Dušanbe (od našeho spolupracovníka) - Rusku a Tádžikistánu se podařilo uhladit jeden z nejostřejších sporů ve vzájemných vztazích. Ruskému a estonskému pilotovi, odsouzeným za nelegální překročení hranic a pašování na osm a půl let vězení, tádžický soud v odvolacím řízení snížil trest na šest měsíců odnětí svobody a následně je osvobodil.
Pro Moskvu je však rozhodnutí soudu jen málo přesvědčivým vítězstvím.
Incident, který vyvolal diplomatickou přestřelku mezi Moskvou a středoasijskou republikou, se rozhořel letos na jaře. V polovině března na letišti v Kurgan-Tjube, na jihozápadě Tádžikistánu, bez povolení přistály letouny soukromé letecké společnosti Rolkan Investments.
Stroje řízené Rusem Vladimírem Sadovničijem a Estoncem Alexejem Ruděnkem letěly do Ruska z Afghánistánu, kde se jejich firma zabývala dodávkami humanitární pomoci.
Oba kapitáni se hájili tím, že přistání bylo vynucené, neboť k návratu do Kábulu by jim nestačilo palivo. Tádžická strana je přesto obvinila z nelegálního překročení státních hranic a převážení záložního motoru, který byl na palubě jednoho z letounů, kvalifikovala jako pokus o pašování.
Začátkem listopadu tádžický soud uznal oba letce vinnými a vyměřil jim vysoký nepodmíněný trest.
Středoasijské ochlazení
Vztahy mezi Moskvou a Dušanbe se následně ochladily do té míry, že ruská Federální migrační služba připravila, podobně jako v roce 2006 po zhoršení vztahů s Gruzií, k deportaci tři stovky tádžických migrantů nelegálně pracujících v Rusku. Bezmála šedesát jich skutečně bylo ze země vyhoštěno.
Někteří ruští představitelé přitom požadovali daleko přísnější opatření. Hlavní ruský hygienik Gennadij Oniščenko chtěl například dočasně zastavit pracovní migraci Tádžiků, kteří jsou podle jeho slov nositeli nebezpečných infekčních nemocí, včetně viru HIV.
Parlamentní strana Spravedlivé Rusko chtěla zajít ještě dál a zavést s touto nejchudší středoasijskou republikou vízový režim.
"Z právního hlediska byla situace taková, že si tádžická vláda musela zachovat tvář. Místní justice ukázala určitou humánnost ve vztahu k odsouzeným pilotům, ale zároveň je nezbavila odpovědnosti za spáchané zločiny," okomentoval pro Aktuálně.cz rusko-tádžický spor expert Ruského institutu strategických výzkumů Aždar Kurtov.
Investice, nebo drogy
Podle něj má celý případ daleko složitější pozadí, než narušení státních hranic a pašování letadlového motoru. Svědčí o tom i dvoutýdenní lhůta mezi prvním a druhým procesem s piloty.
"Nejvíce na tom je podezřelé, že Tádžikistán hrál o čas. To ukazuje, že se v zákulisí odehrával nějaký obchod. Tádžikistán se od Moskvy něčeho dožadoval," myslí si Kurtov.
Zdá se, že ke hře vabank s Ruskem, které v rukou drželo trumf důležitého ekonomického partnera, jenž do Tádžikistánu dodává v rámci humanitární pomoci ročně několik tisíc tun mouky, musel mít režim Emomalii Rachmona vážný důvod. Podle ruského experta existuje několik verzí, žádnou z nich přitom nelze vyloučit.
Jednou z nich je, že Tádžikistán chce Moskvu přinutit, aby ho podpořila ve sporu se sousedním Uzbekistánem.
Dušanbe také může usilovat o to, aby Moskva cíleně investovala do tádžické ekonomiky. Kurtov konkrétně zmiňuje projekt CASA-1000, výstavbu elektrického vedení vysokého napětí, který by měl fungovat jako energetický most mezi střední a jižní Asií.
Pokud by byl projekt realizován, Tádžikistán by mohl jako exportér elektrické energie do Afghánistánu a Pákistánu získávat ročně okolo 700 milionů dolarů. Jeho realizace se však bez ruských financí neobejde.
Spekuluje se také o nepolitickém pozadí. V ruských mediích se objevila informace, že Tádžikistán chtěl vyměnit oba piloty za syna vysoce postaveného tádžického úředníka, který byl v Rusku loni v září odsouzen na 9 let vězení za plánování prodeje asi deseti kilogramů heroinu.
Íránská stopa?
Někteří experti rovněž zmiňují, že do celého sporu okolo uvěznění letců mohl být zapleten ještě třetí hráč. Ředitel Centra společensko-politických výzkumů Vladimir Jevsejev pro Aktuálně.cz uvedl, že jím mohl být například Teherán.
"Pustit se do konfrontace s Ruskem, kde pracuje velké množství Tádžiků, by bylo nerozumné. Pokud však za tím nestojí někdo, kdo by na této konfrontaci mohl mít eminentní zájem a kdo by mohl posloužit Dušanbe jako opora. Jako třeba Írán," tvrdí.
Podle Jevsejeva dnes má Írán v národnostně a jazykově blízkém Tádžikistánu silné pozice. Teherán mohl chtít svůj vliv využít k nepřímému nátlaku na Rusko. Třeba, jak soudí expert, aby za pomoc s propuštěním letců Kreml nepodpořil sankce proti islámské republice.
Spor o letce každopádně ukazuje, že Rusko nemá v ruce zrovna příznivé karty. Moskva si nedokáže zajistit loajalitu ani od státu, který je na ní ekonomicky závislý. A to chystá v postsovětském prostoru nové integrační uskupení, od kterého si Kreml mnohé slibuje - Euroasijský svaz.
