


Dvanáct členských zemí EU v čele s Českem naléhá na Evropskou komisi, aby nejméně o tři roky odložila klíčová ustanovení normy o snižování emisí metanu. Státy to zdůvodňují obavami o energetickou bezpečnost v době geopolitické nestability. O českém návrhu se má diskutovat na pátečním jednání unijních ministrů energetiky v Lucemburku, kde bude i ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).

Nařízení o emisích metanu v energetice by mělo začít platit 1. ledna 2027. Dovozci fosilních paliv podle něj musí příslušným vnitrostátním orgánům každoročně poskytovat podrobné a hlavně nezávisle ověřené informace o emisích metanu spojených s dodávanou energií.
Podle Česka to ale představuje problém vzhledem k nedostatku ověřovatelů a měřičů ve třetích zemích. Čeští zástupci o tom informovali už v dubnu v takzvaném non-paperu a český premiér Andrej Babiš rovněž napsal dopis přímo šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové.
V souvislosti s energetickou krizí, která nastala po vypuknutí konfliktu v Hormuzském průlivu, má řada států EU obavy, že dodržování normy týkající se emisí metanu by mohlo vést k omezení dovozu plynu a ropy od zahraničních dodavatelů do Evropské unie. Českou výzvu podepsalo dalších 11 zemí: Belgie, Bulharsko, Maďarsko, Itálie, Litva, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Švédsko.
Evropská komise již dala najevo, že zvažuje, že ropným a plynárenským společnostem, které poruší unijní pravidla pro emise metanu, nebude po dobu tří let ukládat pokuty. Podle 12 států EU je ale doporučení komise, které počítá s neukládáním sankcí během tříletého „přechodného období“, nedostatečné.
Argumentují mimo jiné tím, že doporučení není právně závazné a že pro dovozce sjednávající dlouhodobé dodavatelské smlouvy nadále přetrvává „významná právní nejistota“, napsal server Euronews.
„Přestože plně podporujeme cíl snižování emisí metanu, považujeme za nezbytné přijmout pečlivě cílené úpravy, včetně odložení uplatňování povinností vyplývajících z unijních pravidel pro metan nejméně o tři roky,“ uvádí dokument podpořený 12 státy.



Fotbalisté Paris St. Germain zopakovali loňský triumf v Superpoháru. V zápase, v němž se v úvodu nové sezony tradičně utkávají vítězové Ligy mistrů a Evropské ligy, porazili v Salcburku Aston Villu 2:1. Od příchodu španělského trenéra Luise Enriqueho v červnu 2023 získali už třináctou trofej.



Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová na konci měsíce opustí svou funkci. Oznámil to ve středu večer americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Osmadvacetiletá Leavittová se nedávno vrátila do Bílého domu po krátké pauze poté, co v květnu porodila své druhé dítě, napsala agentura AP. Podle Trumpa jeho mluvčí v této roli končí, aby se mohla více věnovat svým dětem a rodině.



Záchranné týmy vysvobodily 211 lidí, včetně dvou australských turistů, a vyprostily tělo 19leté Indonésanky z trajektu, který ve středu zasáhl požár na rozbouřeném moři poblíž turisty oblíbeného ostrova Bali v Indonésii. Informovaly o tom podle agentury AP tamní úřady. Vyšetřovatelé zjišťují příčinu požáru, uvedl ministr dopravy Dudy Purwagandhi.



Rekordně nízká hladina vody v Dunaji nadále odhaluje pozůstatky druhé světové války v Evropě. V důsledku letošního intenzivního sucha se z koryta řeky vynořila řada válečných lodí a v Budapešti na dně toku našli i těla dvou německých vojáků z druhé světové války a motorku německého wehrmachtu. Byly tam také identifikační známky vojáků.



Noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi, včetně dítěte, a několik dalších zranily, uvedly ve středu ruské úřady. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. Útok dronů podle starosty přístavního města Novorossijsku Andreje Kravčenka zabil dítě a další dva lidi zranil.