Rusy děsí temné zítřky, Ukrajince štve spojenec. Průzkum ukázal překvapivé nálady

Více než polovina Rusů vnímá zhoršení své životní úrovně a v zemi prudce klesá důvěra v armádu i vládu. Důvodem je kritický nedostatek paliv po útocích na rafinerie. Sociologický gigant Gallup zároveň zmapoval situaci na Ukrajině. Tamní důvěra v USA se po tlaku Trumpovy administrativy na postoupení Donbasu propadla na historické minimum sedmi procent.

Rozsáhlý telefonický průzkum americké agentury Gallup, který probíhal mezi 14. březnem a 6. květnem 2026 na vzorku tisíce ruských respondentů, ukázal výrazný nárůst pesimismu.

Celých 60 % dotázaných vyjádřilo nespokojenost či skepticismus vůči současné ekonomické situaci ve svém regionu. Pouhá čtvrtina (27 %) věří ve zlepšení, zatímco 9 % změnu neregistruje. Podobně negativní trendy panují v hodnocení osobní životní úrovně – její zhoršení pociťuje 56 % Rusů, opačný názor má 29 % a 14 % respondentů nezaznamenalo žádný posun.

Palivo na příděl a ochromené rafinerie

Hlavním spouštěčem domácí frustrace je kritický nedostatek nafty, benzinu a dalších pohonných hmot. Ruský trh totiž tvrdě zasáhly ukrajinské údery na ropná zařízení.

Situace v zásobování eskalovala natolik, že v některých oblastech musely úřady zavést přídělový systém. Opatření se týká okupovaného Krymu, ale nově také Moskevské oblasti. Tamní největší rafinerie byla v důsledku útoku Ukrajinců vyřazena z provozu teprve před týdnem a podle zdrojů obeznámených se situací potrvají opravy nejméně šest měsíců.

Problémy se zásobováním a neschopnost ochránit strategickou infrastrukturu přímo ovlivňují náladu ve společnosti. Důvěra v ruskou armádu, která v roce 2022 dosahovala 80 %, se letos propadla na 66 %. Pokles popularity zaznamenal i kabinet premiéra Michaila Mišustina, jemuž důvěra ve stejném období klesla ze 66 % na 53 %.

Ukrajinské rozčarování z Washingtonu

Paralelně publikovaná data z ukrajinské části výzkumu přinášejí pohled na dramatickou proměnu tamního veřejného mínění vůči klíčovému západnímu spojenci. Důvěra ve Spojené státy se ve válkou sužované zemi propadla na pouhých 7 %. Naopak nespokojenost s administrativou Donalda Trumpa vystoupala na 79 %.

Tento bezprecedentní propad odráží geopolitický posun po střídání stran v Bílém domě. Washington od nástupu Donalda Trumpa vyvíjí soustavný tlak na ukrajinské vedení, aby Rusku postoupilo průmyslový a silně opevněný Donbas, což občané země napadené Ruském nesou velmi nelibě.

Mezi ukrajinskou veřejností navíc stále rezonuje průběh dramatické schůzky v oválné pracovně z února 2025, během níž prezident Trump a viceprezident J. D. Vance jednali s Volodymyrem Zelenským. Trump tehdy ukrajinskému prezidentovi otevřeně vmetl, že „nemá v rukou žádné karty“. Tvrdý přístup americké administrativy vůči Kyjevu se následně podepsal i na transatlantických vazbách – vztahy mezi USA a Evropskou unií jsou momentálně nejchladnější za poslední dekády.

Touha po míru zůstává stabilní

Navzdory politickým otřesům na mezinárodní scéně zůstávají postoje běžných Ukrajinců k pokračování bojů dlouhodobě neměnné. Pouze 24 % respondentů uvedlo, že by země měla bojovat až do úplného vítězství.

Naproti tomu jasná většina, konkrétně 66 % dotázaných, si přeje, aby ukrajinské vedení maximálně usilovalo o co nejrychlejší ukončení válečného konfliktu diplomatickou cestou. Tyto hodnoty se ve srovnání s loňským rokem prakticky nezměnily a potvrzují dlouhodobé vyčerpání společnosti.