Více než polovina Rusů vnímá zhoršení své životní úrovně a v zemi prudce klesá důvěra v armádu i vládu. Důvodem je kritický nedostatek paliv po útocích na rafinerie. Sociologický gigant Gallup zároveň zmapoval situaci na Ukrajině. Tamní důvěra v USA se po tlaku Trumpovy administrativy na postoupení Donbasu propadla na historické minimum sedmi procent.
Rozsáhlý telefonický průzkum americké agentury Gallup, který probíhal mezi 14. březnem a 6. květnem 2026 na vzorku tisíce ruských respondentů, ukázal výrazný nárůst pesimismu.
Celých 60 % dotázaných vyjádřilo nespokojenost či skepticismus vůči současné ekonomické situaci ve svém regionu. Pouhá čtvrtina (27 %) věří ve zlepšení, zatímco 9 % změnu neregistruje. Podobně negativní trendy panují v hodnocení osobní životní úrovně – její zhoršení pociťuje 56 % Rusů, opačný názor má 29 % a 14 % respondentů nezaznamenalo žádný posun.
Palivo na příděl a ochromené rafinerie
Hlavním spouštěčem domácí frustrace je kritický nedostatek nafty, benzinu a dalších pohonných hmot. Ruský trh totiž tvrdě zasáhly ukrajinské údery na ropná zařízení.
Situace v zásobování eskalovala natolik, že v některých oblastech musely úřady zavést přídělový systém. Opatření se týká okupovaného Krymu, ale nově také Moskevské oblasti. Tamní největší rafinerie byla v důsledku útoku Ukrajinců vyřazena z provozu teprve před týdnem a podle zdrojů obeznámených se situací potrvají opravy nejméně šest měsíců.
Problémy se zásobováním a neschopnost ochránit strategickou infrastrukturu přímo ovlivňují náladu ve společnosti. Důvěra v ruskou armádu, která v roce 2022 dosahovala 80 %, se letos propadla na 66 %. Pokles popularity zaznamenal i kabinet premiéra Michaila Mišustina, jemuž důvěra ve stejném období klesla ze 66 % na 53 %.
Ukrajinské rozčarování z Washingtonu
Paralelně publikovaná data z ukrajinské části výzkumu přinášejí pohled na dramatickou proměnu tamního veřejného mínění vůči klíčovému západnímu spojenci. Důvěra ve Spojené státy se ve válkou sužované zemi propadla na pouhých 7 %. Naopak nespokojenost s administrativou Donalda Trumpa vystoupala na 79 %.
Tento bezprecedentní propad odráží geopolitický posun po střídání stran v Bílém domě. Washington od nástupu Donalda Trumpa vyvíjí soustavný tlak na ukrajinské vedení, aby Rusku postoupilo průmyslový a silně opevněný Donbas, což občané země napadené Ruském nesou velmi nelibě.
Mezi ukrajinskou veřejností navíc stále rezonuje průběh dramatické schůzky v oválné pracovně z února 2025, během níž prezident Trump a viceprezident J. D. Vance jednali s Volodymyrem Zelenským. Trump tehdy ukrajinskému prezidentovi otevřeně vmetl, že „nemá v rukou žádné karty“. Tvrdý přístup americké administrativy vůči Kyjevu se následně podepsal i na transatlantických vazbách – vztahy mezi USA a Evropskou unií jsou momentálně nejchladnější za poslední dekády.
Touha po míru zůstává stabilní
Navzdory politickým otřesům na mezinárodní scéně zůstávají postoje běžných Ukrajinců k pokračování bojů dlouhodobě neměnné. Pouze 24 % respondentů uvedlo, že by země měla bojovat až do úplného vítězství.
Naproti tomu jasná většina, konkrétně 66 % dotázaných, si přeje, aby ukrajinské vedení maximálně usilovalo o co nejrychlejší ukončení válečného konfliktu diplomatickou cestou. Tyto hodnoty se ve srovnání s loňským rokem prakticky nezměnily a potvrzují dlouhodobé vyčerpání společnosti.
Mohlo by vás zajímat: Moskva pod bezprecedentním útokem. Ukrajinské drony zasáhly strategickou rafinerii a vyvolaly požáry.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Zákulisí Babišova hněvu: Hledá „komplice“, kteří pomohli Pavlovi na summitu NATO
Nespokojenost Andreje Babiše s výsledky summitu NATO nekončí. Premiérův tým a ministerstvo zahraničních věcí řeší, kdo je „potopil“ v Ankaře. Nelíbí se jim, že se prezident Petr Pavel dočkal bohatého programu, důstojného servisu a mediálního pokrytí doma i v zahraničí, ačkoliv byl „jen členem delegace“. Podle diplomatických zdrojů redakce vláda viní velvyslanectví, to se ale jen řídilo protokolem.
Porazila Kasparova, teď může být hlavou Maďarska. Magyar „odstřelil“ Orbánovo dědictví
Maďarský premiér Péter Magyar ve svém projevu na břehu Dunaje hned po vítězství ve volbách oznámil změny, které zemi čekají: chce z funkcí dostat dědictví Orbánovy vlády a jedním z lidí „na odstřel“ se okamžitě stal i prezident. Ten Magyarovu výzvu k odstoupení odmítl, nakonec jej funkce zbavil dodatek ústavy, který sám musel podepsat. Na jeho místě by Magyar rád viděl šachistku Judit Polgárovou.
ŽIVĚ Trest za zabité Američany. USA v noci na neděli znovu udeřily na Írán
Spojené státy v noci ze soboty na neděli zahájily novou sérii úderů na Írán. Oznámilo to oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě. Chtějí tím potrestat Teherán za smrt dvou amerických vojáků v Jordánsku, kteří zemřeli při pátečních íránských útocích. CENTCOM o pár hodin později uvedl, že USA ukončily již osmou sérii nočních úderů v řadě a zasáhly íránskou vojenskou infrastrukturu.
ŽIVĚ Ruské útoky si vyžádaly dva mrtvé v Záporoží a šest mrtvých na zasažené turecké lodi
Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.
Unikátní šňůra i nejlepší obrana v historii MS. Španělé svou jízdou zbořili rekordy
Španělští fotbalisté díky výhře nad obhájci zlata Argentinci 1:0 po prodloužení ve finále mistrovství světa vytvořili rekord v neporazitelnosti v reprezentačních zápasech. Tým pod vedením trenéra Luise de la Fuenteho natáhl sérii bez porážky v normální hrací době či prodloužení na 38 utkání.