhrál a také se těsně ubránil stovce inkasovaných bodů.

Evropská liga basketbalistek - 4. kolo:

Skupina B (Praha - hala Královka):

USK Praha - Fenerbahce Istanbul 70:99, Gdyně - Lyon 76:79

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Nymburk prošel do osmifinále LM z druhého místa

Basketbalisté Nymburka podlehli v závěrečném 6. kole základní skupiny B tureckému celku Tofas Bursa 97:103 a postoupili do osmifinálové fáze Ligy mistrů ze druhého místa. Soupeř pořadí v tabulce ovládl, francouzský Dijon i přes výhru na Kypru nad Keravnosem klesl při shodném zisku 10 bodů vinou nejhoršího skóre ze vzájemných zápasů na nepostupovou třetí příčku v minitabulce tří týmů.

Soupeře pro osmifinálovou skupinu se tým trenéra Orena Amiela dozví při losování 2. února. Další sérii zápasů začne šestnáctinásobný český šampion přesně o měsíc později.

Úvod utkání patřil Omaru Prewittovi, který se rozehrál dvěma trojkami, za čtyři minuty měl na kontě 12 bodů a zařídil vedení 15:8. Nymburk v první čtvrtině vedl i o deset bodů, ale Tofas bojující o klíčovou výhru se ve druhé části přiblížil i na dva.

Domácí už ale soupeře do vedení v první polovině utkání nepustili. Na rozdíl od něj hráli s jistotou, že jim při shodě okolností vezme postup jen porážka téměř o 60 bodů. Nymburk dokonce ke konci druhé čtvrtiny podruhé v utkání unikl i do desetibodového náskoku.

Touha Tofasu po play off ale vyústila ve třetí desetiminutovce v obrat. Týmy se pak přetahovaly o nejtěsnější vedení. Domácí šli ještě do vedení 87:82, ale soupeř odpověděl sedmibodovou šňůrou a vybojoval vítězství. Zařídil ho 27 body Tomislav Zubčič. Domácím nestačilo Prewittových 24 bodů.

Basketbalová Liga mistrů - 6. kolo:

Skupina B:

ERA Nymburk - Tofas Bursa 97:103 (30:26, 57:52, 78:79)

Nejvíce bodů: Prewitt 24, Hruban 17, Dalton 15 - Zubčič 27, Akoon-Purcell 23, Christon 19. Fauly: 21:30. Trestné hody: 41/31 - 28/19. Trojky: 14:10. Doskoky: 38:33.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Kandidát na ministra zahraničí USA Blinken: Čína je největší diplomatickou výzvou Spojených států

Čína je bezpochyby největší diplomatickou výzvou pro USA ze všech světových zemí. Na slyšení v Senátu to dnes řekl kandidát na ministra zahraničí v nastupující administrativě Joea Bidena Antony Blinken. Naléhavou zodpovědností USA je podle něj zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní, k návratu Spojených států k jaderné dohodě s Teheránem z roku 2015 však podle něj v blízké budoucnosti nedojde.

Dosluhující prezident Donald Trump podle Blinkena učinil správně, když zaujal tvrdý postoj vůči Číně, protože ta pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga začala dávat jasně najevo svou asertivitu a snahu stát se vůdčí světovou velmocí. Kandidát na funkci šéfa diplomacie však vyjádřil nesouhlas s Trumpovou strategií.

"Musíme čelit Číně z pozice síly, ne slabosti," řekl Blinken, což podle něj znamená "spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je, namísto toho, abychom z nich ustupovali". Kandidát na ministra zahraničí rovněž prohlásil, že podle jeho názoru existuje základ pro vybudování takového postoje vůči Číně, s nímž budou souhlasit zástupci obou hlavních politických stran.

USA jsou podle něj připraveny vrátit se k jaderné dohodě světových mocností a Íránu o omezení íránského jaderného programu (JCPOA), od které Trump odstoupil. Podmínkou je však to, aby Teherán začal znovu respektovat závazky, které mu dohoda ukládá. "Od toho jsme ještě daleko," poznamenal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy