Když se bojovníci radikálního hnutí Tálibán v neděli dostali do hlavního afghánského města Kábul, nikdo jim nekladl větší odpor. Podle pozorovatelů na to měl vliv i úprk dvaasedmdesátiletého prezidenta Ašrafa Ghaního. Kam unikl, bylo dlouho záhadou. Spekulovalo se o Uzbekistánu, Tádžikistánu nebo Ománu.
Vyrojilo se mnoho neověřených zpráv, například že prchl s dvěma sty poradců a členů vlády. Jiné zdroje mluvily jen o malé skupince jeho nejbližších spojenců.
Detaily poskytl i zástupce ruské ambasády v Kábulu, který oznámil, že Ghaní odjel se svými lidmi "čtyřmi auty plnými peněz. Další se snažili nacpat do helikoptéry, ale všechny se tam nevešly. Nějaké peníze tak zůstaly poletovat po asfaltu". Rusko se přitom podle posledních vyjádření staví k Tálibánu vstřícně.
Sám Ghaní o sobě dal vědět v neděli večer na sociálních sítích a útěk zdůvodnil obavou o krveprolití. "Pokud bych zůstal, nepočitatelně mých krajanů by bylo umučeno a Kábul by čelil destrukci," cituje jeho zprávu americký deník New York Times.
Kam odletěl, se ukázalo až ve středu. "Spojené arabské emiráty přivítaly z humanitárních důvodů prezidenta Ašrafa Ghaního a jeho rodinu," uvedlo v prohlášení tamní ministerstvo zahraničí.
Bez bot, s knihami a v slzách
Detaily svého útěku o pár hodin později popsal Ghaní na Facebooku. Ve videu říká, že ačkoliv měla afghánská vláda s Tálibánem dohodu, že hnutí do Kábulu nevstoupí, ochranka v neděli zaznamenala radikály u zdí prezidentského paláce.
"Pokud bych v Afghánistánu zůstal, obyvatelé země by byli znovu svědky oběšení prezidenta," uvedl Ghaní s odkazem na bývalého prezidenta Muhammada Nadžíbulláha, kterého Tálibán popravil při přebrání moci v roce 1996.
Zároveň odmítl, že by unikl se státními penězi, a slova ruského velvyslanectví označil za nepodložené lži. Bezpečnostní složky ho prý odvedly tak rychle, že si nestihl nazout ani boty. "Přišel jsem jen se svým oblečením, nemohl jsem si vzít ani své knihy," vysvětloval.
Podobně jeho útěk popsal týdeníku Respekt i afghánský velvyslanec v Česku Shahzadem Aryobeem. "Kdyby Ghaní neutekl, došlo by k boji a obětem na životech a nakonec to mohlo dopadnout stejně jako s bývalým prezidentem Nadžíbulláhem. Objevily se také informace, že měl utéci s hromadou peněz. To je pákistánská propaganda, vzal si pouze dvě knihy a některé dokumenty. Lidé, kteří s ním byli, mi říkali, že když palác opouštěl, plakal," uvedl.
Ašraf Ghaní, který má doktorát z americké Kolumbijské univerzity, je v politice od roku 2002, kdy se stal po pádu tálibánské vlády ministrem financí. Po jeho zvolení prezidentem v roce 2014 si západní mocnosti slibovaly, že pomůže odstranit v zemi korupci a vytvoří novou funkční vládu. Ghaní totiž vystupoval jako odborník, který o obnově padlých států dokonce napsal i knihu s názvem Fixing Failed States (Obnova neúspěšných států).
Jak ale uvádí deník New York Times, jeho vláda se dost podobala nedávnému útěku ze země - probíhala v izolaci a jen s pár poradci. Ostatní od něj prý odešli kvůli Ghaního přesvědčení, že je chytřejší než ostatní, což jim i rád říkal.
"Lidé se báli jeho nátury, báli se, že je zesměšní. Takže se mu báli dát upřímnou odezvu," popsal jeho vládu bývalý ministr financí Khalid Payenda. "Dobří lidé odešli a ti, kdo zůstali u moci, byli buď loajální, nebo zkorumpovaní."
Lidé budou plivat na jeho hrob dalších sto let
Ghaní s opuštěním země přišel o titul prezidenta - ústava totiž připouští možnost vyhlášení nového, zástupného prezidenta, pokud je ten současný v nepřítomnosti, uprchne, rezignuje nebo zemře. Za novou hlavu Afghánistánu se tak označil jeho viceprezident Amrulláh Sálih, někdejší šéf afghánských zpravodajských služeb. Stáhl se do údolí Pandžšír, které radikálové zatím nemají v rukou.
Ghaní, který v zemi nezůstal, tak zatím čelí kritice i od dalších Afghánců. "Bude znám jako Benedict Arnold z Afghánistánu," uvedl například majitel populární afghánské televize Tolo TV a jeden z vyjednavačů s Tálibánem Saad Mohseni. Arnold byl přitom generál z dob americké revoluce, který od povstalců přešel na stranu Britů. "Lidé budou plivat na jeho hrob dalších sto let," myslí si Mohseni a označuje prezidenta za zbabělce odpovědného za scény z kábulského letiště.
"Divím se, jak může se zrazením svých lidí žít," napsal pak americkému deníku jeden z nejmenovaných bývalých afghánských ministrů.
Zloba se na bývalého prezidenta snesla i z afghánského velvyslanectví v Tádžikistánu. Jeho zaměstnanci byli podle časopisu Forbes nejen vyfotografováni, jak sundávají ze zdi jeho portrét, ale také požádali Interpol, aby Ghaního zatkl. Důvodem je jeho údajná loupež 169 milionů dolarů (3,7 miliardy korun) ze státní kasy, píše stanice Al Jazeera. Zatím není jasné, zda jim mezinárodní policejní organizace vyhoví.
Afghánci mají ještě jeden důvod, proč se na Ghaního zlobí. Připomínají rozhovor, který poskytl v roce 2016 britské stanici BBC. Na otázku, co si myslí o tisících lidí, kteří z Afghánistánu prchají, tehdy odpověděl, že jen ožebračují své rodiny a podkopávají afghánskou budoucnost. "Nemám s nimi žádný soucit," řekl.
