Rybáři ujeli, báli se trestu. Kdo selhal u Lampedusy

Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová
8. 10. 2013 6:53
Tragédie, při níž zemřely stovky běženců, je špatnou vizitkou pro Itálii i celou EU.
Do Evropy jeli hledat svůj sen. Nakonec jsou rádi, že přežili.
Do Evropy jeli hledat svůj sen. Nakonec jsou rádi, že přežili. | Foto: Jan Langer

Lampedusa (Itálie) - Úterý 8. října má být dnem, kdy potápěči vyloví z více než 40metrové hloubky poslední těla uprchlíků, kteří nepřežili potopení lodi u italského ostrova Lampedusa. Dnešek ukáže, zda se nehoda zapíše do historie jako nejtragičtější ve Středomoří za posledních dvacet let.

Zatím je na žebříčku třetí - po Maltě (1996, 283 obětí) a Tunisku (2011, až 270 obětí). Oficiální čísla z Lampedusy: Potopená loď přepravovala přes 500 běženců z Eritreje a Somálska, zachránit se podařilo 155 lidí.

Potvrzených mrtvých bylo v pondělí večer 211.

Za poslední čtvrtstoletí ve vodách Středozemního moře zemřelo odhadem 17 000 až 20 000 uprchlíků.

Papež František hned po katastrofě řekl, že jde o "velkou hanbu". Stejně mluví i další, naposledy v pondělí šéf europarlamentu Martin Schulz.

Vinu za smrt stovek lidí, kteří doufali v lepší život v Evropě, nesou podle nich nejen Italové, ale celá Evropská unie. S dozníváním tragédie se proto množí hlasy, že by Evropa měla radikálně změnit svou imigrační politiku.

Zákon Bossi-Fini

Kdo jako námořník nebo rybář zachrání tonoucího uprchlíka, riskuje, že se dostane za mříže. Kvůli převaděčství.

Právě takové platí v Itálii zákony. To byl také zřejmě důvod, proč běžencům po nehodě nepomohli rybáři, kteří se plavili v bezprostředním okolí.

"Tři rybářské čluny nechtěly pomoci a přenechaly loď svému osudu," potvrdila starostka Lampedusy Giusi Nicoliniová, která tragédii sledovala přímo v přístavu, kde vykládali živé i mrtvé. "Tohle všechno se děje proto, že naše země už v minulosti obvinila rybáře z napomáhání při ilegálním překročení hranic, jen proto, že pomohli běžencům na moři," dodala.

Legislativě, o níž Nicoliniová mluví, se v Itálii říká "zákon Bossi-Fini". "Bossi" podle šéfa Ligy severu (Lega Nord) Umberta Bossiho, "Fini" podle předsedy Národní aliance (Alleanza Nazionale) Gianfranka Finiho.

Právě oni dva se výraznou měrou podíleli na tom, že současná italská imigrační legislativa - kterou pak roku 2008 ještě zpřísnila vláda Silvia Berlusconiho - patří k nejtvrdším v Evropě. Ilegální překročení hranice i průjezd přes italské území je trestným činem.

Každý ze 155 přeživších musí navíc zaplatit pokutu 5000 eur.

Vzkaz Evropě

"To, co se stalo, se nesmí stát ještě jednou," volá teď italská ministryně pro integraci Cécile Kyengeová, původem z Konga. Právě ona v Itálii dlouhodobě prosazuje reformu přistěhovaleckých zákonů, včetně toho z dílny Bossi-Fini.

Vzkaz Kyengeové ale není určen jen italským uším, naopak. Ona i její kolegové z vlády upozorňují, že neštěstí u břehů Lampedusy je především špatnou vizitkou celé EU.

Vraky uprchlických lodí na Lampeduse:

"Tohle není italská tragédie, je to evropská tragédie," zdůrazňuje italský ministr vnitra Angelino Alfano. "Lampedusa je (běženci) považována za hranici Evropy, ne hranici Itálie," připomíná.

Přerozdělení uprchlíků

Minimálně jeden důležitý stát si, zdá se, kritiku bere k srdci. Nebo se jí alespoň hodlá zabývat. Největší ekonomika Unie a země, kterou si uprchlíci často vybárají jako cílovou destinaci: Německo.

Pod debatním kotlem tam v pondělí řádně "zatopil" už zmiňovaný předseda Evropského parlamentu Schulz. "Je ostudné, že EU nechala Itálii s přílivem uprchlíků z Afriky tak dlouho samotnou," řekl v rozhovoru pro deník Bild. Běžence je podle něj třeba spravedlivěji "přerozdělit".

"To znamená, že i Německo musí přijmout další lidi," upozornil.

Také Dirk Niebel, německý ministr pro rozvojovou pomoc, čte v tragédii jasné poselství. "Ukazuje nám, že potřebujeme společnou evropskou migrační a přistěhovaleckou politiku," říká. Tento měsíc o ní má osmadvacítka jednat na summitu v Bruselu.

Pravidla, která teď platí v jednotlivých státech Unie, zjevně nestačí. Zatímco chudí Afričané, kteří často prchají z válkou rozvrácených zemí, narážejí na zeď pevnosti Evropa (pokud tedy cestu k jejím břehům přežijí), pro bohaté cizince je povolení k pobytu v mnoha unijních státech - jednoduše - na prodej.

V Lotyšku, Řecku nebo Maďarsku stačí, aby si cizinec z Ruska, Číny nebo jiné země koupil nemovitost v hodnotě desetitisíců (někde statisíců) eur. Spolu s ní pak automaticky získá i vstupenku do EU.

 

Právě se děje

Další zprávy